[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Máte pocit, že už ten mateřský kolotoč nemůžete vydržet, že jednoho dne musíte jistojistě přijít o rozum? Cítíte se osamělá, izolovaná, stále frustrovanější? A ještě za to všechno dohromady provinile, protože na takové pocity v roli mámy nádherného zdravého miminka, které milujete nade všechno na světě, prostě nemáte nárok? Možná byste se divila, jak běžná věc to mezi maminkami je. Ano, i mezi těmi, které vypadají na první pohled jako Stepfordské paničky. A víte, jak to s nimi ve finále dopadlo…
„Pocity izolace a stesku po starém životě jsou běžné a ve své praxi se s nimi setkávám často. A říkám si, že by bylo vlastně divné, kdyby se nezastesklo, vždyť i před dětmi to byl váš život. Navíc péče o malé miminko může být skutečně velmi náročná. Ne všechny mámy se s dětmi doma cítí plně seberealizované. A s tím, jak milují svoje děti, to souvisí pramálo,“ podotýká psycholožka, terapeutka a máma dvou dětí Mgr. Pavla Cerhová Kořínková. Naštěstí je ale mnoho způsobů, jak neztratit rozum a zachovat si v nové roli mámy zároveň i samu sebe:
Možná si se svými dosavadními kamarádkami, které zatím děti nemají, najednou nemáte co říct. A možná je i vaše neustálé řeči o plenkách a prdících vyloženě štvou. S někým byste to ale přesto ráda probrala… Zkuste proto najít ve svém okolí spřízněnou duši, nějakou sympatickou mámu, a nebojte se ji oslovit. Pokud se máma cítí být jako v pasti, je třeba se z ní jednoduše dostat ven.
„Mateřství, kromě dětí a lásky k nim a spousty jiných emocí, přináší i něco, o čem jste před porodem neměla tušení. Přináší obrovské pochopení a solidaritu jiných matek, ochotu podpořit, pomoci a především posdílet zkušenosti, zanaříkat si, zanadávat. Proto se nebojte oslovit sympatickou matku, kterou někde potkáte, aktivně napsat na sociální síť, ve skupině, která je vám blízká, že hledáte mámu, co bydlí poblíž a řeší podobné věci. A klidně se s ostatními matkami můžete bavit i tom, že vám chybí život před dětmi. Nebojte se rodinných center, jsou i místa, kde je možné být s dětmi a sportovat. Pravidelná návštěva různých ,zpívánkoříkánkotanečků‘ s dětmi umožní postupně poznat maminku stejné krevní skupiny. Matky potřebují jiné matky a děti potřebují jiné děti, vše je pak jednodušší,“ potvrzuje psycholožka. Vybírejte ovšem pečlivě a obklopujte se jen lidmi, se kterými je vám opravdu příjemně.
První měsíce s miminkem nebudete mít pravděpodobně čas ani pomyšlení na cokoli jiného, než je péče o vašeho drobečka. Jakmile si ale utvoříte společný režim a svůj čas si zvládnete alespoň částečně naplánovat, zkuste se vrátit ke svým oblíbeným činnostem. „Snažte se uchovat si ze starého života alespoň něco a snažte se to začít dělat, co nejdříve to půjde. Často se setkáváme s tím, že ženám velmi chybí koníčky, kterým se věnovaly před otěhotněním. Často se jedná o sportovní aktivity, k nimž se ženy vracejí, protože potřebují zábavné fyzické vybití, výjimkou není ani to, že si najdou nové kreativní koníčky, u kterých relaxují. Zkuste přijmout, že se vám může stýskat, že je to normální, promluvte si s blízkými o tom, co vám chybí, popřemýšlejte, co do svého života potřebujete zpět, co půjde zrealizovat, kdo vám může pomoci, kdy a jak,“ radí psycholožka.
Mnoho maminek má pocit, že musí všechno zvládnout samy. Otec je ale také rodič, i když chodí do práce. Snažte se proto partnera zapojit už od prvních dní doma do všech aktivit kolem miminka. Pokud budete vše dělat na začátku sama a odmítat pomoc, může se stát, že už vám to tak nějak zůstane a okolí vám ji jednoduše přestane nabízet. Nepředstírejte, že jste stále v pohodě. Připustit, že už nemůžete a potřebujete pomoc, je důležité. Jinak je to cesta do vyhoření. Mámy se často snaží být perfektní a dokonalé a připustit, že nezvládají, vnímají jako své selhání. Je to ale naprosto zbytečné. Nezříkejte se proto pomoci a využijte jí, kdykoli to jde.
Váš byt nemusí být dokonale uklizený, prádlo vyskládané do komínků. A pokud na nich trváte, nechte si pomoct. Od maminky, manžela nebo paní na úklid. Ostatně když se zeptáte žen s dospělými dětmi, co by jako mámy udělaly dnes jinak, odpovídají dost často shodně: Méně bych uklízela a více se věnovala prckovi a sama sobě. Snaha o to, být supermámou a zároveň hospodyňkou roku, může totiž snadno skončit zhroucením.
Čas od času si udělejte den jen sama pro sebe, utečte od mateřských povinností. Mámy mají často výčitky, když se vzdálí od svých dětí. Jenže i ony musí někde načerpat energii. „Věnovat se sama sobě může být pro každou matku něco jiného, pro jednu je to jít do kina, pro druhou ke kadeřnici, na kosmetiku, zaplavat si, číst si knihu, spát, v klidu si vypít kávu, potkat se s kamarádkou při víně, pracovat… U některých žen se to pojí s jejich životem před dětmi, u některých třeba s novými věcmi, ale pomáhá jim to udržet si samu sebe, vidět se i jinak než jen jako matku. Může to být odpočinkové, dobíjející, úlevné… Pro mě je hodina a půl na józe jednou týdně jako pobyt v oáze klidu, kdy poslouchám instrukce, soustředím se jen na svůj dech a tělo. Po józe se na svoje děti těším, vítání je krásná věc, navíc to funguje jako prevence mého přetížení, vzteku a rozčilování se. Stejně důležitě vnímám i čas, kdy by měli být partneři spolu bez dětí a občas jít zase na rande. Partnerský vztah také potřebuje péči,“ říká psycholožka.
Zkuste kromě „svého“ dne občas věnovat čas jen své drahé polovičce. Upřímně - kdy naposledy jste měli rande jen vy dva? Prcek to bez vás s babičkou nebo s někým blízkým pár hodin jistě vydrží, však určitě nebudete daleko, kdyby se cokoli dělo. A vy se na něj budete společně o to víc těšit.
Článek vyšel v časopise Maminka. Aktuální červnové číslo můžete koupit přes ikiosek.cz/maminka, tam si můžete objednat i předplatné s dárkem.