reklama

Na domácí nehody platí prevence

Do bytů a domů si pouštíme živly, které nás mohou pěkně potrápit – vodu, elektřinu a plyn. Většinu katastrof, jež čas od času způsobí, však můžeme dopředu odvrátit nebo alespoň jejich následky minimalizovat.

Čím? Tím, že budeme dodržovat daná pravidla, nebo také tím, že budeme připraveni. To neznamená, že havárii musíme zvládnout sami. Vše má své hranice. Nebudeme rozhodně zasahovat do takového rozvodu plynu, ale nahodit jistič elektrického vedení bychom umět měli a stejně tak musíme vědět, kde jej hledat. To platí třeba i o uzávěrech vody a plynu. Stručně řečeno – kutilství nemá v těchto případech co dělat, zato základní znalosti ano.

Voda

Prasklé potrubí s vodou v bytě zřejmě sami opravovat nebudeme, ale stejně tak nemá cenu volat vodárny. Když ovšem bude voda tryskat z nějaké poruchy před chodníkem, je to záležitost právě pro ně, musí jim to však někdo oznámit. Poškození vodovodního rozvodu v bytě či domě je rozhodně nepříjemné, nikoli však životu nebezpečné.

Musíme vědět, kde máme uzávěr vody, a začne-li voda vytékat z místa, odkud nemá, měli bychom ho uzavřít. Může se ale stát, že porušený rozvod je jinde než u nás, například u sousedů nad námi. Po stropě se začne rozšiřovat vlhká skvrna. To je znamení, že se něco stalo, ale nemusí to být zrovna prasklé potrubí. Možná že si soused napouští vanu a zapomněl na to nebo mu vypadla odtoková hadice pračky. V každém případě nejdříve bychom měli informovat jeho a zjistit, co se stalo.

Hlavní uzávěr budeme uzavírat až v případě, že u sousedů není nikdo doma. Je to pro všechny, kteří nic takového netuší, docela nepříjemný zásah, protože je zastihne nepřipravené. Jestliže ho tedy budeme uzavírat, budeme se zároveň snažit o tom všechny informovat. Nejedná-li se o rozsáhlou havárii, stačí si ještě před uzavřením natočit všichni nějakou vodu do zásoby. Měli bychom tedy vědět, kde máme nejen uzávěr vody doma, ale kde je ten hlavní. Bývá ve sklepě a musí být výrazně označen jako „Hlavní uzávěr vody“ neboli HUV.

Ve větším domě jich může být i více, každý pro určitou sekci „stoupaček“, může být i jeden hned u přívodu vody pro celý dům. Bohužel se stává, že s uzávěrem prostě nepohneme. Je proto důležité, abychom čas od času jeho funkčnost vyzkoušeli a v případě problémů zavolali instalatéry. Když si ho vyzkoušíme třeba dvakrát do roka, vyhneme se v případě problémů nepříjemnému překvapení.

Pojišťovna se o to, zda byl HUV funkční, či ne, vlastně nezajímá. Jestliže se nám nepovede uzávěr zavřít, máme v bytě ještě jednu nouzovou možnost, která nás ovšem bude něco stát. V případě větších průsaků ve zdi si můžeme vypomoci – než přijede instalatérská pohotovost – tím, že otevřeme všechny baterie v bytě, abychom tak snížili tlak vody. Je to ovšem extrémní případ a musíme posoudit, zda nás bude více stát zbytečně odtékající voda, nebo škoda způsobená unikající kapalinou. Samozřejmostí by mělo být poznamenané telefonní číslo instalatérské pohotovosti i dispečink vodárenské společnosti. Nakonec postačí i ten, protože na něm budou znát čísla, kam se obrátit o pomoc.

Elektřina

Problémy s elektřinou můžou být nebezpečnější, ale zase je lze většinou snadněji odstranit. Domácí rozvod má dvojí jištění. Jednak to jsou takzvané jističe v bytě, jednak další pak na chodbě či schodišti domu v rozvodné skříni hned vedle našeho elektroměru. Jistič je elektrický přístroj, jenž při přetížení (nadměrném elektrickém proudu) či zkratu rozpojí obvod. Ochrání tak před úrazem nebo nebezpečím větších škod. Nejčastěji jističe vypadnou přímo v bytě.

Měli bychom je mít hned vedle vchodových dveří či většinou spíše nad nimi. Je jich více pro několik okruhů. Nejčastěji se nám stává, že na jednu zásuvku máme zapojeno hned několik elektrických spotřebičů, a zapojíme-li je najednou, přetížení okruhu způsobí, že jej jistič přeruší. Nejčastěji takový případ nastává v kuchyni, kde je na jedné zásuvce například mikrovlnná trouba a rychlovarná konvice. Neuvědomíme si, že jeden spotřebič už běží, a spustíme druhý. Může také nastat zkrat v některém z elektrických přístrojů nebo přímo v zásuvce. Stává se to třeba u starších rozvodů elektřiny s hliníkovými vodiči.

Hliník totiž „pracuje“ a kontakty už nemusejí být funkční tak, jako když byly nové. Vypadne-li jistič, vypneme nejdříve spotřebiče a pokusíme se zjistit, v čem byla chyba, jestli jsme přetížili okruh vlastní vinou, což je nejčastější případ, nebo problém nastal jinde.

Pak teprve jdeme jistič nahodit. Je to jednoduché a zvládneme to i potmě, jestliže víme, kde je hledat. Stačí otevřít plastový kryt a přejet prst v místech, kde jsou ovládací páčky. Jedna z nich nebude v takové poloze jako ostatní. Jednoduše ji vrátíme zpět a mělo by opět vše fungovat. Stává-li se to podezřele často, ověříme si, zda mám vhodné jističe. Ty by měly mít příslušné hodnoty pro jmenovité napětí a jmenovitý proud. Jestliže je to v pořádku (prozradí nám to každý elektrikář), může být chyba ve spotřebiči.

