[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Primárních cílů kempů bylo několik. „Velká část realizovaných kempů měla součástí programu cílené doučování látky, kterou účastníci probírali v rámci distanční výuky v průběhu pandemie covid-19. Potřeby doučování u konkrétních žáků pomáhaly identifikovat základní školy. Menší část z těchto kempů byla zaměřena na doučování cizího jazyka, kdy část programu byla vedena například v anglickém jazyce. Všechny kempy měly ve svém programu pohybovou složku, díky které kompenzovaly absenci sportu a volnočasových kroužků u cílové skupiny v době pandemie,“ uvádí Ministerstvo školství ve své tiskové zprávě z 26. října, která shrnuje, jak se kempy povedly.
Kempy měly zároveň snížit nerovnosti dětí v přístupu ke vzdělávání a pomoci jim s návratem do jejich sociální bubliny. Proto byly také zdarma, aby na ně docházely i děti z rodin, jež si normálně letní tábory dovolit nemohou. A samozřejmostí bylo také děti rozhýbat a pracovat s jejich duševním zdravím. Protože právě mezi školáky vzrostl během pandemie například výskyt úzkostného chování. Jednotné výstupy nicméně kempy neměly. Ani mít nemohly.
Už proto, že se o ně starali různí organizátoři a nikde nebylo předem dané, jaké aktivity mají probíhat, v jakém objemu se má stát jejich součástí učivo a jaké učivo by to mělo být. Tímto způsobem byly kempy od počátku nerealizovatelné, i kvůli tomu, že se na jednom doučovacím kempu sešli prvňáci s páťáky, děti z různých škol a s různou úrovní znalostí. Jak si s tím tedy organizátoři poradili?
Jak to všechno probíhalo, než se tábory rozběhly, a kdo v nich vlastně učil? „Nábory dětí se dělaly až ve chvíli, kdy bylo jasné, že organizace – v našem případě MAS nad Prahou – dotace od ministerstva skutečně získá. V první fázi šla pak informace do nejbližší školy v Líbeznicích, která pak nabídku tlumočila rodinám dětí, které by si letní tábory jako takové nemohly dovolit, a samozřejmě také do rodin, jejichž děti potřebovaly po covidu podporu ve vzdělávání,“ popisuje konkrétní postupy při organizaci letních kempů Iveta Kameníková z Centra volného času v Měšicích, kde proběhly hned čtyři tábory. „Každý z nich vedli dva pedagogicky vzdělaní pracovníci: pedagogové, studenti pedagogiky, ale také volnočasové lektorky s pedagogickým vzděláním, které měly na starosti vždy maximálně 17 dětí, převážně z prvního stupně,“ pokračuje Iveta Kameníková.
A jak se organizátorům povedlo vyřešit otázku, jak vzdělávat děti různého věku, s různým stupněm vzdělání a školních znalostí? Navázat přímo na školní výuku nešlo, ale každý z táborů měl své téma. Lektorky vytvořily například tábor cílený na důležité osobnosti.
„V jednom dni byl v centru pozornosti Galileo Galilei a pak se probíralo všechno, co souvisí s vesmírem, planetami. U Kryštofa Kolumba jsme zase cílili na cestování, poznávání nových zemí, jejich zvyky a podobně. A děti fungovaly skvěle. Ty starší automaticky pomáhaly mladším, čímž se mnohé rozdíly v jejich znalostech dané už jen různým věkem povedlo smazávat,“ popisuje Iveta Kameníková, podle které se tak dokonale povedlo akcentovat i tolik potřebnou postcovidovou socializaci dětí.
Aby letní doučovací kempy nezůstaly „jen tak viset ve vzduchu“, navázalo na ně ministerstvo dalšími 250 miliony, které jdou už od září v rámci Národního plánu doučování přímo do škol, k pedagogům, kteří už sami mohou doučovat a doučují děti, které to i nadále potřebují. A podle slov současného ministra školství Roberta Plagy stát počítá s podobnou podporou po další dva až tři roky. Do doby, než se podaří srovnat u všech dětí následky covidového distančního vzdělávání. Sledovat nejnovější informace o plánu doučování můžete na ministerském webu doucovani.edu.cz
Tento projekt podporuje Nadace České spořitelny.