Maminka.czFejeton Marie Doležalové

Matky jsou jak elitní vojáci ve výcviku, píše Marie Doležalová

21.  8.  2019
Vysoko v tibetských horách žijí skromně mniši a snaží se běžnými úkony den za dnem vymazat svoje ego. Škoda, že ti kluci nevědí, že by stačilo být ženou a mít miminko. Asi, milé maminky, tušíte, co tím myslím.

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Poprvé mě to trklo, když jsem konečně po šesti měsících šla ke kadeřníkovi a rozhodla jsem se poměrně radikálně změnit barvu a po hodině čekání, jak ta barva vyleze, když jsem přišla k zrcadlu, tak jsem se nepodívala na sebe, ale na mobil, abych zkontrolovala, jestli mi nevolá máma, která měla v tu chvíli na starosti Alfrédku.

100 mimořádných fotek z porodu! Úžasný rodinný zážitek hodně zblízka

Teprve když jsem se ujistila, že je všechno v pořádku, zvedla jsem oči a uviděla jsem, že mám tmavě hnědou hlavu. Pomyslela jsem si, že se mi ta změna líbí a že je naprosto neuvěřitelné, že jsem se na sebe nepodívala hned a myslela v první vteřině na Alfí. Potom jsem takové okamžiky začala sbírat. Jako třeba, když jsem se těšila, až si po celém dni otevřu ovocné pivo, odešla jsem si pro něj do kuchyně a za hodinu mi došlo, že jsem dala prát pračku, posbírala hračky, nachystala mrkvičku, ale na pivo jsem zapomněla. Nebo když se tchyně podivila, že mi přece vystydne jídlo, a já jsem si vzpomněla, že normální lidi snědí jídlo hned, jak ho uvaří, ještě teplý.

Všechno nejlepší, Georgi!  Podívejte se na nové fotky už šestiletého prince

V těchto chvílích mi dochází, jak automatické je pro každou maminku nemyslet na sebe. Děláme to každá minimálně dvěstěkrát denně. V úplných drobnostech, ale právě v těch se skrývá naše osobnost. Mateřství opravdu dokáže přeprogramovat naši mysl na té úplně nejhlubší rovině. Možná i proto je pro nás potom najednou tak těžké vracet se do starého života, stát si sama za sebou a dělat, po čem toužíme.

Nikdo to netuší, ale kdybychom se nenaučily potlačovat svoje potřeby, naše miminko by ve skutečnosti nikdy nemohlo vyrůst. My matky jsme v tomhle jako Robocopové, nebo spíš jako elitní vojáci po výcviku – zvládáme věci, které jsou pro ostatní záhadou, zvládáme jich desetkrát víc, než je zvládnutelné, a vůbec o nich už nepřemýšlíme jako o náročných. 

Mateřská? Navenek se flinkáme, ale potají měníme svět, píše Marie Doležalová

Psychologové se shodují, že mateřský pud je silnější než všechny ostatní pochody v naší duši. (Věřím, že i ten otcovský, nechci tady pořád jenom vyzdvihovat ženy.) Je to tak. Jen mateřský pud dokáže z nás, sobeckých žen, které neustále řeší jenom samy sebe, udělat oddané pečovatelky, které se na sebe třeba i půl dne nestihnou podívat do zrcadla.

Takže, milé maminky, nebojte se toho, že mateřstvím ztrácíme svoje ego, z celého srdce věřím, že až ho jednou zase najdeme, bude to, jako bychom přijely z tibetského kláštera. Budeme jiné, budeme samy sebe lépe znát a v naší duši bude svítit malé, ale jasné světýlko.

A proto, až dnes budete zase utírat po dvousté nudli, nepřemýšlejte o tom jako o utírání nudle. Nezapomeňte, že to je náročné duchovní cvičení a že se krok za krokem blížíte Nirváně. 

(A pokud se vám na Nirvánu nechce čekat několik let, než vaše dítě vyroste, nezapomeňte, že blaženost, kterou matka pociťuje poté, co její dítě večer usne, se nerovná žádnému jinému stavu bytí na světě. Ani osvícení.)

Témata: Mateřství, Slavné maminky, Miminko, Fejeton Marie Doležalové, Marie Doležalová, Výcvik, Mári, Mateřský pud, Matka, Běžný úkon, Kadeřník, Klášter, Ego, Škoda, Alfí, Maminka, Máří, Nirvána, Jak