[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Užívání kyseliny listové doporučují lékaři z jednoduchého důvodu. Její dostatek v těle před a během těhotenství prokazatelně snižuje riziko vzniku rozštěpových vad neurální trubice, především pak rozštěpu páteře.
Kyselina listová je syntetická (umělá) forma folátu vitaminu B, který se přirozeně vyskytuje v potravinách. Rozhodně se nejedná o totéž – a v tom právě může vězet problém.
Folát najdeme v listové zelenině, špenátu, kapustě, luštěninách, avokádu, pomeranči či grepu. Ne každá z nás ale zkonzumuje takové množství těchto potravin, aby jimi potřebnou dávku folátu pokryla. K defektům neurální trubice přitom dochází hned zkraje těhotenství, kdy o něm žena často ještě vůbec neví. Právě proto lékaři doporučují všem ženám, které plánují počít miminko, aby kyselinu listovou dodávaly tělu „preventivně“ alespoň tři měsíce před zahájením snah o dítě.
Doporučené množství je 0,4 mg na den. V těhotenství se pak zvyšuje až na 0,6 mg za den.
Riziko, že bychom do těla vpravili příliš mnoho folátu z výše uvedených potravin, skutečně nehrozí. Existuje však riziko předávkování syntetickou kyselinou listovou. Většina potravinových doplňků nebo multivitaminů pro těhotné obsahuje 1 mg kyseliny listové v denní dávce. To je mnohem více než doporučené množství. Jde o horní bezpečnou hranici (říká se jí také nejvyšší tolerovatelný příjem), která nás ještě nijak neohrožuje.
Jenže výrobci potravin často z nějakého důvodu dobrovolně přidávají uměle vyrobenou kyselinu listovou i do potravin, u nichž bychom to vůbec nečekali. Najdeme ji tak třeba jako dodatečný přídavek bílé či kukuřičné mouky, těstovin, bývá v rostlinných nápojích, jako je sójové, mandlové či rýžové mléko, v předvařené rýži nebo snídaňových cereáliích.
A zatímco přiměřené množství kyseliny listové má blahodárné účinky, její nadbytek, zdá se, může být rizikový. Hrozí narušení růstu plodu, vyšší pravděpodobnost, že dítě bude trpět astmatem nebo poruchou autistického spektra, hovoří se i o rakovinném bujení.
Studie, které tyto riziko prokázaly, byly ovšem prováděny na zvířatech. Přesto byly jejich výsledky natolik významné, že vedly před dvěma lety k odborné konferenci v Ottawě a akademická obec následně vloni veškeré poznatky shrnula v časopise Americal Journal of Clinical Nutrition. Na lidech samozřejmě z etických důvodů nelze podobnou studii provést a jsme odkázáni pouze na pozorování.
Lékaři proto doporučují, aby se ženy držely opravdu pouze doporučené denní dávky, s výjimkou těch, u nichž je riziko defektu již předem zvýšené. „Pokud není vyšší příjem kyseliny listové odůvodněný, je rizikový,“ tvrdí Deborah O´Connor, profesorka nutričních věd na univerzitě v Torontu a spoluautorka publikovaných závěrů.
Podle vědců by měli výrobci doplňků stravy snížit množství kyseliny listové ve svých preparátech na doporučenou denní dávku. Na ženy pak apelují, aby si hlídaly množství folátu, které přijmou v přirozené stravě, a sledovaly příbalové informace a složení potravin, které kupují.