Maminka.czŠestinedělí

Miminko je na světě a vy nejásáte štěstím? Je to normální! Co s tím?

Tereza Víchová 26.  10.  2018
Poporodní deprese může potkat i vás. Málokterá novopečená maminka ale vyhledá pomoc. Na setkání těch, které ji prožily, jsme zjistili, jak poporodní depresi u sebe poznat. A co pak s tím...

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Své tři syny nade všechno miluju. Když jim bylo několik týdnů, párkrát jsem si říkala: Co jsem to udělala? Vždyť já to nezvládnu. Před každou nocí jsem se pomyslně klepala ve strachu, co zase bude a jak dlouho budu muset nosit, houpat nebo to už na chvíli vzdát a poslouchat ten srdcervoucí pláč. Zpětně jsem první měsíce mateřství vždycky uzavřela tak, že „miminka neumím“ a šťastnou mámou jsem asi od roka věku dětí. Možná to byla poporodní deprese. Měla jsem ale štěstí, že jsem to zvládla přežít bez úhony. Ne každá z nás takové má. Dobře že je tu Úsměv mámy. Nezisková organizace, která nabízí pomocnou ruku a radu všem, které nemají začátky s miminkem zalité sluncem. 

Jak se vyhnout poporodnímu blues? Naladit se na potřeby děťátka ještě před narozením

Být šťastnou mámou… 

„Třicetkrát denně jsem někomu volala, abych se ujistila, že se o syna zvládám postarat. Bála jsem se miminko i převléknout, abych mu neublížila. 
Každé ráno, když plakalo, na mě dolehla šílená úzkost, že je tu další den. Nedokázala jsem usnout, ani když někdo odvezl kočárek. Najednou jsem si říkala, že k němu necítím asi nic. První návštěvu pediatra jsem kompletně celou proplakala. Chtěla jsem kojit za každou cenu! Ale až nekojením se mi konečně ulevilo.“

Jeden slunný podvečer se v Centru duševního zdraví FOKUS Praha schází několik žen, které prošly nebo právě aktuálně procházejí poporodní depresí. Možná si představovaly, jak budou šťastně vozit kočárek. Realita je zaskočila. Okolí často mávne rukou, že tyhle pocity k mateřství patří. Všeobecná „masáž“ ohledně kojení je svazuje do absurdních situací, kdy se pod dohledem laktační poradkyně hodiny snaží, aby se dítě přisálo k prsu, a to poté usíná vyčerpáním. Ale lahvička je selhání. Stejně tak vyhledat odborníka na duši, protože: „Přece nejsem blázen? Všechny matky okolo mě v parku jsou šťastné.“ Je to opravdu tak? 

Co se děje v duši 

„Reálně je těhotenství jakýsi klid před bouří, porod pak velkým třeskem,“ shrnuje úvodem psycholožka Lucie Machová, která se podporou žen v mateřství dlouhodobě zabývá. „V poporodním období zažívá žena široké spektrum emocí. Radost a pocity štěstí, že se narodilo dítě, za malou chvíli střídá frustrace jeho křikem.“ A pomalu vzniká začarovaný kruh. Když se nám nedaří rozpoznávat, proč miminko pláče, frustrace stoupá, s ní i pocit selhání. 

Nezřídka vás napadne, že by bez miminka bylo lépe, že to nezvládáte a vlastně nevíte, jestli ho máte ráda. „Vždyť dítě, když spí, je sladké jako andílek, měla bych být máma, která víc vydrží,“ popisuje naše časté pocity Lucie Machová. „Navíc se zdá, že všechny matky v okolí to zvládají mnohem lépe než já. Tyto a podobné myšlenky jsou naprosto přirozené, ale je velmi obtížné je zažívat.“ Těžké období a smutek ale nemusí hned znamenat, že máte poporodní depresi. Kdybyste totiž tohle téma otevřela přede všemi, které na ulici s kočárky vypadají šťastně, překvapeně zjistíte, že jsme to v nějaké formě zažily všechny, což potvrzuje z praxe i Lucie Machová. 

Máme nárok na depresi 

A není se co divit. Už porod samotný je často přirovnávaný k těžké práci horníka v dolech. Po něm nastoupí hormonální bouře, počátky kojení (obvykle ne jednoduché). Miminko navíc neví, kdy je den a kdy noc, a trvá mu průměrně až dvanáct týdnů, než si nastaví aspoň nějaký pravidelný noční spánek. 
„Spánková deprivace matky je významným stresujícím faktorem,“ dodává Lucie Machová. 

„A dalším může být i kojení, když se nedaří,“ doplňuje odbornice. 
V kolotoči starostí a křiku se často zapomenete i najíst. To všechno z vás během pár dnů nebo týdnů může udělat úplně vyhaslou trosku. 

