Maminka.czDěti a mateřství

Moje sestra se nemohla postarat o své dítě a tak dělám mámu já…

Adéla Vedralová 13.  10.  2012
Moje sestra se nemohla postarat o své dítě a tak dělám mámu já…
Je hrozné, když se z nějakého důvodu nemůže nebo nechce starat o své dítě. Osud malého človíčka je tak dost nejistý, a pokud se ho neujme nikdo z blízkých, může skončit i v ústavní péči. Máme pro vás příběh čtyřicetileté Petry, která si vzala pod křídla dnes sedmiletou dcerku své o tři roky mladší sestry Jany.

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Důvod, proč se Jana vzdala „dočasně“ péče o svou dceru Janičku je prostý. Po porodu se jí rozjela těžká forma laktační psychózy a tak skončila v péči psychiatrů nejdříve na několik měsíců. Její psychické problémy však nabraly nový rozměr a tak pobývá Jana ve „cvokárně“ dodnes – s drobnými pauzami. Její diagnóza je nyní schizofrenie, ke které měla dispozice geneticky.

Je tedy jasné, že se o svou holčičku nemůže sama starat. Tatínek malé Janičky se s dcerkou sice často vídá, ale výchovu by podle svého uvážení nezvládl. A jelikož má Petra sama dvě podobně staré děti, padla role náhradní maminky na ní. „Mému synovi byl asi rok a půl, když se Janička narodila. Nebyl jí ještě ani měsíc v době, kdy k nám dorazila. Brala jsem to přirozeně a můj manžel nebyl proti. V tak těžké situaci by snad stejně reagoval každý rozumný člověk. Domluvili jsme se s Janiččiným tatínkem na střídavé péči, on nám finančně přispívá. Je hodně vytížený a péči o malé dítě by určitě nezvládl. To je pochopitelné,“ vysvětluje své rozhodnutí Petra.

Od doby, kdy do rodiny přibyla ze dne na den malinká Janička, ji Petřiny děti i muž vnímají jako vlastní. „Oba synové jí říkají „ségra“ a mě oslovuje mami. Když začala mluvit a vypadlo to z ní, obrečela jsem to. „Maminko“ by měla říkat Janě. Jenže situace je jiná. Zatím jí říkáme, že má dvě maminky. A ta co jí měla v bříšku je moc nemocná. Janička ji vlastně viděla naposledy, když jí byly 4 roky a myslím, že si nic moc nepamatuje. Nezmiňuje se o tom. Ono to na navazování vztahů moc není. Jana na tom není dobře. A malou nechceme stresovat,“popisuje Jana.

Janičky tatínek si ji bere na každý druhý víkend a o prázdninách, občas ji vezme do divadla nebo na hřiště. „Fungujeme tak, že mně říká Janička „maminko“ a mému muži „Honzo“. Tatínka má jen jednoho a ten se o jejich vtah velmi snaží. Což je úžasné. A protože v tomto systému malá žije od narození, nepřipadá jí zvláštní. Konec konců spousta jejích kamarádek má dva tatínky a maminky kvůli rozvodu…“ shrnuje Petra. Náhradní rodiče mají v plánu vše s Janičkou otevřeně probrat, až jí bude deset, dvanáct let.„Pokud se bude na situaci sama ptát dříve, vše jí bez obalu vyložíme. Nebudeme lhát. Jsme tak jednotně domluvení i s jejím tatínkem. Byla bych celkem ráda, aby to přišlo přirozeně a ne nějakým šokem. Pochopitelně jsme od začátku v kontaktu s psychologem a důležité kroky konzultujeme.“

Témata: Děti, Sestra, TAK, Petřín, Post, Náhradní rodič, Nový rozměr, Pošta, Nemo, Těžká forma

Video