Maminka.czPředškolák

Mají vaše děti imaginárního kamaráda? Je to úplně normální

Ivana Ašenbrenerová 13.  9.  2016
Mami, za dveřmi je Batman. Nebo taky drak, upír, mimozemšťan, vodník, zelený mužíček či Pepíček, o kterém jste nikdy v životě neslyšeli. Sedí s vámi u stolu, koukají se s vašimi dětmi na televizi a povídají si s nimi, jenže – nejsou vidět. Je to normální a jak na to reagovat?

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Hlavně nezakazujte!

„Když za námi dcera Klárka celý týden chodila, že na zemi v obýváku leží krvácející Tonda, ale že mu během chvilky všechnu krev vrátila zpátky, začali jsme přemýšlet o tom, zda není načase vyhledat psychologa. Dětská lékařka nás ale uklidnila, že tyhle imaginární představy jsou naprosto v pořádku a že to máme nechat být,“ vypráví pětatřicetiletá Radka z Prahy.

Zakazovat dětem jejich neviditelné kamarády a spojence? To nedělejte, i když budete mít pocit, že se k vám do rodiny imaginární kamarád nastěhoval. Rozhodně nepomůže zakazovat a stále poukazovat na realitu („Ale Kačenko, podívej se dobře, v tvém pokojíčku vážně nikdo není…“). Děti kolem pátého roku si rády vymýšlejí různé příběhy, hrají si na něco, zkoušejí nové role a k tomu patří i existence neviditelných kamarádů.

Kdo si hraje, nezlobí
Dítě je na světě

Kdo si hraje, nezlobí


Malé děti nechápou rozdíl mezi lží a pravdou, jejich představa je velmi živá a barvitá, takže pro ně vlastně imaginární kamarád není ničím, co by neexistovalo. Je fajn, když dětem tyto imaginární postavy ponecháte, dovolíte jim, aby s nimi rostly, protože jim to pomáhá vyvíjet se a zůstat kreativní. Navíc si při jejich „tvorbě“ zkoušejí různé osobnosti, které jim v neustále se měnícím a kulturně pestrém prostředí prospívají v dospělosti.

Na druhou stranu buďte pozorní a naslouchejte třeba tomu, co dítě svému „kámošovi“ ze světa fantazie vykládá. Třeba má strach ze tmy, ze školky nebo ho někdo bije a vám se to jen bojí říct. Mírně tedy korigujte hranice mezi realitou a vymyšleným světem, nepodporujte dítě v tom, aby na kamaráda svalovalo vinu za rozlitou limonádu či rozbitou hračku a podobně.

Ptáte se, jak dlouho to bude trvat? Nebojte se, imaginární kamarádi ve vaší rodině většinou dlouho nezůstanou, provázejí děti obvykle několik měsíců (ovšem může to být i déle). Jednou váš potomek sám zjistí, že svého neviditelného společníka nepotřebuje. Pak si s ním i přestane povídat a vodit ho k vám domů na večeři. Přesto se vám zdá, že ho má až moc dlouho? Popřemýšlejte o tom, jestli není dítě skutečně osamělé a zdá mu dáváte dostatek pozornosti.

Proč dát dětem prostor k imaginaci

  • Fantazie pomáhá zvládat náročné zátěžové situace, vnáší do života barevnost a hravost.
  • Učí hledat nové cesty tam, kde se zdá, že už nic nejde.
  • Imaginace pomáhá ve školním věku řešit problémy s různými výsledky v různých situacích a hraní je způsob, jak se s nimi vypořádat.
  • Fantazie umožňuje dětem vnášet do praxe reálné životní dovednosti.
  • Představivost taky podporuje slovní zásobu. Vyprávění skutečných i vymyšlených příběhů pomáhá dětem učit se a zapamatovat si nová slova.
  • U předškoláků má harmonizující význam, je nezbytná pro citovou i rozumovou rovnováhu.
Témata: Děti, Časopis Maminka, Předškolák, Rodina, Chování a vztahy, Váš domov, Dostatek pozornosti, Normál, Normální projev, Vymyšlený příběh, Lidice, Vaš, Norma, Nejmladší syn, Zdeněk Matějček, Neviditelný kamarád, Tonda, Kamarád, Smíšek, NORMÁLNÍ, Máj, Bujná fantazie, Imaginární kamarád, Rodič narození, Batman