V takovém případě necháme podezřelý přístroj opravit, popřípadě ho vyměníme za nový. Jindy zase budeme potřebovat vypnout jistič sami, například tehdy, když se ze zásuvky line podezřelý dým či v ní jiskří. Učiníme tak i v případě, kdy v bytě uniká plyn či mokrá skvrna na zdi se podezřele blíží k elektrickým rozvodům.

Určitě se nám ale bude hodit, když budeme mít připravenu na dobře dostupném místě baterku, třeba zavěšenou na věšácích vedle vstupních dveří, tedy co nejblíže jističům. Může se stát, že nahodíme jističe v bytě a nestane se nic, proud nadále nejde. V tom případě musíme zamířit na chodbu či schodiště k rozvodné skříni. Ta má plechová dvířka zajištěna jednoduchou západkou, k jejímuž otevření slouží klička, která se vsune do čtvercového otvoru a otočí se s ní.

Jestliže ji nemáme, můžeme použít plochý šroubovák, šikovnějším postačí i třeba dva nebo tři patentní klíče, přiložené těsně k sobě. Pokud se ani po nahození jističe na chodbě nic nestane, je porucha závažnější a musíme volat elektrikáře. Rozvodná skříň před domem není nic pro nás, a ani bychom tam bez příslušného profesionálního nářadí nic nedokázali. V žádném případě se nepokoušejme nic opravovat sami, hrozí úraz či ještě větší škody. Někde můžeme mít u starších rozvodů místo jističe pojistky. Ty se nahodit nedají, je nutné ji prostě vyměnit. Měli bychom mít tedy nějaké v zásobě (se stejnými hodnotami), protože je nelze opravit. Amatérské pokusy s hřebíky a dráty si koledují o velké problémy.

Plyn

Nejnebezpečnější havárií je únik plynu, protože vždy hrozí výbuch. Zemní plyn totiž se vzduchem vytváří třaskavou směs s velkou brizancí, jak jsme se ostatně mohli poměrně nedávno přesvědčit na příkladu z Prahy. Směs se vznítí od plamene, jiskrou při zapínání či vypínání elektrických spotřebičů či osvětlení, od rozpálených předmětů nebo pouhým intenzivním třením. I tady je na prvním místě prevence.

Plynové spotřebiče je nutné používat k tomu, k čemu jsou určeny, navíc přesně podle návodu výrobce a udržovat je v dobrém stavu. Měly by být opatřeny značkou CE, což nám oznamuje, že odpovídají současným bezpečnostním požadavkům EU. Starší zařízení (vyrobená před rokem 1996) ji mít nebudou, o to častěji bychom je měli nechat kontrolovat odborníky, kteří zároveň provedou jejich údržbu. Prostor, v němž je plynový spotřebič umístěn, by měl být dobře větratelný.

Oblíbená praxe, kdy si zejména starší lidé v chladných dnech přitopí otevřenou a zapnutou plynovou troubou, je hra se smrtí, protože každý plamen spotřebovává kyslík a zároveň vytváří oxid uhelnatý a oxid uhličitý, které – na rozdíl od zemního plynu s přidaným odorantem – nejsou cítit. Není od věci pořídit si i detektor unikajícího plynu, který poplachem ochrání především zapomnětlivější seniory.

Jestliže ucítíme, že odněkud uniká plyn, musíme postupovat rychle, ale rozvážně. Nejdříve uhasíme všechny plameny a otevřeme vše, čím můžeme větrat. Nikdy nevypínáme, tím méně zapínáme, elektrické spotřebiče. Nesmíme ani vytáhnout přívodní šňůru ze zásuvky – při rozpojení obvodu vzniká jiskra. Nikdy také netelefonujeme o pomoc z místa, kde je plyn cítit. Uzavřeme uzávěr plynu v bytě. Ten je hned vedle plynoměru. Hlavní uzávěr plynu by měl být opět ve sklepě či přízemí domu a je opět označen; používá se zkratka HUP. Jestliže chceme sousedy uvědomit o havárii, nezvoníme (nebezpečí elektrické jiskry), ale klepeme či bušíme na dveře. Výtah z bezpečnostních důvodů nepoužíváme rovněž.

Z bezpečného místa pak voláme plynaře. Pro všechny distributory a celou republiku platí jednoduché telefonní číslo 1239. U většího rozsahu poruchy bychom měli uvědomit i hasiče a policii. To ostatně musíme učinit vždy, jestliže ucítíme unikající plyn na nějakém nepřístupném místě. Na opravy závad na vnitřní instalaci si sami musíme zjednat odborníky, pracovníci technických služeb plynáren budou opravovat závady jen po vstupní hranu HUP. Opětovné spuštění plynu je náročnější, protože pracovníci společnosti, která opravu zajišťuje, musí předtím obejít všechny byty a zajistit, aby plynové spotřebiče v nich byly vypnuté. To znamená, že by v těchto bytech měl být někdo přítomen. Pak teprve lze plyn spustit.


Článek vyšel v časopisu Maminka 8/2013

reklama
Přihlásit se


AKTUÁLNÍ HOROSKOP

Máločemu se umíte upřímně zasmát, skrze Lunu to odpoledne neuděláte ani kvůli klientům. Jste sice výmluvné, ale dost kritické, takže si…
Maminka na Facebooku


reklama

Výpočet data porodu


Spočítejte si ovulaci


reklama