Milada: Rodila jsem jako „křovák“ pod stanem

Nevolnosti jsem chtěla rozchodit

Druhý den ráno mi bylo divně, přičítala jsem to únavě a nepohodlnému spaní. Sice jsem pod stanem i pod širákem zvyklá běžně nocovat, ale s bříškem je to přeci jen trochu jiné. Po obědě mě začalo pobolívat břicho a po konzultaci se zkušenými maminkami (jedna z nich dokonce plánovaně porodila své dvě děti doma, nicméně v Holandsku, kde je to vcelku běžné) jsem zkonstatovala, že to budou asi poslíčci – tedy nic dramatického. Přeci jen mám do porodu ještě minimálně tři neděle. Jenže ze tří neděl se vyklubaly tři hodiny.

Zatímco kluci a pár holek byli někde na skalách, já jsem s maminkami, co s námi byly i s dětmi, zůstala v tábořišti. Odpoledne jsme vyrazily na krátkou procházku. Naivně jsem si myslela, že vše rozhýbu, pohyb mi prospěje a udělá se mi lépe. Jenže opak byl pravdou, začalo mě bolet i v kříži, motala jsem se a raději volala příteli, ať se z lezení vrátí dřív, že se možná pro jistotu stavíme někde v nemocnici, pokud by mi bylo hůř.