reklama

Kristýna Frejová: Porodní bolesti sem vnímala jako něco, co je třeba prozkoumat

Narodila se v Praze, v herecké rodině. V televizi se v poslední době objevila například v seriálu Terapie. V současnosti účinkuje ve Švandově divadle. A na otázku, co je o ní nutné vědět, odpovídá: „Když si hraju... nezlobím.“ (2. díl rozhovoru s Kristýnou Frejovou)

<<< První díl článku

* Čím Ráchel vždycky zaručeně uděláte radost?

Lyžovačkou, kolem, raftem, spaním ve stanu… A tím „programem s diamantama“, samozřejmě. (směje se)

* Dokáže vás něčím pořádně naštvat?

Co jsem se vrátila ze tmy, tak vlastně ne. Většinou se zlobíme nejvíc na svoje nebo partnerovy „špatné“ vlastnosti, které nejsme schopni přijmout, a dítě je zrcadlem, ve kterém je vidíme. Pokud za tyto vlastnosti převezmeme odpovědnost, rozumíme pak mnohem lépe pohnutkám dítěte... A navíc je dobré nikdy nepřestat milovat tu část v nich, která není ze mě, protože ony se skládají z obou těch půlek.

* Ráchel v září nastoupí do první třídy. Jak se připravujete?

Požádala jsem v divadle o volno od září do konce listopadu... Náš šéf Dodo Gombár se tomu upřímně zasmál, tak asi budu muset napsat oficiální žádost, aby bylo poznat, že to myslím vážně. (směje se) Letos jsem měla pět premiér a hraju mezi patnácti až dvaceti představeními měsíčně... Chci, aby Ráchel byla ve škole v pohodě a bavilo ji to, ne s ní dělat úkoly na koleně ve sprintu mezi školou, zkouškou, kroužkem a představením.

* Jak vlastně vypadá váš běžný den?

Vstanu v sedm, abych si zacvičila, než začne proces buzení Ráchelky, který trvá, když je dobrá nálada, asi půl hodiny. Pak školka, přejezd na zkoušku, ta je do dvou, přejezd do školky, vyzvednutí jednoho až pěti dětí, rozdání dětí jejich chůvám nebo rodičům, přejezd na kroužek, přejezd z kroužku na Vinohrady, rozdání zbylých dětí, předání dítěte sousedům, přejezd na představení... Tak toto je asi nejkrizovější varianta, ale nijak výjimečná.

* Máte během dne nějakou chvilku sama pro sebe?

Každé ráno 5 tibeťanů, bez toho už bych snad ani nevylezla na ulici. Jednou až třikrát týdně pilates a jóga, a když to vyjde časově, tak ještě taj-či. Ale jak říkám, doteď čerpám ze tmy z léta.

* Prý jste hodně dlouho neměla doma televizi a ani teď, když ji máte, ji příliš často nepouštíte. Nejste tedy zastáncem toho, aby děti celé hodiny seděly u počítače nebo před obrazovkou...

Ráchelku televize moc nezajímá, to si radši maluje, nebo jdeme do kina, ale s počítačem je to horší... Intuitivně je mi zle z varianty: dítě prudí, vraž mu iPad a je klid. Když ale potřebuju doma něco udělat, tak se tomu taky nevyhnu a většinou to končí vztekáním a pláčem. Nevím, musím na to ještě vymyslet nějaký funkční systém, tichou dohodu, nebo tak něco... Věřím, že to s Ráchel dáme.

* Skloubit péči o dítě s prací v divadle, která má svá specifika – denní zkoušky, večerní představení, jistě není snadné. Máte nějaké pomocníky?

Tak určitě... Bez toho už bych byla dávno v Bohnicích... V bytě vedle bydlí Jana Janěková s Igorem Chmelou, kteří mají stejně starou Aničku a k tomu ještě dvojčata Elu a Toníka. Holky vyrůstají jako sestry, vodíme si je navzájem na kroužky, do školky a když hraju, tak je Ráchelka většinou „jen“ o dveře vedle. Občas hlídá děda nebo babička. Skvělý vztah máme i s Ráchelčiným tatínkem, kde se vždycky domlouváme, jak je aktuálně potřeba... Pak ještě Špalčenka, Míla, Jitka, Kecka... No, na kamarády máme kliku jako hrom!!! Díky!

* Jak vzpomínáte na svoje dětství? Ovlivnila výchova vašich rodičů váš přístup k dceři?

Rodiče nás obklopili láskou a pocitem bezpečí... To je, myslím, pro vnitřní základ nejdůležitější... O to se snažím. I když můj způsob výchovy je velmi odlišný.

* S maminkou jste měla velmi hezký a těsný vztah. Jak na ni vzpomínáte?

Nejvíc na její ruce. Měkké, teplé a krásné. Lítost a vztek z toho odchodu už jsem si za těch 5 let „vymeditovala“. Když Ráchelka mluví o babičce Vjéře, používá ji vlastně jako synonymum pro takové všeobjímající neidentifikovatelné dobro, něco jako anděl strážný... To je přece nejvíc, no ne?

* Přála byste si mít stejný vztah i s Ráchel?

Nejsem snad, doufám, moc domýšlivá, když budu tvrdit, že už ho máme.

* Dostala jste někdy od někoho nějakou radu týkající se výchovy dětí, která vám pomohla?

V tom ohledu jsem jako maminka Iris z Dášeňky... Chovám se přesně podle toho, jak mi matka příroda a intuice velí.

* Co byste do budoucna Ráchel přála?

Co je to za otázku? Přece úplně všecko... A s muzikou! (směje se)

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře

reklama
Přihlásit se


AKTUÁLNÍ HOROSKOP

Den má své zápory, to platí i pro vaši pracovní činnost ve spojení se solidními kolegy. Během nakládání s předměty při stěhování, nebo…
Maminka na Facebooku


reklama

Výpočet data porodu


Spočítejte si ovulaci


reklama