[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Ale začněme od začátku… Po roce známosti s bývalým manželem přestala Lenka kvůli plánovanému otěhotnění brát antikoncepci. „Jenže menstruace nepřicházela, takže mi bylo jasné, že bude někde problém,“ vypráví. Proto se obrátila na Centrum reprodukční medicíny, kde následně podstoupila umělé oplodnění, které bylo na první pokus úspěšné. „Hned jsem brouzdala po internetu a vybírala si z nabídky kočárků pro miminko,“ vzpomíná na počátek těhotenství. Že čeká dvojčata, zjistila až na třetím ultrazvuku. „Nemáte to rozbité?“ ptala se tehdy nevěřícně doktora. Ale ultrazvuk byl v pořádku a Lenka s radostí čekala na svá vytoužená dvojčátka.
Počátek gravidity byl úplně v pořádku, ale zlom nastal ve 30. týdnu, kdy Lence začala odcházet plodová voda. Lékaři se kvůli nedozrálým plícím snažili porod co nejvíce oddálit, ale dětem se už chtělo na svět.
Kluci se nakonec narodili přirozenou cestou, Davídek ve 20.05, Martínek čtyři minuty po něm. „Byl to takový fofr, že mi ani porodníci nebyli schopni říct, jestli se mi narodili kluci, nebo holky,“ vypráví Lenka. O zdravotním stavu obou chlapečků až do druhé hodiny ranní vůbec nic nevěděla, i když se dotazovala, jak jen to šlo. Na JIP měli shon a Lenku trápily obavy. Když za ní pak přišla doktorka s tím, že se jí Davídek nelíbí, protože má divnou hlavu, zbytek noci v nejistotě probrečela. „Naštěstí mě dali na oddělení rizikového těhotenství, takže kolem mě nebyla žádná jiná miminka. Když jsem šla ráno na snídani, bylo to hrozné. Všude po stěnách visely fotky novorozenců. Nezvládla jsem to a raději se vrátila na pokoj,“ popisuje.
Po návštěvě JIP se dozvěděla, že Davídek má krvácení do mozku prvního stupně, které by se mělo samo vstřebat. Druhý den se však jeho stav zhoršil na druhý stupeň, a tak to pokračovalo až na čtvrtý stupeň s provalením krve do mozkových komor. Pro Lenku to byl velký šok, se kterým se jen těžko vyrovnávala. Davídkův bráška Martínek měl ze začátku problém se srdcem, ale po podání speciální injekce se jeho zdravotní stav srovnal a Lenka si ho po měsíci mohla odvézt domů. Zato Davídek v nemocnici zůstal ještě další měsíc, než mu mohli operovat hlavičku (muselo se totiž čekat, než se mozkomíšní mok vyčistí a odvede všechnu krev).
„Davídek dostal hadičku, tzv. zkrat, který odvádí přebytečný mozkomíšní mok do střev. S touto hadičkou bude žít po zbytek života,“ vysvětluje. Péče o něj není jednoduchá, ale naštěstí má Lenka kolem sebe lidi, kteří ji drží nad vodou. Nejvíce jí pomáhá její nový manžel (vztah s otcem kluků nakonec nevydržel), rodiče a teta. „Byla jsem na dně. A často mi i dnes přijde líto, když vidím, jak si kluci hrají a jaký je mezi nimi rozdíl. Naštěstí má Davídek šťastnou povahu, pořád se usmívá. Jen se bojím, aby mu vydržela, až povyroste a pochopí, že některé věci prostě nesmí nebo nezvládne,“ popisuje své pocity Lenka.
V současnosti jsou Davídkovi 2 roky a 8 měsíců, ale ve fyzickém vývoji je na úrovni ročního dítěte. Umí se plazit, klečet, začíná se stavět na nohy. Většinou ke všem pohybům používá jenom levou stranu těla, pravou pouze velmi omezeně. Za poslední půlrok podstoupil tři operace, z nichž jedna spočívala ve výměně ventilu hadičky, kterou má v hlavě. Navštěvuje dvakrát týdně rehabilitaci v Příbrami a nově nastoupil do městských jesliček a stacionáře, kde je také poskytována rehabilitační péče. Jezdí na hipoterapii do Janských Lázní a na rehabilitační pobyty do Arpidy. Sama Lenka s ním třikrát denně cvičí Vojtovu metodu.
„Moc bychom chtěli Davídkovi zkusit pomoci čtrnáctidenním pobytem v rehabilitačním centru Adeli v Piešťanech, který ale není hrazen žádnou zdravotní pojišťovnou. Výsledky tohoto centra jsou velmi dobré a již několik let ozkoušené. Bohužel pro dosažení celkového zlepšení je nutné pobyt, který vyjde na 3078 eur, minimálně třikrát zopakovat, což je pro nás nedostupné,“ říká Lenka. Pobyt by pomohl Davídkovi zlepšit i držení těla, rovnováhu, zpevnit mu celé svalstvo.
Je tu naděje, že by po léčbě mohl poprvé ujít sám pár kroků. I kdyby ne, určitě mu to pomůže posunout se aspoň o další krůček dopředu ve vývoji. Podle lékařů by měl být časem schopný chodit, ale nebude to normální hezká chůze a nikdo si netroufá tvrdit, za jak dlouho se to stane. „Na vyšetření nám sdělili, že je rozumově na úrovni ročního dítěte, hodně ho brzdí omezený pohyb rukou a nožiček,“ vypráví Lenka a dodává: „Davídek mě potřebuje a já tu budu pro něj. Jen nevím, jak to zvládneme, jeho léčba je finančně náročná.“
V případě, že máte zájem přispět Davídkovi na léčení jakoukoli částkou, využijte účet u nadace Konto Bariéry, kde lze vystavit i darovací smlouvu. Číslo účtu je 777 777 222/0800, variabilní symbol 0906134955. Více na http://davideksoucek.webnode.cz