[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Příznaky se liší podle věku – malý kojenec může opakovaně zvracet nebo jen ublinkávat, špatně saje, je dráždivý, neklidný, špatně spí a nepřibývá na váze. „Někdy i chrčivě dýchá, hlavně po jídle, kašle, má ucpaný nosík, jako by měl rýmu,“ vysvětluje lékařka. Existuje i nebezpečnější varianta, častá u nedonošených miminek.
MAMINKY TAKÉ ZAJÍMÁ: Nemoc motýlích křídel: když každý dotek bolí
„Ta může vést až k poruše dechu, k zánětu plic z vdechnutého mléka, tedy k život ohrožující události.“ Tyto potíže mohou být způsobeny zpětným tokem obsahu žaludku do jícnu a mohou být různě intenzivní. Zpětný návrat žaludeční tekutiny mívají i jinak zdraví lidé, návratu žaludeční šťávy do jícnu zabraňuje sevření kruhového svalu mezi jícnem a žaludkem, které povoluje při spolknutí sousta, a pak se tento svěrač zase uzavře. Někdy může být ale funkce tohoto svalu porušena. Máte-li tento problém, pak o něm zřejmě víte, protože pociťujete, že se vám šťávy „vracejí“ nebo máte kyselo v ústech či vás pálí žáha.
Gastroezofageální reflux může trápit tedy nejen docela malé děti, ale i dospělé. „U kojenců se objevuje v prvních třech měsících, někdy i déle, ale považujeme ho v podstatě za přirozený, pokud se neobjeví jiné obtíže než ublinkávání. Týká se zhruba 50 % zdravých kojenců,“ říká MUDr. Jarmila Kavanová. Takzvaný fyziologický reflux zasahuje jen krátce do dolní části jícnu a nevyvolává žádné příznaky. Růstem dítěte se postupně upraví.
Třicetiletá Kamila L. z Brna si s gastroezofageálním refl uxem užila – její syn brzy po narození začal po kojení ublinkávat a někdy vyzvracel dokonce skoro všechno, co vypil. „Špatně sál a byl hodně neklidný a také nepřibýval na váze. Paní doktorka nám hned řekla, že malý Jirka trpí zřejmě gastroezofageálním refluxem a poslala nás na ultrazvuk, který její podezření potvrdil. Bylo nutné zahájit léčbu, naštěstí se stav brzy zlepšil a nebylo třeba to řešit jinak,“ vypráví maminka malého Jiříka.
I dětská lékařka Jarmila Kavanová říká, že u kojenců není obvykle léčba nutná, k té se přistupuje až ve chvíli, když jsou příznaky vážnější – léčba je pak namístě, aby se zabránilo poškození sliznice jícnu. „V nejtěžších případech je dokonce nutná léčba operativní,“ dodává. Vyšetření je možné v kojeneckém věku provést sonograficky, někdy je nutná pH-metrie, což je zavedení sondy do jícnu k měření pH na 24 hodin. „Pochopitelně je nutná určitá spolupráce dítěte a rodičů,“ říká MUDr. Kavanová. Další možné vyšetření je endoskopie jícnu.
Ke zvracení či ublinkávání obvykle dochází, když dítě leží na zádech, takže se snažte zvýšit polohu miminka (aby hlavička a horní část trupu byla výše než břicho a zadeček). Většinou stačí podložit matraci v postýlce. Dále je nutné i během kojení nechat dítě odříhnout a po kojení také – vhodné je po krmení nechat dítě ve vzpřímené poloze. Snažte se s děťátkem manipulovat pomalu a šetrně.
Jako další léčbu doporučuje dr. Kavanová zahuštění stravy, což jde i u plně kojeného dítěte (speciální formule Nutriton, která se rozpustí podle návodu ve vodě, nebo podáním rýžového odvaru před kojením). Nekojíte? Pro nekojené děti existují speciální zahuštěná mléka (mléka jsou označena symbolem AR neboli antirefl uxové mléko), při těžším průběhu se podávají léky. Vždy je však nutná konzultace s pediatrem.
U starších dětí a dospělých se projevuje gastroezofageální refl ux pálením za hrudní kostí po jídle, pachutí v ústech, zvracením, záchvaty kašle či opakovaným říháním. Toto onemocnění může u starších dětí i dospělých vést k nechutenství, neprospívání, ale může se objevit i rýma, kašel, chrapot, opakované záněty průdušek, záněty středouší, záněty vedlejších nosních dutin či anemie.
„Náš tříletý syn měl dlouho hnisavou rýmu, na vyšetření ORL mu udělali výtěry z nosu i krku, ale vše bylo negativní. Pak mu paní doktorka zkusila nasadit antirefl uxní léčbu a po týdnu bylo po rýmě,“ vypráví Andrea Kubíková (25) z Prachaticka. Jak říká MUDr. Jarmila Kavanová, častý kašel nebo opakovaný zánět průdušek léčený někdy jako astma, avšak bez úspěchu, může být nepoznané onemocnění refl uxní chorobou.
Prevence podle odborníků není možná, ale rozvoji onemocnění u dětí se dá zabránit, například nepřekrmováním a pravidelnou stravou (jíst spíše v menších a častějších dávkách). „Děti by neměly pít ‚kolové‘ a perlivé nápoje, jíst dráždivá jídla a rodiče by měli zabránit u dětí obezitě,“ radí dětská lékařka. Vyvarujte se též česneku, čokolády, kakaa a mentolových pochutin. U dětí pomáhá, když rodiče odstraní trvalé „upíjení“ z lahvičky (týká se zejména batolat). Příliš častý příjem tekutin není při tomto onemocnění vhodný. Pokud obtíže neustávají ani při dobře zavedené léčbě, je nutné myslet na další možné příčiny, protože refl ux má mnoho projevů, od méně závažných po vážné.
Příčinou blinkání a vytékání malého množství potravy z úst může být gastroezofageální reflux, ale jsou možné i další příčiny, například spolykaný vzduch během kojení, překrmování, vodorovná poloha po jídle, větší aktivita dítěte, anatomické odlišnosti ve vztahu jícen–žaludek–bránice. Vždy je proto lepší jakékoli pochybnosti ohledně trávení konzultovat s lékařem.