Maminka.czČasopis Maminka

Martina: S dvojčaty není nikdy nuda

Regina Rothová 24.  8.  2015
Zářijové číslo časopisu Maminka kromě mnoha dalších zajímavých článků přináší také vyprávění rodičů, kteří vychovávají vícerčata. Přečtěte si příběh Martiny.

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

„Po dlouhém vztahu jsme s partnerem zatoužili po dětech. Nebylo to ale tak snadné, jak jsme si naplánovali. Po dvouletém snažení jsme se obrátili pro pomoc na kliniku asistované reprodukce, kde jsme podstoupili IVF. K velké radosti a překvapení se zadařilo hned napoprvé a rovnou dvojnásobně,“ konstatuje s úlevou Martina.

„V těhotenství jsem trpěla nevolnostmi, pak se přidala těhotenská cukrovka, což znamenalo každodenní měření cukru a hlídání jídelníčku. Ve třetím trimestru se přidaly potíže s vysokým krevním tlakem a ke konci těhotenství bylo nutné být pod každodenním lékařským dohledem v nemocnici. Poslední dny byly dost náročné, protože břicho narostlo do neuvěřitelných rozměrů a obléct si třeba ponožky nebo vstát z postele byl doslova nadlidský výkon.

Porod byl vzhledem k potížím s vysokým tlakem naplánován o něco dříve císařským řezem. Celou dobu jsem se bála nejvíc o děti, přála jsem si, aby vše zvládly a byly v pořádku, což se naštěstí splnilo a stala jsem se maminkou krásných zdravých dvojčátek Lindy a Matěje.

I přes problémy s kojením nás pustili po týdnu z porodnice domů. Všichni kolem mě ujišťovali, že až si doma nastolíme s dětmi pravidelný režim, půjde snadno i kojení. Bohužel opak byl pravdou! A začal kolotoč: kojení, vážení, dokrmování, odsávání, vše násobeno dvěma. První týdny jsme se doma téměř nevyspali a nedostatek odpočinku se samozřejmě projevil na kvalitě kojení. Po dvou měsících jsem byla nucena přejít na umělou výživu.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek

Možná to nebude znít hezky, ale byla to pro nás všechny velká úleva. Děti začaly dobře spát a přibírat, já jsem si díky tomu, že jsme se s partnerem střídali v péči, více odpočinula a hned to bylo o něčem jiném. Ale i tak to bylo hodně náročné. Nejvíc trampot mi přinášela moje přehnaná starostlivost, až úzkostlivost.

Navzdory pěknému počasí jsem děti neustále navlékala do několika vrstev oblečení nebo jsem měla velkou obavu, aby se někdo příliš nepřiblížil ke kočárku. A to mě na procházce v parku potkala výprava japonských turistů s fotoaparáty, kteří si chtěli nadšeně dvojčátka fotit a nakláněli se nebezpečně až do kočáru.

Co bych poradila kamarádce:

Co bych poradila kamarádce:

Hodně pomáhá sdílet starosti s podobně „postiženými“ maminkami, třeba v diskusních fórech nebo skupinách na sociálních sítích.
V případě problémů s kojením se nebojte obrátit na laktační poradkyni či lékaře. Já jsem to neudělala a pravděpodobně by mi to ušetřilo stres a nervy, které podle mě nakonec byly příčinou ztráty mléka.
Nesnažit se mít všechno dokonalé a perfektní, důležitější je čas s dětmi si bez stresu užít – hrozně rychle vyrostou! Používat více selský rozum je někdy přínosnější než poučky z knih.
Oblečení se vyplatí, zvláště pro dvojčata, nakupovat v bazárcích, kterých je na internetu nepřeberně. Alespoň mně se toto osvědčilo, věci byly ve většině případů jako nové a ušetřilo mi to nemálo financí. Ono nakupovat vše dvakrát je na rodinný rozpočet dost nápor.

Bez pomoci je to složité

Kromě partnera mi byla velkou oporou i maminka, která přestože v té době byla ještě zaměstnaná, k nám chodila několikrát týdně a ulehčila mi s domácími pracemi, třeba žehlením! Když byly dětem tři roky, vrátila jsem se do zaměstnání na zkrácený úvazek, na šest hodin. Děti nastoupily do školky. Těšila jsem se, jak budu moci děti vyzvedávat ze školky dříve a budeme mít na sebe více času i v týdnu.

Už po týdnu onemocněl jeden a po pár dnech i druhý. V tomto duchu jsme pokračovali celé tři roky. Nebýt maminky, která naštěstí šla do důchodu, s jistotou bych o zaměstnání přišla. Hodně nám prarodiče pomáhali a pomáhají s hlídáním i během letních prázdnin, abychom si mohli vzít s partnerem dovolenou současně a strávili čas společně s dětmi.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek

O zabavné historky není nouze

Mimochodem cestování s dvojčaty, když byla menší – to byla kapitola sama pro sebe. Pravděpodobně to souviselo s mojí výše zmiňovanou úzkostlivostí. Mívali jsme při cestě na chalupu auto napěchované až po střechu. Měla jsem totiž pocit, že potřebujeme s sebou všechno oblečení, každou maličkost a nezbytnost. Ale zlepšuje se to. Takové balení kufrů na letecký zájezd vás naučí si rozmyslet, co je nezbytně nutné mít s sebou, když váhový limit zavazadla je 15 kg.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek

Dnes je Lindě a Matějovi sedm a nastupují do první třídy. Čeká nás tedy další, pro nás zatím zcela neznámá etapa. Přesto všechno je život s dvojčaty zábavný a nikdy se nenudíme. Dokážou vymyslet neuvěřitelné lumpárny, protože jsou na to dva, zkrátka jsou tým.


Nezapomeňte, zářijové číslo časopisu Maminka najdete u svých oblíbených prodejců již v úterý 25. srpna 2015. 

Klepněte pro větší obrázek
Témata: Časopis Maminka, Dvojčata, Dvojča, Zářijové číslo, Rozpočet, Zkrácený úvazek, Číslo časopisu, Pravidelný režim, Lékařský dohled, Rodinný rozpočet, Martín, Nuda, Velká úleva, Nik, Přehnaná starost, Váhový limit, Výprava, Nadlidský výkon, Letecký zájezd, Starostlivost