reklama

Lepek patří k prvním příkrmům

Ještě relativně nedávno se maminkám říkalo, že malým dětem by se do jednoho roku neměly podávat potraviny obsahující lepek. Dnes je to právě naopak. Čím později se zařadí do stravy, tím více bude celiaků a alergiků!

Neexistuje jediný vědecky podložený důvod, abyste zavedení lepku do dětského jídelníčku odkládali. „Představa, že jeho odložením do pozdějšího věku se předejde alergii či intoleranci (celiakii), je mylná. Je to právě naopak. Bezpečné ‚okno‘ zařazení lepku do stravy kojenců se posledními výzkumy zasadilo dokonce mezi 4. až 6. měsíc věku.

Ano, čtete dobře. Před tímto ‚oknem‘ se předčasným vystavením lepku zvyšuje riziko celiakie i alergie na něj pětkrát, pak nastane optimální ‚okno‘ a po něm riziko celiakie i alergie na lepek opět lehce stoupá,“ vysvětluje alergolog a imunolog MUDr. Martin Fuchs.

Podle něj i podle nejdůležitějších odborných společností je pro začátek ideální měsíc sedmý. A jak je to s lepkem tady? České výzkumy uvádějí, že u nás jej dostane 24 % dětí do 6. měsíce a do 1 roku věku až 90 %. Některé národní společnosti na tyto „novinky“ ve výzkumech zareagovaly tak, že zařadily do svých obilných kaší malé dávky lepku (od ukončeného 4. měsíce – například Itálie, Španělsko, Skandinávie). „Mimochodem, už dvacet let se bezpečně ví, že část pšeničného lepku (gliadin) se dostává i do mateřského mléka, byť v nepatrném množství. Pokud by tedy příroda nechtěla, aby se k dítěti dostal lepek, zařídila by to asi jinak. Jednoznačnou prevencí celiakie je kojení.

Takže kdybychom to měli shrnout: lepek ne moc brzy (ne před 4. měsícem) a ne příliš pozdě (ne po 7. měsíci). Lepku by mělo být vždy přiměřeně, to znamená nezakládat jídelníček na jeho přemíře,“ radí alergolog a imunolog Fuchs.

Rizikové děti a lepek

„U staršího syna se nesnášenlivost lepku objevila až v předškolním věku. U toho mladšího už v prvním roce. Když jsem mu začala dávat kolem devátého měsíce obilné kaše a rohlík, bylo mu po nich nevolno, měl koliky, objevily se vyrážky a také zvracel. Vyšetření na alergologii potvrdilo alergii na lepek,“ vypráví dvaatřicetiletá Alena z Kolína.

Podstatou celiakie je nesnášenlivost lepku a reakce má naprosto jasný genetický základ, dokonce se dají rizikové geny vyšetřit. Ale jen u přibližně každého třicátého nosiče osudového genu (resp. genů) se v průběhu života dá celiakie skutečně prokázat. Klinické projevy nejsou na rozdíl od alergie vůbec podstatné. Devět z deseti celiaků nemusí mít totiž problémy téměř či dokonce vůbec žádné.

„Obtíže mohou přijít po první expozici lepkem, tedy již v kojeneckém věku, ale častěji až později, v předškolním věku nebo třeba až v dospělosti. A také nemusejí přijít vůbec,“ vysvětluje MUDr. Martin Fuchs. Přestože se tedy doporučuje nasadit lepek do kojeneckého jídelníčku ideálně v 6.–7. měsíci věku, problematické to budou mít děti, které nejsou zdravé a trpí nějakou formou potravinové nesnášenlivosti (obvykle alergií na bílkovinu kravského mléka). „V těchto případech se většího množství lepku obáváme i po 6. měsíci, nicméně také zde se alespoň malé symbolické denní dávky lepku ukazují jako žádoucí,“ dodává lékař.

Dieta jako jediná možnost

Má vaše dítě problémy s lepkem? Pak jedinou možnou léčbou je úspěšná eliminace lepku ze stravy, a to celoživotně. Lepek jako spouštěč se musí bezpodmínečně vysadit. Takže žádné rohlíky, obilné kaše, moučné pokrmy, těstoviny, chleba, ale ani pouhá příměs mouky do mléčných, masitých či rostlinných surovin. Jak už bylo řečeno, může dojít k tomu, že dítě trpí latentní celiakií (tichou), což může mít nepříjemné následky.

„Ukazuje se, že neléčená celiakie zvyšuje riziko některých vážnějších nemocí vyššího věku. Příznaky celiakie souvisejí s druhotným poškozením střevní sliznice. Pacient trpí poruchou trávení i vstřebávání. Může mít průjmy, bolesti břicha, vyšší plynatost, ztrácí chuť k jídlu. Děti neprospívají, jsou mrzuté. Později se přidá chudokrevnost, ve vyšším věku osteoporóza.“ Pokud vaše dítě lepek nesnáší, nezbývá nic jiného než přísná dieta.

Nezapomínejte na skrytý a stopový lepek v mnohých potravinách – v některých to ani nemusíte tušit, a přesto tam je. „Příkladem jsou masné výrobky, omáčky, řízek, jogurty, zeleninové saláty, nastavovaná bramborová kaše, směsná koření, džusy, většina druhů droždí a další.“ Jídelníček celiaka je tedy jasný: jedině bezlepková strava, a to bezpodmínečně.

„Tolerují se potraviny, které obsahují maximálně 10 mg lepku na 100 gramů (nebo 100 ml). To je hranice, kdy se jídlo může označit jako bezlepkové. Tyto potraviny obvykle obsahují lepku mnohem méně (do 1 mg na 100 mg). Ovšem i pouhý 1 mg může být pro alergika na lepek rizikový,“ říká Martin Fuchs.

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře

reklama
Přihlásit se


AKTUÁLNÍ HOROSKOP

Skrze Lunu byste měly být někde na jednání s klienty, kde vás to těší a kam se vás asi ostatní kolegové snaží dostat skrze sílu šarmu.…
Maminka na Facebooku


reklama

Výpočet data porodu


Spočítejte si ovulaci


reklama