Maminka.czPorod

Nechce jít váš partner k porodu? Nic si z toho nedělejte

Erika Pilátová 8.  8.  2016
Je dost dobře možné, že něco podobného vysloví během těhotenství i váš partner, budoucí tatínek. Než ho ale šmahem odsoudíte a budete s pláčem volat své nejlepší kamarádce a stěžovat si na něj, zadržte.

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Když můj kamarád na rodinné sešlosti oznámil, že se k porodu nechystá, že to jeho žena zvládne sama, všichni byli zděšení. „Ty tam nepůjdeš? Ty ji nepodpoříš? A tobě to nevadí?“ obraceli se na jeho manželku v pokročilém těhotenství a ona spokojeně kroutila hlavou.

Koho si vzít k porodu? Dulu!

„Omdlévá, jen když se píchne špendlíkem, nechci se při porodu starat ještě o něj,“ odpověděla. Přesto byl její muž dlouho na černé listině. Muž u porodu? To je totiž pro většinu lidí něco naprosto normálního a samozřejmého. Přitom ze statistik jasně vyplývá, že sice k porodu jde devět z deseti mužů, ale žádná se neptá, kolik mužů z těch devíti u porodu opravdu být chce.

Přítomnost nebo nepřítomnost otce u porodu však v žádném případě není měřítkem toho, jestli jde o dobrého, nebo špatného otce! A v případě, kdy měl personál víc práce s tatínkem než s maminkou, by statistika s jeho nominací na otce roku asi zamávala.

Zahoďte obavy i předsudky

Když se váš partner rozhodne vzdát příležitosti zažít, jak na svět přichází nový život, neznamená to, že vás nemiluje nebo nemá dostatek zodpovědnosti. Porod je velmi silný a intenzivní zážitek, který nemusí každý zpracovat. Navíc ve chvíli, kdy partner takovou situaci nezvládne, vám těžko bude oporou.

Ze statistik vyplývá, že k porodu jde devět z deseti mužů, žádná ale nemluví o tom, v kolika případech jde o jejich vlastní rozhodnutí.

 

Porodnice je pro něho zcela nové prostředí plné neznámých činností, pachů i zvuků, jako je třeba křik ostatních rodiček. Při hraní počítačových her možná dokáže postřílet armádu zmutovaných zombie, v reálu ho ale může složit jen pár kapek krve. Pochopitelně obavy mohou být i na druhé straně. Můžete cítit stud, nechcete, aby vás viděl bezmocnou nebo kvílející... Mluvte o tom spolu již v průběhu těhotenství, ale konečné rozhodnutí nechte až na chvíli těsně před porodem.

Přiznat si limity

Můj známý Michal měl třeba od začátku jasno v tom, že bude k dispozici do chvíle, než manželku odevzdá na recepci porodnice, a ihned, co si bude moct pochovat miminko: „Věděl jsem, že na to nemám. Pro někoho to může vypadat, že jsem srab. Ale dělat ze sebe hrdinu, když nejsem, mi taky nepřijde extra mužské.“

Může partnerova přítomnost u porodu zruinovat váš sexuální život?

Idylka se nekoná

U porodu se od muže očekává, že bude oporou, bude silný, pečující a poskytne pomoc mamince i novorozenému potomkovi. Mnoho z této situace se nedá dopředu popsat, muž se na ni tedy nemůže konkrétně připravit, protože ji předtím nikdy nezažil. Ženu při stresujícím zážitku v tak vypjaté situaci, jako je porod, chrání hormony.

Muž v této zásadní chvíli bohužel žádnou hormonální záchranu nemá. „Chtěl jsem být u porodu svého prvního syna, i když vím, že s tím moje žena úplně nesouhlasila,“ říká Vladimír. „Porod se táhl, byli jsme oba vyčerpaní. Jenže ve chvíli, kdy jsem odešel koupit pití, porod se rozběhl, a než jsem se vrátil, sotva jsem stihl přestřihnout pupeční šňůru.“ Existuje dokonce výzkum, který trval patnáct let a jehož výsledkem je zjištění, že porod probíhající bez otce má hladší průběh a méně komplikací.

Dokonce potvrzuje domněnku, že některé porody končí kvůli přítomnosti otců zbytečně císařským řezem. „Zpětně jsme se s manželkou shodli na tom, že mě u porodu nechtěla, a já to cítil stejně. Styděla se přede mnou a měla chuť křičet, abych vypadnul. U dalších porodů už jsem nebyl, vzájemně jsme si ušetřili stresující okamžiky,“ dodává Vladimír.

Existuje výzkum, jehož výsledkem je zjištění, že porod bez přítomnosti otce má hladší průběh.

