Kůže v zimě trpí. U malých atopiků to platí dvojnásob

Nepříjemné svědění a škrábání, které doprovází atopickou dermatitidu, dokáže vaše dítko pořádně potrápit. Poradíme vám, jak nejlépe přežít zimu, která je z hlediska ekzému obzvlášť náročným obdobím.

A proč je právě zima pro pacienty s atopickým ekzémem nejtěžší? Zatímco zdravá kůže dokáže udržet v těle dostatečné množství vody a chrání ho proti agresivnímu vnějšímu prostředí, atopická kůže to nezvládá. „Pacienti si často stěžují na suchou kůži, která je zarudlá. Kůže totiž nedostatečně váže vodu a její nervová zakončení jsou nadměrně drážděna, proto propuká svědění.

Nemocní se často silně škrábou," vysvětluje MUDr. Radek Litvik, dermatolog z Fakultní nemocnice Ostrava. Rozškrábaná a olupující se kůže je ideálním místem pro útok vnějších škodlivin, které vyvolávají permanentní zánět, tolik charakteristický pro atopický ekzém. Ten sice nemusí být vždy na první pohled patrný, dává však o sobě vědět opakovanými vzplanutími choroby.

BUDE SE VÁM HODIT: Video: Zásadní pravidlo v péči o pleť přes zimu: Mazat, mazat, mazat

A právě v zimě jsou ty „nejvhodnější" klimatické podmínky, které obranyschopnost kůže maximálně oslabují. A pokud není pokožka dobře ošetřována, propukne ekzém.

1. V zimě je v kůži méně ceramidů

Ceramidy jsou základními stavebními částmi mezibuněčné hmoty povrchové vrstvy kůže. Jsou vlastně takovou „maltou", která utěsňuje cihličky čili kožní buňky. Důležité je zmínit, že kůže je termosenzitivní OE na snížení vnější teploty běžně reaguje menší tvorbou ceramidů. Když je „malty" (tedy ceramidů) málo, snadno se vytvoří „díry ve spárách". Struktura už tak nepříliš odolné atopické kůže se dále naruší a otevírá se možnost pro snazší únik vody z kůže a stejně tak pro snadný průchod agresivních alergenů či infekcí hlouběji do kůže.

2. Příliš teplé oblečení způsobí zapocení

Věděla jste, že i v zimě se člověk potí víc než obvykle?
Čím je to způsobeno? Přestrojením. Určitě nám dáte za pravdu, že snad každá maminka se bojí nachlazení, a tak své ratolesti pořádně obléká. Jenže při přechodu z venkovního mrazivého počasí do vyhřátých (někdy až přetopených) prostor se děti ne vždy mohou svléknout tak, jak by potřebovaly.

A pot, kterým se tělo snaží ochladit, ekzematickou pokožku hodně dráždí. Zvyšuje se totiž aktivita speciálních enzymů, tzv. serinových proteináz, které působí v nejsvrchnější vrstvě kůže, kde mají na starost její normální mírné olupování (odlučování opotřebených buněk na povrch). Když je enzymů víc, kůže se nadměrně olupuje a vysušuje.

3. Nedostatečná ochrana kůže

Přestože vám kamarádky radí, že suchá kůže se musí v první řadě pořádně namazat krémem, v případě ekzematiků to není tak úplně pravda. Namazat proti mrazu obličej a ruce mastným krémem jim ani trochu nepomůže.

A nepomůže to ani ostatním částem kůže sužované nemocí.
Nanesení tlusté vrstvy mastného krému na podrážděnou pokožku možná krátkodobě uleví od škrábání, ale nic to neřeší. Mastná hmota totiž neprodyšně ucpe póry a neudělá to, co je třeba. Důležité je naopak podpořit procesy, které vodu v kůži umí zadržovat. Lékaři proto doporučují používat výhradně taková „promazávadla“ neboli emoliencia, která mají lehkou texturu a obsahují ceramidy. Pouze jejich doplňováním se svrchní vrstva pokožky dostatečně utěsní, a to zabrání úniku vody.

Kortikofobie stále vládne

Když maminka přijde s nemocným dítětem k pediatrovi, bývá to většinou ve chvíli silného vzplanutí nemoci. Proto jsou mu obvykle nasazena nejen emoliencia, ale při nezadržitelném rozvoji atopického ekzému doporučí lékař i lokální kortikoidy I. třídy. To jsou přípravky nejnižší síly, od nichž se při léčbě ekzému může v případě, že nezabírají, postupovat k silnějším léčivům.

„Topické kortikoidy jsou účinné léky a jejich nasazení na kůži postižené ekzémem v akutním stadiu obvykle vede k rychlému zlepšení a úlevě od svědění a pálení,“ vysvětluje MUDr. Xenie Kučerová ze soukromé dermatologické ambulance Skin Care v Liberci. Podle ní je ale pro maminky ekzematických dětí typická takzvaná kortikofobie, tedy strach z léků obsahujících kortikoidy. Často ji vyvolá pročítání internetových diskusí, které v maminkách vzbudí panickou hrůzu z toho, co se jejich ratolestem stane, když dostanou mast s hormony.

„Kortikoidy nemocnou kůži rychle zklidní, ale opravdu nejsou vhodné pro dlouhodobou léčbu, již většina ekzematiků potřebuje. Mají i nepříjemné vedlejší účinky, především vyvolávají ztenčení čili atrofii kůže,“ upozorňuje MUDr. Kučerová.

Nejlepší léčba cílí na imunitu

Dermatoložka proto sama postupuje tak, že předepíše dítěti kortikoidní mast, ale spolu s ní i další lék, a mamince doporučí kortikoidy postupně vysazovat a používat jen topické imunomodulátory. Tyto léky jsou vhodné pro děti i pro všechny ekzematiky, jejichž kortikoidní lokální léčba trvá už příliš dlouho, nebo jedná-li se o terapii na místech, kam se nedoporučuje kortikoidy vůbec nanášet (obličej, dekolt nebo šíje).

Mezi topické imunomodulátory patří například látka takrolimus, která dokáže měnit průběh imunitních reakcí v kůži a je zacílena na zánětlivé procesy jen v horních vrstvách kůže. Proto také nemá nežádoucí účinky jako kortikoidy a ani při dlouhodobém užívání kůži neztenčuje.

Důležité je nasadit ji včas, protože čím dříve se povede v ekzematické kůži potlačit aktivní zánět, tím déle pak trvá klidové období. „Pokud budou maminky dodržovat všechny pokyny lékařů a navíc dětem nemocnou kůži poctivě promazávat, pak mají velkou šanci, že onemocnění bude probíhat jen mírně, a jak dokládají statistiky, zažijí děti pouze jedno, maximálně dvě vzplanutí nemoci za rok,“ dodává Litvik.

Článek vyšel v časopisu Maminka 12/2013

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře

Přihlásit se


AKTUÁLNÍ HOROSKOP

Silné postavení Luny pomáhá těm ženám mezi vámi, které si myslí, že by měly hodně pracovat a upravovat svůj byt a zároveň tím pověřit…
Maminka na Facebooku



Výpočet data porodu


Spočítejte si ovulaci