Maminka.czChování a vztahy

Majetnictví v partnerství

Marta Boučková 2.  7.  2010
Pocit bezpečí a jistoty patří k základním potřebám, říká psycholožka Marta Boučková. A protože téměř všichni chceme žít v partnerství, právě to se stává bezpečným a jistým přístavem v našich životech.

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

A pak už zbývá jen si ten pocit hlídat, abychom o něj nepřišli. Zdá se to být velmi prosté. Stačí přece mít představitele svého bezpečného a láskyplného pocitu jen pro sebe. Bohužel většina prostých řešení se v běžném životě neosvědčuje. A v partnerských vztazích už vůbec ne.

Na začátku každého vztahu se všichni ptají: Jsem milován? A jak moc? Jak dlouho taková láska vydrží? Postupně přibudou další otázky, obezřetnější: Jsem milován jako dříve? Nevytrácí se ze vztahu láska? A právě tyhle otázky vnášejí do vztahu nejistotu. Láska se začíná měnit v přivlastňování a majetnictví.

Ta proměna je tak plynulá, že jí člověk v začátku nevnímá. Protože přece nikdo nechce o svou lásku přijít. Pocity majetnictví a nejistoty ve vztahu většinou pramení z obavy, že bezpečí vaší lásky je ohroženo. Mohou nastat ve chvíli, kdy cítíte, že vás partner ze svého života vylučuje.

Příliš se zajímá o své koníčky a práci, více času než vám věnuje přátelům a i sex se postupně začíná z vašeho života vytrácet. Není třeba hned panikařit, takové chování neznamená, že vás partner odmítá. Jen do vašeho vztahu přišlo zatěžkávací období, kdy by se měl každý opřít o svou vlastní jistotu a víru v sebe sama.

U některých kmenů na Borneu náčelník nabízí svou manželku a občas i dcery, dokonce i ty vdané, kterémukoli významnému cizinci, který navštíví jejich vesnici. Manželé nebo milenci těchto žen nesmějí projevit žárlivost, zákon pohostinnosti má přednost. Nechci tady opěvovat zákony pohostinnosti na Borneu, které jsou opravdu velmi vřelé. Nicméně jsem přesvědčena, že jen tak pro nic za nic se to neděje. Určitě to má spoustu rozumných důvodů, které jsou nám „úzkoprsým Středoevropanům“ skryté.

Třeba nová krev do uzavřeného kmenového kruhu nebo jeden, možná obranný důvod: Ten, kdo by zplodil potomka, by asi nemusel chtít zničit zbytek pokrevních příbuzných. Ale možná má tento rituál i preventivní význam, který chrání manželské štěstí. Všichni, kdo jsou schopni splnit „pohostinský požadavek“, jistě nezápasí s majetnickým nárokem na partnera. Nešlo by pak jen o společenská pravidla zaměřená na vítání a pohodlí hostů.

Byla by to vlastně prevence ke zvládání majetnických pocitů ve vztazích, a ty by občas procházely praktickou zkouškou. Naše společnost žádné takové zkoušky neposkytuje, a tak se spousta problémů, které lidé v partnerství řeší, točí právě kolem majetnického chování.

Většina lidí podléhá iluzi, že jejich jistota vychází ze vztahu, přesněji řečeno z toho, že mu ji poskytuje partner, jehož je nutné mít jen pro sebe. Jednoduchá úvaha jim pak říká, že přijdou-li o partnerovu lásku, jsou v životě ztraceni.

Partnerský vztah může fungovat jen za předpokladu vnitřní jistoty, že lásku umím dát a také že si ji zasloužím. S tím je spojena i víra v sebe sama jako v člověka, ke kterému se láska neotočí zády a neuteče mu. Vztah je zcela jistě to, co člověka zoceluje, ale jistotu musí mít především sám v sobě. I v partnerství platí, že člověk by měl umět žít hlavně sám se sebou, aby neztratil schopnost dopřát svobodu sobě i svým nejbližším. Vztahy nás nemají omezovat, ale naplňovat a pomáhat nám uskutečnit většinu našich přání a tužeb.

Více se dočtete v aktuálním vydání časopisu Moje Psychologie.

Témata: Chování a vztahy, Časopis Moje psychologie, partner, Par, Partnerství, Partners, Středoevropan, Rozumný důvod, Pár, Máj