reklama

Martha Issová: „Povedlo se nám dát dohromady Malého Buddhu“

Až budete mít někdy špatnou náladu, objednejte se na terapii k herečce Martě Issové a její dceři Františce. Tak sehranou a usměvavou dvojici jsem ještě nepotkala. Vyrovnaná, štěstím zářící Martha se mi svěřila, že Františce přezdívají Malý Buddha, protože ji jen tak něco nerozhodí, a ona? Je šťastná, protože to má v povaze zakódované odmalička. Díky rodičům a nádhernému dětství, které mohla prožít.

Jak změnilo dítě tvůj život?

Myslím, že úplně zásadně, ale na to se ani nedá odpovědět jinak. A vlastně si ani nedovedu představit, že by se někomu narodilo dítě a on by mohl říci, že mu to život nijak zásadně nezměnilo…

Mám kamarádku, která tvrdí, že dítě rodinu neovlivnilo, že se po porodu přizpůsobilo už nastavenému řádu…

Ale to já taky vnímám tak, že to není a nebyla změna v tom zásadním smyslu, že bychom nějak žili, přišla Františka a vše se proměnilo a jí přizpůsobilo. Spíš si myslím, že ona k nám tak nějak zaplula. Zároveň ale cítím, že se na všechno dívám jinak než v době, kdy jsem ji neměla. To, že Františka přišla, pro mě znamenalo změnu pohledu na svět a taková ta klišé, co všechny matky říkají, když se jim narodí dítě. Ale ona je to prostě pravda, no…

Odbočím, kdo vymyslel jméno pro vaši dceru?

Navrhla jsem ho já a David okamžitě souhlasil. Já jsem ho vymyslela proto, že mi moje maminka říkala Fanny, když jsem byla malá. Na vysvětlenou: Jedním z jejích nejoblíbenějších filmů je Bergmanův Fanny a Alexandr a tam je Fanny, sestra Alexandra, která má pořád dobrou náladu, všechno zvládá a je taková silná. A máma říkala, že si přála, abych taky taková byla, a že to snad dokonce i vyšlo, takže jsem byla její Fanny. No a já se asi v deseti letech rozhodla, že jestli někdy budu mít dceru, bude se takhle jmenovat.

Když jsem byla těhotná, nenechali jsme si říct, jestli je to holka, nebo kluk, a Františka byla první jméno, které jsem navrhla, David hned řekl, že jo, takže bylo hotovo. To okolo jména pro kluka byly mnohem větší tanečky a k Vincentovi, ke kterému jsme se nakonec dohrabali, byla cesta složitější. David mi totiž dal vybrat ze dvou jmen, a to mezi Frantou a Tondou, což jsou sice hezká jména, ale mám pocit, že kolem sebe téměř nemám jiné malé kluky než Franty a Tondy. A když jsem navrhla, že by to mohl být alespoň Anton, tak se s takovým úšklebkem ptal, jestli ten policejní nebo nějaký Tono z Nízkých Tater. Asi proto k nám přišla naše Františka. Aby byl klid... No, pěkně nám to klaplo, že jo.

* Připravovala ses nějak na roli matky?

Nijak. Nečetla jsem žádné knihy, nic. Když jsem zjistila, že jsem těhotná, otevřela jsem internet a uviděla, jaké množství informací tam je a kolik z nich je negativních, udělalo se mi nakřivo v hlavě a zase jsem ho zavřela. V podstatě jsem se během těch devíti měsíců uzavřela jakékoli teorii a nechala všechno jenom na přírodě. Ani jsem neabsolvovala žádné přípravné porodní kurzy, nic - nula. A jsem moc ráda, že jsem to takhle udělala.

* Dokážeš popsat emoce, které tě ovládly, když jsi viděla pozitivní výsledek na testu?

Určitě. Já jsem se na to těšila, protože Františka je plánovaná, takže jsem si představovala, jaké to bude, až zjistím, že čekám dítě. Kamarádky, které už děti mají, mě ale upozorňovaly na to, že mě může zaskočit i příval emocí negativních. Že to může být absolutní šok, který spustí vlnu pochybností, jestli to zvládnu, jestli nezničím nevinnému člověku život a podobně... Mně se naštěstí nic takového nestalo a měla jsem jen a jen obrovskou radost, čistou radost a takhle to zůstalo až dodneška.

* Jak jsi to sdělila partnerovi, si pamatuješ?

No jasně. To už by bylo na pováženou, kdybych tohle zapomněla! Strašně jsem se na ten moment těšila a měla o něm různé romantické představy. No a nakonec to bylo tak, že mi bylo nějak divně a plácala jsem se po bytě, takže mi David řekl, ať si udělám test, že jsem určitě těhotná, a já říkala, že ne, že bych to poznala, že jsem jen neměla včera večer jíst celý pytel těch mastných brambůrků. Nakonec jsem zalezla do koupelny a tam ty dvě výrazné čárky modré… Vyšla jsem ven celá tumpachová a on se na mě podíval a věděl. Takže jsem mu to ani říkat nemusela. No a pak jsme se objali a už se to začalo blížit té romantické představě. Ne vážně, bylo to krásné.

* A porod?

Krásnej…

* Ty jsi tak neuvěřitelně optimistický člověk…

No to já zase jo.

* Partner byl u porodu?

To já jsem nechtěla a věděla jsem, že ani jemu by to neudělalo dobře. David omdlévá při pohledu na krev a navíc takové situace moc nezvládá. Je to přesně ten muž, který by v dané situaci potřeboval problém řešit, a to u porodu moc nejde. Navíc jsem měla pocit, že je to ženská záležitost, takže jsem tam měla švagrovou, se kterou jsme si hodně blízké. A to bylo skvělé. Můj bratr je o deset let starší než já, mají spolu s Kasiou tři děti, takže jsem věděla, že mám po ruce zkušenou rádkyni.

David byl se mnou, ale čekal na chodbě, občas jsem pro něj Kasiu poslala a pak jsme ho zase na nějakou dobu vypakovaly. Bylo to takhle úplně ideální a všichni tři jsme byli spokojení. A pak, asi dvacet minut potom, co se Fanny narodila, dorazil i bratr Filip se všemi dětmi a moji rodiče, takže jsme tam na porodním sále měli docela slušný mejdan.

Pokračování >>>

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře

reklama
Přihlásit se


AKTUÁLNÍ HOROSKOP

Se svou prací dopoledne spíš lehce bojujete, po poledni jste ale díky vazbě Venuše disponovány k energické činorodosti. Kolegyně vaší…
Maminka na Facebooku


reklama

Výpočet data porodu


Spočítejte si ovulaci


reklama