Nebojte se ozvat v porodnici aneb líná pusa holé neštěstí...

(Pozn. ve 2 v noci mi odtekla voda a začly bolesti, v 7 hodin 1. ultrazvuk). Já se ozvala hned několikrát, respektive 2x jsem žádala epidural, por. asistentka (mladá, krásná, permanentně se usmívající Bc.blondýnka od miloušů brn.) mi vždy odpověděla, že jde pro odběry nutné před tímto zákrokem. Přibližně po hodině a půl čekání v bolestech, a samozřejmě bez odběrů, se přišla s úsměvem, podívat ,,jak to jde'' a opět odešla. Poté co jsem poslala manžela ať dovede někoho kdo by mi od bolestí alespoň trošku pomohl, (a musím podotknout, že to je velice slušný člověk) přiběhla nasupená doktorka, která mě, zrovna v době kontrakce, seřvala, že toho mají moc tak ať čekáme To už jsem rodila přibližně 14 hodin bez jakýchkoliv tišících prostředků (ani jsem netušila jak naturální matka jsem). V 7 večer se na nás přišla podívat sestřička, která přišla na noční službu. Velice se divila, proč jsem si neřekla o epidural nebo o něco na bolest, že jsem vyčerpaná. A když vytáhla ty dané odběry z šuplíku, který byl přímo na porodním boxu, tak jsem začla uvažovat o své zdravém rozumu. Dala mi něco od bolestí, abych se prospala, pak už bylo vše připravené a tak mi dali něco(kapačku) aby už miminko mohlo ven, bohužel se mu nechtělo Vzaly mě p. doktorkou na 2. ultrazvuk a zjistily, že miminko je špatně natočené a spontálně to nepůjde. Ještě 4 hodiny jsme se pokoušeli o různé polohy aby se otočilo ale nic, takže po 22 hodinách byl proveden císařský řez. :'( Mám pocit, že to bylo jen o tom, na kterého člověka narazím a ne o tom co chci. Každopádně naše malá je úžasná a stálo to za to všechno a když se ma mě usměje tak si říkám, že to vlasně nic nebylo