„Další frustrací tohoto období jsou vlastní nenaplněné potřeby,“ konstatuje Lucie Machová. Věci, které jsme dříve dělaly běžně a s nadšením – cvičit, relaxovat, zajít si na kávu nebo si dát půlhodinovou koupel, vypadají, jakoby se neměly nikdy vrátit. A k tomu se přidá apel v hlavě: „Nemůžu teď myslet na sebe, dítě musí být na prvním místě!“ 

Není tu žádný rádce 

V České republice se po porodu skvěle postarají o vaše tělo, s duší už je to horší. 
Třeba v Anglii chodí za maminkami domů porodní asistentky. Povídají si s nimi, znají se už z doby těhotenství a pro maminku je snazší otevřít téma svého smutku a vůbec si přiznat, že má problém. V našich podmínkách se první týdny po porodu vidíte jen s pediatrem a později po šestinedělí s gynekologem. Lékaři jsou pro ženu často autoritou, před kterou své potíže bohužel raději zatají. 

„Přechodné zhoršení nálady po porodu zažívá hodně žen,“ říká Veronika Kubrichtová z Úsměvu mámy. Velký vliv mají jak prudké změny v životě novopečené maminky, tak výkyvy hormonálních hladin, které jsou způsobené samotným porodem. Pokud se necítíte zcela ve své kůži, není třeba hned panikařit. Je velmi pravděpodobné, že vám bude brzy lépe.“ 

Blues nebo deprese 

30–75 % z nás zažívá poporodní blues. Projevuje se plačtivostí s pocity smutku, pocity méněcennosti a nezvladatelnosti nové mateřské role, zvýšenou podrážděností, úzkostí, poruchami spánku, koncentrace a změnami chuti k jídlu. To, co dělí blues od deprese, je délka a síla příznaků: „Příznaky poporodního blues obvykle poleví do 7. dne po porodu, pokud přetrvávají déle než 14 dní, jedná se pravděpodobně o závažnější stav,“ shrnuje Lucie Machová. Poporodní depresí trpí 10–20 procent žen a její projevy se typicky vyskytují mezi 6.–12. týdnem po porodu. 

Poporodní blues zná až polovina rodiček

„Mezi faktory, které se dávají do souvislosti s rozvojem poporodní deprese, patří například diagnóza poruchy nálady v rodině ženy, dřívější zkušenost s poruchou nálady či poporodní deprese, úzkost či deprese v těhotenství, nechtěné těhotenství, nízký věk rodičky, komplikace při porodu, slabá sociální podpora a vztahové problémy,“ podává smutný výčet psycholožka. 

Jak TO poznat 

Představte si třeba situaci, kdy se dvě noci po sobě nevyspíte, protože miminko trápí kolika. Pláče i přes den a nezvládnete se ani pořádně najíst. Tohle dovede vyvést z míry i zdravého pohodového jedince, natož šestinedělku. Odlišení důsledků momentální frustrace z neplnění základních potřeb od poporodní deprese je v tom, jestli dokážete pomyslně „vstát z popela“ a říct si, že bude lépe. Frustraci lze v poměrně krátké době několika dnů vykompenzovat, příznaky deprese dlouhodoběji přetrvávají nebo se dokonce zhoršují. 

Přiznání zoufalé mámy: Chtěla jsem zabít svou dceru...

„Pokud to je epizoda, po které maminka třeba někomu z nejbližších miminko půjčí, aby se pořádně vyspala, odpočinula si, najedla se, a tak se znovu nadechla, je to běžný úděl mateřství,“ vysvětluje Lucie Machová. 

„Když mamince ale nepomůže, že se někdo o dítě postará, její nálada se nezlepšuje či dokonce naopak, energie se ztrácí, trpí velkou úzkostí a strachem o dítě, sebe, partnera nebo si nedokáže o pomoc říct, vše chce upjatě zvládnout sama, už je to problém.“ 

Tahle žena funguje jako dočasná máma. Její náručí prošly desítky miminek

Mluvte o tom 

„Dobré vodítko je toto: Když máte psychické potíže občas, mluvte o nich s blízkým okolím,“ doplňuje Veronika Kubrichtová, zakladatelka organizace Úsměv mámy. „Když se jich nedokážete zbavit a ničím jiným se nezaobíráte, je čas na odbornou pomoc.“ Nebudete sama a nejste blázen. Skupinka žen (a jednoho úžasného podporujícího partnera) na setkání o zkrocení poporodní deprese si vyměňuje zkušenosti, řeší léky, které jim pomohly z černé díry a oproti zažité představě ani nevylučují kojení. Anebo třeba to, že jim až rozhodnutí nakonec nekojit pomohlo začít si mateřství užívat. I fakt, že v tom nejsou samy a mohou tu sdílet, je terapií. Víc takových setkání, i když na smutnější mateřské záležitosti. 

Nesměla jsem se citově vázat, po porodu přišla deprese, říká náhradní matka
Poporodní blues: 10 tipů, jak se v šestinedělí nezbláznit
Pláč neznamená vždy jen hlad. Proč dítě nekonejšit krmením?
Témata: Porod, Miminko, Novorozenec, Mateřství, Po porodu, Šestinedělí, Dítě je na světě, Deprese, Široké spektrum, Macho, Laktační poradkyně, Velký třesk, Nechtěné těhotenství, Černá díra, Přiznání, Spánková deprivace, Novopečená maminka, Lucie Máchová, Praha, Veronika Kubrichtová, Anglie, Začarovaný kruh, Česká republika, Velký vliv, Srdcervoucí pláč