Maminka.czChování a vztahy

Narkolepsie a chorobná ospalost. Jak se s tím dá bojovat?

Veronika Kavenská 4.  9.  2019
Každý z nás se občas cítí unavený a nic by mu neudělalo líp než si třeba po obědě zdřímnout. Jsou však lidé, kteří tomuto nutkání nemohou odolat a několikrát během dne náhle upadnou do vydatného spánku. Trpí nadměrnou spavostí neboli narkolepsií.

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

„Manžel mi vždycky vyčítal, že jsem líná, že bych pořád jen spala,“ svěřuje se čtyřicetiletá podnikatelka Hana. „Dneska už vím, že za mým neustálým pospáváním stojí nemoc, narkolepsie.“ Hana patří mezi pět procent populace, pro něž je velmi těžké, ne-li nemožné, udržet během dne patřičnou pozornost a bdělost. Narkolepsie postihuje víc než každého dvacátého Čecha. S její lehčí formou se dokonce setkalo až dvacet procent z nás.

A jak se u Hanky narkolepsie projevuje? „Je to různé, ale většinou to vypadá tak, že začnu cítit tělesnou slabost a pak během pár minut, někdy i vteřin, doslova padnu a usnu. Když zrovna sedím nebo třeba ležím u televize, je to v pohodě, ale už se mi i několikrát stalo, že jsem spadla na zem a šeredně se pomlátila. Jednou jsem třeba usnula při vaření a popálila si ruku od vařící vody.“

Taky usnete kdekoliv? Mámy, které jsou z kolotoče kolem dětí vážně unavené!

Jak s ospalostí bojovat?

Nemocní narkolepsií mají skutečně velice omezené možnosti, jak výrazné ospalosti čelit. „Narkolepsie se projevuje jako nadměrné usínání, jedná se o stavy pěti- až desetiminutové, kdy se pacienti nemohou ubránit spánku a usínají kdekoli, za jakékoli situace. Hlava jim padá do talíře s polévkou, usínají vestoje, měla jsem pacientku, která upadla do výkladní skříně a poranila se.

Také jsem měla pacientku, která vypadla z lanovky a zlomila si končetiny. Jsou to velice bizarní situace, za kterých tito lidé usínají,“ uvádí v dokumentu České televize profesorka Soňa Nevšímalová z Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Spánek obvykle trvá do deseti minut, výjimečně do třiceti, a dotyční se z něho probouzejí velmi osvěžení a odpočatí, jako by prospali celou noc. „Je škoda, že to přichází v tak blbou dobu, jinak by to nebylo až tak zlé,“ říká padesátiletý učitel Jindřich.

„Je fajn, že se vždycky úžasně zregeneruju. Probouzím se odpočatější než ráno.“ Navzdory svěžesti, se kterou se nemocní po narkoleptické atace probouzejí, ale brzy přichází nová vlna únavy a s ní nové usnutí.

Co ještě patří k narkolepsii

Náhlé usínání doprovázejí i další zvláštní projevy jako kataplexie, hypnagogické halucinace, spánková obrna nebo automatické jednání. A co že tyto podivné pojmy znamenají? „Kataplexií označujeme stavy náhlé svalové atonie, spojené s ochabnutím obličejového a šíjového svalstva a poklesnutím dolních končetin spojeným někdy až s pádem. Kromě mimického svalstva přechodné ochrnutí postihuje i svaly inervované postranním smíšeným systémem a jazyk, řeč je proto špatně srozumitelná až nemožná,“ vysvětluje profesorka Soňa Nevšímalová.

„Spouštěcím mechanismem je vždy emotivní prožitek, nejčastěji smích, radost, moment překvapení, méně často zlost nebo vztek. Záchvat trvá několik vteřin, vzácně minut, a jeho tíže může kolísat od pocitu lehké slabosti až po úplné ochrnutí.“ S kataplexií má svoje zkušenosti i zmíněná Hana: „Je to, jako bych se proměnila v hadrového panáka,“ popisuje. „Jako kdyby z ničeho nic někdo mávnul kouzelnou hůlkou a zmizely mi z těla všechny svaly. Dřív jsem pak propadala panice, dneska už beru na vědomí, že je to součástí nemoci.“ 40–80 % narkoleptiků se také setkává s hypnagogickými halucinacemi, což jsou zrakové, sluchové nebo dotykové přeludy, které se objevují při usínání nebo během probouzení a které se vzácně vyskytují i u zdravé populace.