 


Ať už se rozhodnete jakkoli, příchod miminka na svět je ve vašem společném životě zlomový okamžik. Porod trvá několik hodin a pro vás je zásadní, aby proběhl bez komplikací. Pokud ho prožijete spolu a bude to opravdu vaše společné rozhodnutí, je to výhra. Pokud se však partner rozhodne, že s vámi nebude, respektujte to. Možná nevydrží vaši bolest, při pohledu na kapku krve se sesouvá k zemi, ale když na to přijde, umí skvěle obejmout, postaví z lega Tančící dům nebo dokáže zodpovědět všechny otázky začínající slovy: „Tati, a proč…?“ A to už je přece něco!

Jak to vidí on

Martin (36 let), první dítě na cestě: „Moje manželka umí vyměnit kolo u auta, složit nábytek i přivrtat poličku. Nejsem si jistý, že bych jí byl u porodu něco platný. Naštěstí jsem nemusel vést doma disputace na téma, že u toho nebudu. Pochopitelně jsem to probral i se svými kamarády, zkušenými otci. Ani jeden nešel k porodu z vlastního rozhodnutí, přitom pro každého z nich to byl obrovský zážitek. Zároveň ani jeden nepotvrdil, že by z toho zážitku byl nadšený.“

Patrik (34), 1 dítě (4 roky), druhé na cestě: „Zážitek z porodu mám v mlze. Měl jsem neskutečný strach. Působilo na mě hrozně nepříjemně nemocniční prostředí, trpěl jsem, protože trpěla bolestmi bytost, kterou nadevše miluji, a já jí nemohl nijak pomoct. Styděl jsem se za aroganci personálu. Všechno to ze mě spadlo až ve chvíli, kdy jsem poprvé dostal do ruky ten malý balíček. Rozbrečel jsem se jako kluk. Zhmotnění štěstí. Až v tu chvíli jsem byl někdo, kdo může být oporou. Moje žena to nevnímala jako slabost a náš vztah to nepoznamenalo. A to, že u toho tentokrát nebudu, je společné rozhodnutí.“

David (32), 1 dítě (2 roky): „Moje vždy milá žena se v období těhotenství proměnila v sedmihlavou saň. Ať jsem udělal cokoli, všechno bylo špatně. A já nevěděl, co udělat, aby bylo něco dobře. Takže k otázce mojí přítomnosti u porodu jsme se vůbec nedopracovali, protože jsme se v jednom kuse hádali. Manželka nakonec rozhodla cestou do porodnice sama, že mě u toho nechce, a mně se ulevilo. Myslím, že mě celé těhotenství nenáviděla. Celých těch nekonečných dvanáct hodin jsem proto přečkal v čekárně. Přišel jsem na pokoj až ve chvíli, kdy obě moje holky spaly. Když jsem si konečně mohl svoji dceru pochovat, věděl jsem, že dál už chci být u všeho. Chci koupat, přebalovat, jezdit rallye s kočárkem. A kdyby to šlo, klidně bych i kojil!“

Jak se vyrovnat se situací, kdy partner u porodu jednoznačně být nechce?

PhDr. Magdalena Dostálová psycholožka, Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy, Praha

Varianta, že bude muž u porodu, je poměrně mladá a je výsledkem přirozeného vývoje společnosti. Definitivně by však měla následovat po dohodě muže a ženy, nelze ji nárokovat, či dokonce přikazovat. Respekt k postojům partnera je alfou a omegou tohoto procesu rozhodování. Může mít přítomnost u porodu pro muže psychické následky? Nebála bych se jich. V současné době jsme z médií zavaleni poměrně naturalistickými záběry všeho možného.

Navíc muž sám nerodí, je přítomen spíš pro podporu ženy. Na druhou stranu si dokážu představit, že nemusí být vždy snadné vidět svou ženu prožívat bolest. Dá se také čekat, což nemusí být nutně nevýhodné, že muž přítomný u porodu přirozeněji vyčká s obnovením sexuálního života, neb viděl, co viděl, a je mu jasné, že proces hojení potřebuje jakýsi čas.

Z mé zkušenosti někdy muži nejsou přáním své ženy být u porodu příliš nadšeni, ale pokusí se jí vyhovět. Zpětně neslýchám moc často, že by muž rozhodnutí být u porodu dramaticky litoval, že by nešel, kdyby věděl… Zaintegruje zkušenost do svého prožívání a jednoduše jde dál. Znovu však připomínám, že přítomnost muže u porodu rozhodně není a neměla by být jakkoli vymahatelná, muž sám potřebuje mít možnost se rozhodnout, zda chce, či nechce být přítomen.

 

Jaký je váš názor na přítomnost otce u porodu?

 

Jaký je sex po porodu?
Chování a vztahy

Jaký je sex po porodu?

Kus muže v ženě
Od těhotenství k porodu

Kus muže v ženě

Témata: Porod, Časopis Maminka, partner, Pór, Nové prostředí, Dostálová, Přítomnost otce, Magdalena Dostálová, Konečné rozhodnutí, Magdaléna, Malý balíček, Rallye, Poradna pro rodinu, Listí, Nemocniční prostředí, Magdalena, Můj známý, Nový život, Pokročilé těhotenství, Pár, NIC, Vaš, BÝT U PORODU, Tančící dům, Ostatní rodič