[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Na úvod vás musíme uklidnit (či vám přidělat vrásky?), že možná neděláte špatně vůbec nic. Některé děti prostě pláčou víc, než jiné. Některé pláčou pořád, i když se jim žádná zjevná újma neděje. Je samozřejmě dobré, být zodpovědná máma a nejdřív se ujistit, že vašemu miminku opravdu neúmyslně nezavdáváte žádnou příčinu k nespokojenosti, či že ho netrápí nějaký zdravotní problém.
Pokud ale nic nenajdete, nepropadejte smutku a zoufání nad tím, jaká jste hrozná matka. Nejste. Děláte pro své děťátko vše, co je ve vašich silách, jen některé děti holt pláčou víc, než jiné.
Spousta miminek se utiší jen tehdy, pokud jsou zavázané v šátku na mámině těle a maminka s nimi mašíruje po obýváku či ještě lépe se pohupuje na skákacím balonu. Zvláště předčasně narozené děti to tak mají. Simuluje jim to prostředí dělohy, ve které se ještě před pár dny/týdny nalézaly a pouze to je dokáže uklidnit. Zkuste to. Je to sice o rozum, zvlášť když ještě musíte vařit, chtěla byste něco poklidit a třeba si i umýt hlavu (!), ale vydržte to. Jde jen o přechodné období, které nebude trvat věčně.
Plynatost a nadýmání jsou samozřejmě u miminek častým problémem. Možná jste se setkala s pojmem tříměsíční kolika, což je stav, kdy miminko v kuse propláče i několik hodin, kroutí se bolestí a všemožně se snaží (kopáním nožiček) si od trápení pomoci. Můžete zkusit kapičky proti nadýmání, probiotické kapky, hřejivé polštářky, masáž bříška, fenyklový čaj, nošení, houpání a nejlépe kombinaci všeho. Něco z toho určitě zabere. A když ne úplně, alespoň trošku. Po dovršení třetího měsíce věku už by to mělo být lepší.
Zvláště v horkých dnech mohou miminka vyžadovat láhev či prso častěji než obvykle. Je to přirozené. Nemají hlad, ale žízeň. Nabízejte jim mléko tak často, jak si řeknou. Pokud ale pláčou a prso/láhev odmítají, hledejte za jejich křikem něco jiného.
Mezi časté příčiny nespokojenosti miminek patří nevhodné oblečení, tz. takové, ve které jim je buď příliš velké horko, nebo zima. Malé děti ještě nemají dobře fungující termoregulaci, nedokáží si teplo ponechat, ale ani ho v případě potřeby uvolnit. Je proto potřeba oblékat je s rozumem. Radši více vrstev, které můžete svléknout, než jeden tlustý svetr či pytel.
V případě velkých veder byste s novorozencem měli zůstat doma nebo ho maximálně v kočárku zaparkovat na stinném místě a to ještě pouze dopoledne či později v odpoledních hodinách, ne přes poledne. Rovněž navlékat miminku, které je pouze ve stínu, ve vedru čepičku, je holý nerozum. Tím jedině zabrání jeho ochlazování. V noci by miminko mělo mít dlouhý rukáv, ale pečlivě vybírejte materiály a berte v potaz jejich prodyšnost. Spolehlivým ukazatelem toho, jestli vašemu miminku je či není zima, je, když si mu sáhnete vzadu za krček - na týl. Pokud ho má teplý, je vše v pořádku.
Pro jistotu můžete zkontrolovat i obsah plenky, i když ještě jsem se nesetkala s novorozencem či malým dítětem, které by skutečně plakalo kvůli plné pleně. Miminka zpravidla vypadají nejspokojenější poté, co se vykakají.
Živě si pamatuji, jak jsem s naší pár týdnů starou dcerou přišla na první kontrolu kyčlí. Čekárna plná maminek s dětičkami. Některé stejně staré jako my, některé o něco málo starší. Všechny spokojené, usměvavé nebo rozvážně si prohlížející místnost kolem sebe. A pak jsem přišla já a s Alex. Alex od narození plakala bez zjevné příčiny, každý den několik hodin. A nezapřela se ani tehdy. Postupně stahovalo k žalostné grimase obličejík víc a víc miminek a než přišel pan doktor, řvala už celá čekárna.
O pár let později jsem potkala jednu maminku se stejně starou holčičkou jako Alex na výtvarném kroužku. Hned ve dveřích se k nám hlásila: „Já si na vás pamatuju, jednou ve Vinohradský nemocnici na kontrole kyčlí…“ Jak by si taky nepamatovala.