GALERIE: Rodičovství je náročná disciplína. Podívejte se na vtipné fotky vyčerpaných rodičů

Často mají silný emoční náboj, bývají velmi živé a nepříjemné. Podobné procento narkoleptiků také trpí spánkovou obrnou. Během usínání nebo probouzení se nemocný najednou nemůže jakkoli pohnout, jako by ochrnul. Navíc u něho dochází k nepravidelnostem v dýchání a tepové frekvenci. Dotyčný pak cítí silnou úzkost, která je vystupňovaná tím, že nemůže vůbec mluvit, a tedy si ani zavolat pomoc. Záchvat trvá maximálně pár minut.

Buď zmizí sám od sebe, nebo je možné přerušit ho silným podnětem druhé osoby, například hlasitým zavoláním nebo dotekem. Automatické jednání, které narkolepsii také někdy doprovází, znamená, že dotyčný začne z ničeho nic dělat nesmyslnou mechanickou činnost. Většinou u něj následně dojde k výpadku paměti, takže si na prožitou událost nevzpomíná a neví, co se s ním tou dobou dělo.

Kdo trpí narkolepsií?

Narkolepsie je problémem asi pěti procent naší populace, což znamená, že jen v Evropě trápí přes osmnáct milionů lidí. Podle evropských statistik je spíše doménou silnějšího pohlaví – muži jí trpí dvakrát častěji než ženy. Také její rozšíření ve světě není rovnoměrné – málo narkoleptiků najdete v Izraeli a téměř na každém kroku se s nimi setkáte například v Japonsku. Čím to, není tak úplně jasné, stejně jako příčiny jejího vzniku. Nejčastěji narkolepsie souvisí se špatným spánkem.

„Noční spánek narkoleptiků je velmi neklidný, spojený s černými děsivými, bizarními a afektivně laděnými sny. Je přerušován častým probouzením, někteří nemocní trpí až výraznou insomnií (nespavostí – pozn. redakce),“ popisuje profesorka Soňa Nevšímalová. Narkoleptici tak permanentně žijí ve stavu únavy podobném dvoudenní nespavosti zdravého jedince. Dalšími z vlivů, které narkolepsii pomáhají zatnout drápky, jsou špatná životospráva, nedodržování spánkové hygieny (viz desatero spánkové hygieny) nebo závislosti. Zneužívání léků nebo drog či popíjení ve větší míře, než je zdrávo, rozhodí cirkadiánní rytmus našeho těla raz dva.

Problémy také může způsobit práce na směny nebo péče o čerstvého novorozence. „Nikdy dřív jsem potíže se spaním neměla,“ stěžuje si osmatřicetiletá maminka Petra. „Co se mi ale narodila Andulka, nevím, co to pořádný spánek je. Když ji uspím, trvá mi skoro hodinu, než usnu, a za dvě hodiny je už zase vzhůru. Spím tak po hodinách a jsem permanentně nevyspalá. Nikdo se mi nemůže divit, že pak pořád usínám, kde se jen dá.“

Narkolepsie u dětí

I když se narkolepsie nejčastěji rozvíjí v období puberty a adolescence, konkrétně mezi patnáctým a dvacátým rokem, můžeme se s ní setkat i u těch nejmladších. Zpočátku je ale těžké nemoc rozeznat, protože se projevuje jinak než u dospělých narkoleptiků. Děti s narkolepsií se mohou paradoxně jevit i jako hyperaktivní. Co je jim ale společné, je zvýšená potřeba denního spánku, které nelze odolat. Usínají pak ve škole při vyučování a i odpoledne mohou prodřímat hodiny. To vše má vliv na jejich školní prospěch, který se obvykle zhoršuje, a tyto děti pak bývají nesprávně označované jako líné, znuděné nebo hloupé. Nezřídka také bývají mrzuté a podrážděné a dostávají se do konfliktů s lidmi kolem. Vzácností není ani větší přírůstek na váze. Její ručička může ukazovat až o deset kilo za rok navíc.

Život s narkolepsií

Narkolepsie dosahuje nejtěžší formy mezi třicátým pátým a čtyřicátým rokem života, tedy ve věku, kdy býváme nejproduktivnější. Vzhledem k tomu, že někdy dotyčným naprosto znemožňuje normálně pracovat, není divu, že je až čtyřicet procent z nich odkázáno na invalidní důchod. Jedná se o opravdu silný handicap, který narušuje jak pracovní, tak i rodinný život. „Narkoleptici se svému okolí jeví poměrně dosti odtažitě, tedy pouze tehdy, prožívají-li stav již zmiňované kataplexie či dlouhodobé únavy. V takových případech dochází ke změnám nálady, jejich reakce na podněty jsou zpomalené a jeví se značně unaveně, někdy až opile,“ dočteme se na webových stránkách Asociace narkoleptiků.

