„Mimísek a těhulka“ aneb Maminkovská mluva z pohledu muže

??? 15. 2. 2012 08:59
Fakt nechápu, kdo mohl slova těhulka, snažilka či mimísek vymyslet. Jen co je slyším, zvědá se mi kufr :-$ Jako by se z těhotných žen prostřednictvím těchto výrazů stávaly úplné kvokající slepice...
kvok 19. 2. 2012 10:49
kvokající slepice?... a co si pak myslet o chlapovi, který se mezi kamarádama(a nejenom tam) změní ve sprosté čuně...a začne se : kur.a , p..a, do haj..u, .......uffff, radši budu u těch těhulek jo jo, nemá se nic přehánět, to je jasné....ani já na děcko nikdy nešišlala, a nekomolila každé druhé slovo....čeho je moc, toho je příliš...ale na druhou stranu je to každého věc...a vám ať se zvedá kufr třeba ještě sto let ..hezké blití přeju .......jo, a předpokládám, že vy jste bezchybný/á ...a žádný zlozvyk nemáte..tomu pevně věřím a ještě si přidám smajlíka devil devil devil .......
pepibubu 15. 2. 2012 10:18
veliká pravda, manžel by podepsal, a já leckdy taky....
Nebo mocinky veliká pravdička, manža by souhlasínkoval? =-O
Keks 15. 2. 2012 11:18
Zrovna těhulka se mi docela líbí, přijde mi roztomilé... mocinky, průjmík, pyžámčičko.. to už je moc.
Daranea 15. 2. 2012 11:43
a je mi z toho trochu zle, ale na druhou stranu, co mám dělat? Doma celý den s miminem, co nemluví, jenom dělá uhůůů a balablééé si člověk musí vystačit a kdybych si s ním povídala o nejnovějších výzkumech ve výživě, nebo o politice, připadala bych si asi ještě hloupěji. Navíc když přijdte do mateřského centra, kde se to podobně "postiženými" maminkami jen hemží, zapadnete a už to neřešíte. I když některá slova mě iritují, jako zrovna těhulka a manža a místo mimíska máme doma radši mimišáka. Prostě jsem ještě nepropadla do toho úplně přeslazeného šišláníčka, ale je to teprv 8 měsíců, ještě není všem dnům konec
msevy 15. 2. 2012 12:36
Jsem na mateřské už 4.rok a přiznám se, že občas "šišláníčku" taky propadnu. Ale jenom před dětmi S manželem mluvím normálně, ale když už mi ujede: "Hačni si a papej", je nejvyšší čas vyrazit někam do normální společnosti
??? 15. 2. 2012 12:45
Myslím, že ne každá matka to dělá. Já osobně jsem na své dítě nešišlala a ani nepoužívala takovéto patvary. Za prvé mi to nejde na jazyk a za druhé mi to přijde jako když "kvokají slepice". Dokonce jsem se občas pozastavovala nad tím, že přítel na naší slečnu šišlal, neměla bych to dělat já? Ale co, ještě jí není ani dva a půl roku a krásně mluví, jen r a ř musíme potrénovat. :) V důsledku je to každého věc, jak na své dítě mluví a okolí by to mělo být také jedno. :)
??? 15. 2. 2012 14:48
tak mě zrovna se mimísek a těhulka líbí a používám je. A dokonce tvar mimís používá i můj přítel. Nic se ale nemá přehánět. Zdrobněliny používané na naše nejmenší mi ale přijdou lepší než mu říkat u přebalování: máš tam hovno jako vrata
msevy 15. 2. 2012 19:07
představila jsem si, jak tu poslední větu říkám svému půlročnímu chlapečkovi a málem jsem se počurala smíchy ... Shift+R improves the quality of this image. CTRL+F5 reloads the whole page.
lolo 16. 2. 2012 13:21
No, taky si moc nedovedu představit, jak říkám malému: "Pojď, umeju Ti prdel" nebo "Netahej se za penis" Hlavně bych tyhle věci vůbec neřešila. Je to každýho věc. No ne?!
janina 16. 2. 2012 14:02
No nevím. Mám syna 20 měsíců a nikdy! jsem na něj nešišlala a když k tomu mělo okolí tendenci (hlavně babičky), tak jsem to rázně zatrhla a zvykly si. Krásně vyslovuje "R", "L", "S" a další... Nepoužívám ani zdrobněliny jako "mimísek", "těhulka" atp...přijde mi to ujetý. Řeknu mu, že "jdeme papat" to zase jo, ale to je tak v mezích. A šišlání fakt nechápu.
