reklama

Marika Šoposká: Už vím, že jsem hlavně máma

Když herečka Marika Šoposká (26) otěhotněla, všichni nevěřícně kroutili hlavou. Nedokázali pochopit, že se s tak slibně rozjetou kariérou raději zavře doma s miminkem. Navíc tak mladá! Ale Marika dokázala, že jí se synkem Benem rozhodně nic neuteče. A že se práce i mateřství dají skloubit do harmonického výsledku.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek

S Marikou jsme se potkaly před focením v kavárně Grébovka a mile mě překvapila svou bezprostředností, moderním přístupem k mateřství, které prý nechává tak nějak plynout, a hlavně velkou energií, jež z ní doslova sálala. Zatímco jsme se bavily o mateřství a ona si nechávala natáčet vlasy a líčit se, její syn Ben se batolil s naším produkčním po parku.

Marika sem tam po očku zkontrolovala, co se děje, nebo se na svého syna jen zasněně zahleděla a šťastně si povzdechla: „Mateřství si fakt užívám.“

Mariko, jak se po roce cítíš jako maminka?

Myslím, že jsem si na to konečně zvykla, (směje se) ale lidé kolem mě jsou z toho pořád nějak šokovaní.

Myslíš kvůli svému věku?

Přesně tak. Ani ne tak rodina, všichni totiž byli od začátku nadšení a Bena doslova zbožňují. Ale lidé z branže nebo i novináři, ti jsou šokovaní a koukají na mě, jako kdybych spadla z višně. Přitom já zase tak mladá nejsem, jen tak vypadám.

Říkáš, že tvoje okolí je šokováno tím, že máš dítě. Proč ses pro rodinu rozhodla vlastně tak brzy, a hlavně v době, kdy se ti tak rozjela kariéra?

V první řadě si opravdu nemyslím, že to je brzy. Ben se mi narodil v pětadvaceti a myslím, že ten věk byl akorát. I když je pravda, že v mojí branži to zase tak normální není. Nedávno jsem fotila s dalšími devíti herečkami ve věku do třiceti let a ani jedna dítě neměla. A mně to vlastně přijde docela zvláštní. Mě mateřství vůbec o nic nepřipravilo, naopak mi spoustu věcí dalo.

Vymlouval ti někdo tvoje rozhodnutí založit rodinu?

Pár takových lidí samozřejmě bylo, ale naopak jich také byla spousta nadšených a říkali, že čím dřív, tím líp. My jsme ale s manželem měli jasno, že dítě chceme, takže tyhle rady a názory na nás neměly žádný vliv.

Takže když se ohlédneš, nemáš pocit, že by tě mateřství připravilo o nějaké pracovní příležitosti…

Myslím, že ne. A jestli mě o nějaké připravilo, tak jen o ty, které možná ani nestály za to. Rozhodně mi dítě nezabrzdilo kariéru.

Neobjevuješ se ani v žádném populárním seriálu. Je to záměr?

Zatím se mi daří se tomu úspěšně vyhýbat. (usmívá se) Ale uvidíme, myslím, že dítě a rodina můžou ten přístup trochu změnit. Přece jen, člověk už neživí jen sebe.

Je pro tebe kariéra vůbec důležitá?

Kariéra pro mě samozřejmě je důležitá, ale není to celý můj život. Na druhou stranu, můj syn je pro mě nejdůležitější na světě, ačkoli nejsem mámou na plný úvazek a nejsem s ním čtyřiadvacet hodin denně. Vyhovuje mi ale, že mateřství i práci mohu skloubit.

A není to s profesí herečky náročné?

Je, je to hodně náročné, ale to, že můžu pracovat a nebýt jen doma s dítětem, mě dělá šťastnou. Mám potom pocit, že i ten čas, který se synem trávím, je efektivnější a plnohodnotnější, než kdybych s ním byla celý den. Asi to mám jinak nastavené, nejsem matkou, která musí být s dítětem do jeho dvou let každou vteřinu, ale moje okolí to nějak špatně snáší.

Když jsem v deseti měsících poslala Beníka se svými rodiči na tři dny na hory, tak se na mě všichni dívali jako na krkavčí matku a blázna. Ale on tam byl šťastný a strašně si to užil. On je s ostatními členy rodiny rád, není na mě tak fixovaný, že by beze mě třeba neusnul nebo nejedl, a já jsem za to vděčná.

A jak jsi odloučení snášela ty?

Tak jasně že se mi stýskalo hned od začátku, to je myslím úplně normální. Bez dítěte dostal i celý byt úplně jinou atmosféru. Ale věděla jsem, že je Ben s babičkou a dědou, že mu udělají skvělý program a že si to všichni užijí. Pro mě je hrozně důležité, aby měl Ben dobré vztahy s celou rodinou.

Neprožívali jste tedy žádnou separační úzkost?

Ne, musím říct, že ne. I když teď v poslední době trošku fňuká, když vidí, že odcházím, protože si to už uvědomuje. Ale nemyslím si, že ho to traumatizuje, protože tak minutu po tom, co odejdu, je úplně v pohodě a směje se. Kdybych viděla, že probrečí ten čas, kdy s ním nejsem, tak bych samozřejmě neodcházela, ale on s tím nemá nejmenší problém.

Dokáže si celé hodiny hrát s kýmkoli a to mě jako matku neskutečně osvobozuje, protože si můžu udělat nějaký čas také pro sebe. Nikdy jsem nezažila, že by beze mě nějak brečel a trápil se. Jakmile je s babičkou a dědou, s mými sourozenci nebo s chůvou, je naprosto spokojený. Ben je prostě společenské dítě a není na mě přehnaně závislý. Však se na to podívej, my tady spolu děláme rozhovor a on si támhle klidně hodinu a půl hraje s produkčním a nemá s tím nejmenší problém.

Nezamrzí tě naopak někdy, že na tebe není tak fixovaný?

Myslím, že ani ne. Já sama nemám ráda, když jsem na někom závislá, a nemám to ráda ani u jiných. Možná proto mám tak samostatné dítě… Nechávám ho třeba tak dvakrát v týdnu alespoň na dvě hodiny s chůvou, buď pracuju, nebo si udělám čas sama pro sebe, jdu si zacvičit nebo někam s kamarádkou. Myslím, že to prospívá všem. Být mámou je fajn, ale občas taky musím vypnout.

Cítila ses být matkou hned od prvního okamžiku, co se Ben narodil, nebo ti to nějakou chvilku trvalo?

Přiznám se na rovinu, že jsem nebyla taková ta matka, co je hned úplně zamilovaná, ale naopak mi to trochu trvalo. Nemyslím, že bych nebyla vůbec, to ne, ale víc než zamilovaná jsem byla vyplesklá z toho, jak šílený je porod i začátek mateřství.

Pokračování článku: O synovi, manželství a práci

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře

reklama
Přihlásit se


AKTUÁLNÍ HOROSKOP

Se svou prací dopoledne spíš lehce bojujete, po poledni jste ale díky vazbě Venuše disponovány k energické činorodosti. Kolegyně vaší…
Maminka na Facebooku


reklama

Výpočet data porodu


Spočítejte si ovulaci


reklama