[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
„…matka může chlapce hodně poučit o životě a lásce. Poskytne mu neocenitelnou pomoc při získávání sebedůvěry v kontaktu s opačným pohlavím. Je jeho první láskou a je třeba, aby byla něžná, respektující, hravá, aniž by chtěla vlastnit nebo ovládnout jeho svět,“ tvrdí populární klinický psycholog a autor několika knih o dětské duši, Steve Biddulph. Pro mnohé maminky není těžké svým synům dávat lásku a něhu, těžší bývá se od chlapce v pravý čas odpoutat. Zkrátka jej „vypustit“ do světa, propustit ze své ochraňující náruče a dovolit mu být mužem odpovědným za svá rozhodnutí. Biddulph dokonce tvrdí, že to, jak maminky ke svým synům přistupují a vychovávají je, značně ovlivňují jejich osobní zkušenosti s muži – s otcem, bratrem, spolužáky a pochopitelně také partnery.
„Rodič opačného pohlaví často drží v ruce klíč k sebevědomí dítěte. Dospívající dcery potřebují, aby otec povzbuzoval jejich představu o sobě samých jako inteligentních a zajímavých osobnostech… Pokud matka tráví čas se svým synem, ten díky tomu může zjistit, že mu nedělá problémy přátelit se s děvčaty…“ vysvětluje psycholog. To, že drobné komplimenty, chvála a uznání ze strany otců jsou zvláště pro náctileté slečny velmi důležité, je již vcelku známou věcí, že je podobné chování na místě i ze strany maminek k náctiletým chlapcům, může možná působit trochu zvláštně: „Tobě ta nová mikina opravdu sluší! S tebou je fakt legrace, umíš výborně vyprávět vtipy. S tebou se tak pěkně povídá…“ jsou docela obyčejné věty s neobyčejnou silou.
Také máte ve svém okolí muže – šéfy, kolegy či dokonce partnera, kteří jsou velmi odměření, citově chladní, nepřístupní, bez projevu jakékoliv vřelejší emoce? Možná jde právě o „kluky“, kterým se dostávalo projevů mateřské lásky, citů, něhy a vřelosti jen v omezené míře. Pozorování psychologů totiž naznačují, že pokud se chlapcům v raném dětství nedostává lásky a projevů něhy, uzavřou do sebe tu část sebe samého, která se těmito city živí a také je později umí dále předávat. Pro takové chlapce je totiž uzavření se do sebe či určité „tvrďáctví“ tou nejlepší obranou, nejsou totiž zraňováni tím, že jim maminka potřebnou lásku a city neprojevuje.
A co si budeme povídat… všechny dámy si přejí mít doma muže nejen zdravě sebevědomého, ale také empatického, citlivého a cituplného, který je schopen je vyslechnout, vcítit se (alespoň trochu) a dát najevo svou lásku bez studu a ošívání, že snad dělá cosi nemužného. Pokud je Váš partner takový, nezbude než poděkovat jeho mamince…