[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Sice ji už dávno doma nepotřebujeme, ale když ji někde vidím, ať na horách, nebo jen ve výkladu obchodu, neudržím se, abych si ji řádně neprohlédla. Sama jsem v ní kdysi dlouhé hodiny sedávala, pravda, ta moje vypadala úplně jinak – kožené popruhy a řemínky, kovová konstrukce a poctivá plachtovina by ji nyní pasovaly do role významného exponátu muzea turistiky. Moderní krosničky jsou proti ní velmi sofistikovanými zařízeními; mají spoustu úžasných vychytávek – integrovaný batůžek, kapsičky, stříšku, třmínky na nožky, camelback, pláštěnku či barevně ladící ledvinku. Některé věci se však nemění…
Nově pořízená krosnička je úžasná, manžel se rozplývá, zkoumá technické detaily, vy nadšeně objevujete, kam naprosto komfortně zabalíte svačinu, pleny, přebalovací podložku a láhev s pitím i další nezbytnosti, a v duchu plánujete úžasné výlety po hřebenech hor. Čáru přes rozpočet vám však naprosto nečekaně udělá vaše mrně; při zkušební „jízdě“ v krosničce totiž neustále hýká, křičí, pláče, slzičky stříkají jak z kropicího vozu a idylka se pomalu rozplývá. Proč? Možná zkrátka není zvyklé na nošení, dítka nošená v šátku, vaku nebo třeba manduce nemívají s přijetím nového nosítka problém.
V praxi se osvědčuje krosničku opravdu nejprve vyzkoušet, např. cestou na malý nákup, poštu apod. Dítko by při prvních pokusech mělo být spokojené, přiměřeně vyběhané, po ruce se vyplatí mít dudlík (nebo jiný „žužlík“), něco k snědku, oblíbenou hračku i písničku. Většina dětí však s přijetím s krosničky nemívá problémy – výhledy jsou úžasné, rodič blízko, atraktivní a hlavně interaktivní část jeho hlavy na dosah.
Do krosničky rozhodně nepatří dítko, které si samo (opravdu samo!) nesedne. Stabilní a správně provedený sed by mu neměl dělat naprosto žádný problém. U dětí, které kvůli odchylkám v psychomotorickém vývoji rehabilitují, je lepší použití krosničky konzultovat s odborníkem. Ten může v některých případech doporučit, užívání krosničky na delší výlety odložit, nebo poradí časová omezení používání. Proč?
Důvody se liší dle charakteru odchylky, nicméně všeobecně platí, že opakované dlouhodobé otřesy namáhají páteř, přetěžují šíjové svalstvo a mohou způsobit zvýšené napětí svalů udržujících tělo ve stabilní poloze. Což bývá jeden z důvodů, proč je dítko po delší době v krosínce nevrlé, plačtivé a viditelně unavené, i přesto, že „pouze“ sedí. Při delších túrách je tedy nezbytné mrně pravidelně vyndávat, dát mu prostor pohrát si, projít se, zkrátka odreagovat. Pokud usne, je pro jeho pohybový rozhodně vhodnější, když se zastavíte a položíte jej na deku, přikryjete bundou a dáte si kávu z termosky.