[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Asi to bude znít divně, ale rodím ráda. Po dvou úžasných klucích jsem konečně čekala vymodlenou holčičku. Porod jsem si ale nestihla užít. Marijánka se narodila do hodiny od prvních příznaků porodu. Možná mi budete závidět, ale mě je to líto. Zpětně si gratuluji, že jsem tehdy poslechla intuici a zkušenosti a ne lékaře na telefonu.
Ten večer se mi vůbec nechtělo spát, kluci byli u babičky a já měla strašně moc energie; pekla jsem bábovku, zdobila klukům kapsáře na hračky, v papiňáku mi bublal guláš. Ještě dneska, když ucítím vůni guláše, vybavím si celý večer naprosto do detailu. Manžel si klepal na čelo, proč se s ním neválím u televize, když před sebou mám pravděpodobně na delší dobu poslední volný víkend bez dětí.
Jenže přesně ve chvíli, kdy jsem proudem studené vody začala ochlazovat papiňák, opustila mé tělo hlenová zátka a trocha plodové voda. Bylo to divné, nejdřív jsem měla pocit, že se mi to zdá, že se nějak propojila voda z kohoutku s mými kalhotami – bylo to hodně zvláštní.
„Muži vstávej, za chvíli jedeme do porodnice!“ volala jsem z legrace na manžela – a myslela, že by bylo opravdu prima porodit o víkendu, kdy jsou kluci u prarodičů. V podbřišku mě dokonce opravdu začaly „šimrat“ nepravidelné kontrakce a já si pomyslela, že bude možná lepší zajet do porodnice v rozumnou hodinu, než čekat, jaká bude noc. Než jsme se rozjeli, ještě jsem pro jistotu do porodnice zavolala. Telefon zvedl přímo lékař a po několika krátkých otázkách mi řekl, ať si jdu v klidu lehnout, že se uvidíme ráno.
Položila jsem telefon a hlavou mi problesklo: „Jeď!. Měla jsem prostě intenzivní pocit, že navzdory názoru lékaře i sklonům mého muže s každým lékařem bezvýhradně souhlasit, mám sbalit tašku a ihned vyrazit. A dobře jsem udělala!
V 21,15 mi odešla hlenová zátka, ve 21,45 jsme vyrazili do porodnice a 22,20 jsem chovala Marijánku. Podotýkám jen, že do porodnice jsme přijeli chvíli po desáté a málem jsem porodila na chodbě.
Vše bylo strašně intenzivní, silné a nečekané. První dva porody jsem měla bez komplikací a vcelku krátké, ale to, s jakou rychlostí se na svět drala Marijánka, mě ani nestačilo překvapit. A nejen mě, ale i lékaře.
(z vyprávění maminky Nely T., 31 let)
Třetí porod maminky Nely označují porodníci za tzv. překotný. „Překotný porod je název pro spontánně probíhající porod, který trvá méně než dvě hodiny. Je tomu v případech, kdy měkké porodní cesty nekladou odpor, zejména u vícerodiček, při silných děložních stazích, často také při nedostatečném uzávěru děložního hrdla a u malých plodů“ uvádí v publikaci Kniha o těhotenství a dítěti známý český porodník Antonín Pařízek. A kupodivu dále dodává: „Překotný porod není prospěšný pro matku ani pro dítě.“
Zdálo by se, že tzv. překotný porod je veskrze „prima“. Nicméně pouze na první pohled! Vzhledem rychlosti, jakou nastupuje, může budoucí maminku zastihnout v situacích pro děťátko i ji samotnou vcelku nepříjemných a někdy i nebezpečných.
Z fyziologického hlediska upozorňuje porodník Pařízek na komplikace, které mohou být s překotným porodem spojené: „Těhotná bývá často překvapena rychlým nástupem děložních kontrakcí. Bývá ohrožena poraněním děložního hrdla, pochvy, vznikem trhlin hráze a krevních výronů.“
A pozor, určité komplikace mohou nastat i u novorozence: „Novorozencům hrozí nebezpečí nitrolebního krvácení. Příčinou bývají silné a časté děložní stahy, kdy je na hlavičku plodu vyvíjen nadměrný tlak. Pokud hlavička rychle prostoupí pánví, pak po jejím porození stlačení náhle opadne, hlavička částečně změní svůj tvar a při této fázi hrozí přetržení cév v mozku anebo v jeho okolí. Při pozvolném porodu k náhlým tlakovým změnám nedochází,“ tvrdí porodník.
Maminka Nela splnila všechna kritéria proto, aby byl její porod nazýván překotným. Nicméně Nela měla štěstí, Marijánka se narodila naprosto zdravá a Nela utrpěla jen menší spontánní poranění hráze, které vyřešilo několik stehů. Šťastný tatínek se nakonec radoval nejen z krásné a zdravé Marijánky, ale (s trochou nadsázky) i z volného víkendu bez všech tří dětí...