reklama

Moje dítě krade. Předstírám, že o tom nevím

"Moje dítě krade," přiznává smutně Helena (27) a jedním dechem dodává: "Vím o tom, ale před ostatními ho kreju." Připadá vám to šokující? Nestoudné? Opovrženíhodné? Možná. Co byste ale v kůži Heleny dělali vy?

Máme problém

"Poprvé jsem si uvědomila, že budeme mít zřejmě problém, zhruba před měsícem. S Rozárkou (3 a půl let) jsme byly v drogerii a ona se jako vždycky loudala uličkami. Prošla jsem mezitím až k pokladně a koukala na ní zezadu. Najednou vidím, jak dcera bere z regálu müsli tyčinku. Už už jsem se nadechovala, abych na ni zavolala, ať ji dá zase zpátky, když Rozárka popošla až na konec uličky, tam se opatrně rozhlédla a strčila si ji pod tričko. V tu chvíli by se ve mně krve nedořezal.

První incident

Vystřelila jsem od té pokladny jak raketa, popadla dceru za loket a táhla ji dozadu do krámu. Tam, v klidu a nikomu na očích, jsem jí vyndala müsli tyčinku zpoza trička a tlumeným hlasem, ale důrazně jsem ji vyhubovala. Kde to vzala? Proč si to schovala pod tričko? Copak neví, že to se nesmí? Že nesmíme z krámu odnášet věci, které jsme nezaplatily…?!

ČTĚTE TAKÉ: Vojta Dyk se raduje z prvního potomka. S Táňou mají chlapečka

Lehce otřesená

Dcera poslouchala, přikyvovala, dokonce poslušně odnesla tyčinku zpátky do regálu. Lehce otřesená jsem přišla domů, kde jsem to celé vyprávěla manželovi. Bylo to o víkendu. Oba jsme ještě jednou dceři důkladně vysvětlili, že se to nesmí a proč, a doufali, že touto epizodou to skončí.

Druhý incident

Jenže neskončilo. Pár dnů na to jsme se cestou ze školky stavily v krámě něco nakoupit. Když jsem pak doma svlékala Rozárce mikinu, vypadlo jí z kapsy lízátko. Věděla jsem, že jsme doma žádné neměli, jedině že by ho dostala ve školce, což se mi ale moc nezdálo, protože to by mi hlásila hned při vyzvedávání. Navíc to byl stejný druh, jako prodávají v obchodě. Když jsem se jí zeptala, kde ho vzala, mlčela a teprve asi po deseti minutách křížového výslechu přiznala, že ho vzala v krámě. Následoval další káravý monolog tentokrát doplněný i o zákaz večerníčku a pohádky před spaním. Rozárka to samozřejmě obrečela, ale byli jsme s manželem oba neústupní. Lízátko se zabavilo a spát se šlo bez televize.

Krade už i ve školce!

Hned druhý den mě ale čekal další šok. Když jsem vyzvedávala dceru ze školky, požádala mě její učitelka, zda by se mnou nemohla chvíli o samotě mluvit. Nic zlého netuše jsem nechala Rozárku hrát si v zahradě a šla za učitelkou dovnitř. Tam na mě už čekala ředitelka a obě s učitelkou mi sdělily, že Rozárčině spolužačce se dneska ztratily přezůvky. Po prohledání všech botníčků a skříněk na šaty se nakonec našly u mé dcery v pytlíku na boty. Hrála jsem překvapenou, šokovanou, konsternovanou a dušovala se, že to musel být asi nějaký chvilkový zkrat, a že vůbec nechápu, jak se to mohlo stát. Zpotila jsem se při tom až na zadku. Ujistila jsem je, že to doma dceři vysvětlíme, ale v duchu se mě zmocňovala panika. Co budeme, panebože, dělat?

Neustálý strach

No a ve stejném strachu žiju teď víceméně pořád. Hlídám dceru, jak můžu, ale stejně mi tu a tam něco unikne. Už několikrát jsem našla v kabelce nebo v nákupní tašce schovanou cizí bábovičku z písku a ze školky se Rozárka běžně vrací s cizíma sponkama ve vlasech. Chystám se s ní vypravit za dětským psychologem, což už jsem asi měla udělat dávno, ale pořád jsem to nějak odkládala. Teď už je mi ale jasné, že pomoc potřebujeme. Sami tohle nezvládneme."

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře

reklama
Přihlásit se


AKTUÁLNÍ HOROSKOP

Dnes máte divný pocit, že se lidi zajímají jenom o peníze a třeba i o vaše tělo, proto se někdy cítíte energickými kolegy docela…
Maminka na Facebooku


reklama

Výpočet data porodu


Spočítejte si ovulaci


reklama