??? 16. 2. 2012 16:55
myslím, že autor nezpochybňuje něžnosti při komunikaci s dítětem, ale přenášení zdrobnělin do diskuze s dospělými a sebeprezentace na netu. Naprosto souhlasím, že je to otravné číst. Sama mám 14 dní do porodu, a velkou většinu diskuzí jsem opustila právě z toho důvodu, že místo relevantních informací a zkušeností "k věci" se většinou konverzace stočily k nepodstatnému žvatlání plnému pitomých výrazů s několika řádky !!! smajlíků (jeden OPRAVDU stačí, nejsme natvrdlé, abchom z něj nepoznaly, že máte opravdovou radost z dvou čárek na těhotenském testu). Opravdová mdloba na mě ale přišla v momentě, kdy jsem zjistila že se tento komunikační mor přenesl i mezi zdravotnický personál. Na dotaz sestry, kdy mám termínek porodu, jsem měla velkou chuť odpovědět, že pátého březníčka. Bez smajlíku.
??? 19. 2. 2012 23:52
Docela jsem se při čtení pobavila - musím říct, že i mě často při čtení různých "maminkovských" diskusí na netu napadne, jestli se některé autorky příspěvků nezbláznily. Nebo třeba i při čtení některých inzerátů na dětské věci (např. taková "náááááádherňoučká mikinka, která vám udělá ještě dobrou službičku" vysloveně potěší ). Myslím, že přesně o tomto článek byl - jedna věc je používat při komunikaci s kojencem a batoletem typické dětské výrazy typu hajat, papat, hačnout si, což je naprosto v normě - takové výrazy jsou bližší dětskému vnímání řeči a navíc je dítě zvládne brzy opakovat, takže se může zapojit do komunikace s rodiči, jiná věc je vymýšlet si prazvláštní výrazy (třeba právě ona zmiňovaná těhulka) a používat je v komunikaci s dospělými osobami. Vždycky se mi zdálo, že kamarádkám můžu normálně oznámit "jsem těhotná" či "čekám dítě" a nemusím je zasmajlíkovat oznámením "jsem těhulka". Jsem doma už pět let (nyní s druhým dítětem) a zatím se mi nezdá, že by moje slovní zásoba zas až tak významně utrpěla (i když trochu jistě ano), což je nejspíš dáno právě tím, že s dospělými se bavím stále stejně "normálně" jako před porodem prvního dítěte
A ještě na okraj - nepleťme si používání zdrobnělin a šišlání. Při použití zdrobněliny ještě vůbec nemusím šišlat - miminko, holčička, chlapeček., šatičky apod.jsou běžná zdrobnělá slova a se šišláním nemají nic společného. Zato pokud někdo např. miminku umývá vlášky, drží ho za lučičku či mu zpívá píšničku, pak šišlá, i kdyby zdrobnělinu nepoužil. Stejně tak je omyl domnívat se, že nebudu-li na dítě mluvit dětskou řečí, bude hned a brzy správně vyslovovat všechny hlásky. To je spíš záležitost konkrétního dítěte a vývoje jeho mluvidel. Třeba správná výslovnost L je standardní tak kolem čtvrtého roku věku dítěte, R a Ř mezi pátým a šestým apod. Jak tu někdo psal, že dítě ve 20 měsících vyslovuje správně R. L a domníval se, že je to zásluha "nešišlání", tak to je spíše velká výjimka a třeba právě u toho R je i pravděpodobnost, že ho dítě ještě časem začne vyslovovat špatně a znovu se naučí správně až standardně ve věku kolem pěti, šesti let, kdy jsou na výslovnost R mluvidla už správně vyvinutá (před tímto věkem je trvale správná výslovnost R opravdu spíše výjimečná. Většinou můžete na dítě mluvit jak chcete krásně a stejně se R, Ř naučí až kolem toho pátého roku, je to dáno vývojem mluvidel a artikulačních dovedností. i když výjimky samozřejmě existují). Ale to bylo je tak na okraj a souviselo to spíš s diskusními příspěvky než s článkem a mělo to trochu uklidnit maminky, které nešišlají a od dítěte se stejně správné výslovnosti jen tak nedočkají
terezzz 11. 3. 2012 13:49
Jednou jsem narazila na větu, kde se diskutující ptala - jestl "mazleníčko s manžou nemůže ohrozit mimíska".... děs běs. Taky to nemám ráda, všeho moc škodí. A co je další nářez, je používání množného čísla úplně všude i tam, kde to evidentně nesedí. Třeba "my dojedeme" je ok, mluvíte za sebe a za dítě. Ale "my vážíme, my máme zaražené prdíčky, nám rostou zoubky" je mimo....
