[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Výsledky studie, kterou provedli i pediatři a gastroenterologové v loňském roce u 800 českých dětí, ukazují, že děti přijímají oproti doporučením výrazně méně železa. Deset procent zhodnocených půlročních až ročních dětí mělo dokonce laboratorní projevy chudokrevnosti. „Většinou se jednalo o plně kojené děti, u kterých byla proti doporučení zaváděna opožděně komplementární výživa,“ vysvětluje gastroenterolog Pavel Frühauf z Pediatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a zástupce iniciativy 1000 dní do života.
Maso je důležitým zdrojem plnohodnotných bílkovin, vitaminu B (zejména B12) a železa, jež má vliv na správnou krvetvorbu. Všechny tyto látky potřebují nejmenší děti pro tvorbu červených krvinek, dobré trávení a činnost dalších vitaminů. Naopak jejich nedostatek může vést k poruchám růstu, chudokrevnosti, a dokonce až k poruchám vývoje celého nervového systému.
Podle pravidel nutričního programování by měl být jídelníček co nejpestřejší hned od zavádění prvních příkrmů, tedy v 6 měsících věku dítěte, a to právě i co do zastoupení jednotlivých druhů masa. Důležité je zařazovat libové maso, ale nejen drůbeží. Ze studie vyplynulo, že jídelníček dětí od šesti měsíců do jednoho roku tvoří z 82 procent bílé maso. Nejvíc dobře využitelného železa a dalších minerálních látek má libové hovězí nebo telecí maso, případně vnitřnosti a játra.
„Rodiče by měli do jídelníčku dětí zařazovat hovězí maso mnohem častěji. Správný podíl se nedá přesně vyčíslit, ale rozhodně by měl být vyšší než padesát procent,“ radí doktor Frühauf. Kuřecí naopak obsahuje až třikrát méně železa než hovězí.
Nejvhodnější maso: libové hovězí, telecí, kuřecí, krůtí, králičí, libové vepřové, jehněčí.
Od půl roku věku můžete miminku podávat už různé druhy masa, které lze nejlépe kombinovat se zeleninou, těstovinami či rýží. Zeleninu uvařte v páře (ostatní způsoby přípravy ničí cenné vitaminy a další stopové prvky, navíc jsou hůř stravitelné). A kombinace, přílohy? Zkuste dítěti připravit například mořskou rybu s dušenou zeleninou nebo libové telecí podávané s mrkví, bramborou a petrželkou. Kuřecí zkuste nahradit krůtou s rajčaty a rýží.
Doporučený příjem bílkovin ve věku 1–3 roky je 1 g na kilogram váhy. Maso by mělo být zařazeno do dětského jídelníčku brzy po podání zeleninového příkrmu, nejpozději v 7. měsíci života. Samozřejmě pozvolna, postupně od zhruba 20 g porce jeho množství zvyšujeme až ke 40 gramům. Maso zpočátku meleme najemno, postupně, okolo 8. měsíce věku, nahrubo a ke konci prvního roku už stačí nakrájet na malé kousky. Mezi nejvhodnější úpravy patří vaření a dušení, můžeme i péct či grilovat (v alobalu, opatrně na přímý oheň).
V raném věku se nevyhýbejte ani podávání ryb. Odborníci doporučují dítěti nabídnout ryby už kolem půl roku. Měly by být součástí jídelníčku zejména díky prospěšným omega3 nenasyceným mastným kyselinám. Tyto tuky příznivě ovlivňují vývoj mozku dítěte, podporují učení i koncentraci.
Rybí maso je také zdrojem bílkovin a mořské ryby obsahují tolik důležitý jod, jehož přítomnost v potravě je nezbytná pro správný vývoj organismu. Ryby můžete zařadit mezi první příkrmy. Pokud si netroufáte na přípravu čerstvé ryby, vyzkoušejte i hotové příkrmy, například s tuňákem.
Naopak zcela nevhodné jsou pro děti uzeniny. „Alarmujícím faktem je, že u dětí ve věkové skupině 24 až 36 měsíců tvoří uzeniny celou pětinu hmotnosti potravin ve skupině maso,“ upozorňuje doktor Frühauf. Párky, salámy a paštiky do dětského jídelníčku rozhodně nepatří. Jednak obsahují mnoho tuku, jednak jsou přesolené a ve většině případů i příliš kořeněné. „Pokud si dítě navykne na výraznou chuť v raném věku, velice těžko se jí bude zbavovat a hrozí u něj odmítání chuťově fádní stravy,“ varuje odborník.
Pro děti jsou nevhodné i masové konzervy, nakládaná masa, ba dokonce i kupované mleté maso. Jedinou přípustnou uzeninou je šunka, ale pouze dušená nebo vařená. Mějte na paměti, že 100 g dětské šunky obsahuje asi 2,2 g soli, což je o 0,5 g více než denní doporučené množství pro batole!
Alternativní výživové směry, jako je třeba vegetariánství, veganství, makrobiotika atd., jsou dnes sice hodně populární, ale ve výživě dětí mají spíše negativní dopady. Takto krmeným dětem mohou chybět plnohodnotné bílkoviny, respektive esenciální aminokyseliny, které jsou obsaženy v živočišných bílkovinách a které si organismus sám neumí vytvářet. Dále mohou chybět omega-3 mastné kyseliny z rybího tuku. Častý je také nedostatek vitaminů D, B1, B2, B12, vápníku a železa.
Při zavádění příkrmů, kdy se budete soustředit především na to, jak do dítěte dostat nové chutě, byste však neměla zapomínat ani na pitný režim dítěte. Co ale potomkovi vlastně nabídnout k pití? Kojeneckou vodu. Ta je díky čerpání z hlubin chráněna a přes vrstvu hornin doslova filtrována od nežádoucích látek, a to přírodní cestou.
Pokud si myslíte, že vystačíte jen s vodou z kohoutku ve vaší kuchyni, měla byste vědět, že pouhým převařením se nezbavíte všech škodlivin, které obsahuje. Stav vodovodů je v různých částech naší země všelijaký a někde nemusí voda z kohoutku vůbec dosahovat přísných parametrů kojeneckých vod, záleží rovněž na zdroji pitné vody apod. Co se týče těchto parametrů, voda z kohoutku se od kojenecké liší především v obsahu dusíkatých látek, s nimiž si dětský nevyspělý organismus neumí poradit. V trávicím systému dětí se totiž může vyskytnout bakterie, která dusičnany přemění na jedovaté dusitany a taková voda se stává nebezpečnou. Čtěte proto pečlivě etikety a dbejte na to, co svojí ratolesti naléváte do lahvičky.