„Chování je někdy podobné jako u osob závislých na návykových látkách – často je k vidění například při cestování hromadnými dopravními prostředky. Není též výjimkou, že při náhlém narkoleptickém záchvatu jsou takto postižení lidé nuceni si sednout, ba dokonce lehnout na zem, což je v zaměstnání či při cestě dopravními prostředky věc značně nepříjemná. Takoví lidé často ztrácejí své přátele a okruh lidí, na kterých jim opravdu záleží.“ I když se dají příznaky narkolepsie zmírnit úpravou denního režimu a léky, zcela ji vymýtit se podaří jen zřídkakdy.

Zase nechce spát? 6 důvodů, proč batolata nerada usínají

Může tak po dlouhé roky ovlivňovat nemocné v mnoha oblastech jejich života, ať už jde o práci, partnerský život, záliby, rodinu nebo například získání řidičského oprávnění. Po padesátém roku života se někdy obtíže zmírňují nebo mohou vymizet úplně. Co ale obvykle přetrvává, je výrazně pozměněná osobnost. „Závažným doprovodným symptomem onemocnění jsou povahové změny a osobnostní rysy nemocných utvářející takzvanou narkoleptickou osobnost.

Mezi nejvýraznější charakterové rysy patří zdrženlivost s výraznou tendencí k submisivnímu chování, podceňování svých schopností a negativní sebehodnocení,“ udává profesorka Soňa Nevšímalová. Výrazné je i depresivní ladění, anxieta a sklon k neurastenickým a psychastenickým reakcím.“ Je jasné, že život s narkolepsií není procházka růžovým sadem. I když se mohou její oběti jevit okolí jako podivíni, duševně nemocní nebo opilí, je třeba nevyslovovat soudy předem a hlavně zachovat chladnou hlavu a poskytnout jim případně potřebnou pomoc.

Desatero spánkové hygieny

1. Od pozdního odpoledne (asi 4–6 hodin před usnutím) nepijte kávu, černý či zelený čaj, Colu nebo různé energetické nápoje a omezte jejich požívání během dne. Působí totiž povzbudivě a ruší spánek.

2. Vynechejte večer těžká jídla a poslední pokrm zařaďte 3–4 hodiny před ulehnutím.

3. Lehká procházka po večeři může spánek zlepšit. Naopak cvičení 3–4 hodiny před ulehnutím jej celkem spolehlivě naruší.

4. Po večeři už neřešte žádná důležitá témata, která by vás mohla rozrušit. Naopak se snažte nějakou příjemnou činností zbavit stresu a připravit se na spánek.

5. Nepijte večer alkohol, abyste lépe usnuli – alkohol totiž kvalitu spánku naopak zhoršuje.

6. Nekuřte, zvláště ne před usnutím a v době nočního probuzení. Nikotin organismus povzbuzuje.

7. Postel i ložnici užívejte pouze ke spánku a pohlavnímu životu. Pokud ji tam máte, odstraňte z ložnice televizi, v posteli nejezte, nečtěte si a přes den tam ani neodpočívejte.

8. V místnosti na spaní minimalizujte hluk a světlo a zajistěte vhodnou teplotu, v ideálním případě 18–20 ºC.

9. Uléhejte a vstávejte každý den ve stejnou dobu ± 15 minut.

10. Omezte pobyt v posteli na nezbytně nutnou dobu. Nepřevalujte se tam, postel neslouží k přemýšlení. Pokud neusnete do 30 minut, vstaňte a pusťte se do nějaké monotónní práce, která by vás mohla unavit.

Podívejte se na video a rady, jak se lépe vyspat:

zdroj: www.dobry-spanek.cz

Jsem nevyspalá! Jak se bránit únavě z nedostatku spánku?

Témata: Chování a vztahy, Spánek, andulka, Dvacátý rok, Přírůstek, Nikotin, Bizár, Obrna, Zneužívání léků, Špatná životospráva, Prožitek, Postel, Růžový sad, Jak, Ideální případ, Handicap, Boj, Přemýšlení, Evropa, Ručička, Pokrm, Asociace, Nespavost, Partnerský život, Přelud