Hanka 29. 10. 2012 19:20
Článek mi mluví z duše. Já už mám sice dítě téměř dospělé, také jsem používala výrazy jako papat, hajat a pod., ale slova jako "mimísek, manže" a pod. mě dokážou naprosto znechutit. A opravdu ještě dneska se s tím setkávám u zdravotnického personálu. Co si mám myslet, když jsem se synem na povinné prohlídce v 17. letech slyšela: "tak co to vaše mimísko" a "přijede si pro vás manža"? V tu chvíli bych vraždila. Ale říkám si, že se to dá omluvit u maminek hormony a u doktorky profesionální deformací. Ale ještě více než toto mě nadzvedává v restauracích slovo "meníčko". V okamžiku, kdy mi přijde polonahá vyhublá servírka s jídelníčkem čili menu a pronese: tady je naše meníčko, se zvedám a odcházím, abych nahlas nepronesla: aby ses neposralinkovala - omlouvám se za ten výraz.
SonaBN 29. 11. 2012 11:17
Ještě před porodem jsem byla na slovo "těhulka" vyloženě alergická, přišlo mi, že mě to slovo degraduje na poloimbecilního tvora, který není schopný uvažovat, v MHD stát, apod. Takže za mě: zdrobněliny ano, ale jen ty klasické (hajat, papat, lulat, atd.) a výhradně v konvezraci s dítětem :)
Já nic, já muzikand 15. 4. 2013 14:31
//Trochu to připomíná zdrobnělý slang moderní pubertální mládeže ženského pohlaví//
Zřejmě je tím myšlena paralela se slovem **blogísek**, který pubertální dívky používají
??? 16. 4. 2013 15:00
Do diskusi obvykle neprispivam, ale tento clanek se mi libil, prisel mi aktualni...mozna i proto, ze jsem si obdobim "tehulek a mimisku" pravdepodobne taky prosla, ac si to uplne neuvedomuju...ale okoli by mohlo rict sve ...Ted jiz mi prijdou tyto vyrazy dost mimo (synovi je pres 4 roky a ja jiz 2 roky chodim do prace), ale v obdobi, kdy jsem ho cekala, jsem byla asi mirny exot, co to extremne prozival a jisto jiste jsem se tez za tehulku nekdy pojmenovala...Slovo manza mi tolik nevadi, kdyz se pouziva mezi kamaradkami...ale aby tak pojmenovala manzela nejaka doktorka (jak tu nekdo psal)...to by mi prislo smesny... A ta naaaaadhernnnnouckaaaa mekoulinka mikinka...to je trefny!!! Prehnany az na pudu... Trochu se bojim, jestli tedy jeste nekdy budu tehodna, aby mi ten mozek zas "malinko nezmekl
Zilinkaz 7. 10. 2013 12:08
No nejsem zastánce šišlání, jsem právě těhotná a příšernost jako manža nebo mimísek bych z pusy nevypustila ani pod nátlakem Ale článek mi přijde příliš ,,vzteklý,, musela jsme si vzpomenout spíš na to jak lidi mluví nechutně a vulgárně, to by mělo spíš někoho zvednout ze židle než neškodné ,,rádoby roztomilé,, žvatlání....je to nic moc...ale odejít z místnosti..to mě by nadzvedlo spíš nějaké ,,pi...vole..." což je zas klasika pubertálních chlapečků a pánů všeho věku (ne všech samozřejmě ale je jich dost) takže až pánové přestanou být vulgární ženy možná přestanou být přeslazené a budou z nás krásně bezpohlavní unisex tvorové....
Helena 15. 11. 2013 10:56
Dobrý den, musím přiznat, že mě také fascinuje tento novodobý fenomén. Malé dítě (miminko) samozřejmě člověka vždy přiměje k jisté něžnosti a občas i nějaké zdrobnělině. To je přirozené.
Bohužel to, co se odehrává v českých blogových vodách a na portálech určených maminkám, to přesahuje meze normálního rozumu.
Obávám se, že nejde vůbec o ta "mimíska", ale o to, dostat se do jisté komunity, vymanit se z té maminkovské samoty a "nudy".
Osobně jsem tuto potřebu nikdy neměla. Mám dva dospělé syny. Měla jsem možná štěstí, že v dobách miminkovských mých synů internet neexistoval a já byla nucena se s tou situací vyrovnat sama. Ale nikdy jsem neměla pocit, že bych mateřstvím byla o něco ochuzena. Naopak. Děti mi otevřely znovu dětský svět. S nostalgií vzpomínám, jak jsme spolu malovali, četli knížky. hráli si. Byla to nejkrásnější doba mého života. Bohužel krátká. Těch dvacet let uběhlo jak voda....
Zaregistrovala jsem ovšem několikrát na internetu i postoj "už musím jít, protože dítě zase "obtěžuje", takže "bohužel" musím přestat klábosit na netu". Z takového postoje maminky mě mrazí.
Co vyroste z dětí, jejich maminky v tom nejdůležitějším jejich věku neustále vysedávají u kompu a píšou svoje "postřehy", to si netroufám odhadnout.
Výraz "manža" mi připadá vulgární a urážlivý. Ale každý to samozřejmě může vnímat jinak.
20