Nechutný zlozvyk: dloubání v nose, jak s ním můžu bojovat?

Máte pocit, že jste vyzkoušeli už úplně všechno. Výhružky, úplatky, plesknutí přes ruku… A nic z toho nepomáhá. Mařenka / Pepíček má neustále ruku u nosu a jeho obsah vytrvale přemisťuje do pusinky. Co s tím?

Podle pár let starého žebříčků nejhorších zlozvyků (sestaveného Evropany, v Asii by asi vypadal úplně jinak), se na pomyslné zlaté příčce nemístného chování umístilo okusování nehtů, stříbrné skončilo mlaskání při jídle a bronz vyhrálo dloubání v nose. Jenže zatímco mlaskání při jídle je limitováno časem oběda případně večeře a okusování nehtů nás pohoršuje spíše jen z pohledu estetického, dloubání v nose je vnímáno jako opravdu opravdu odpuzující. A přesto to většina dětí a až čtvrtina dospělých dělá. Proč?

Proč se dloubeme

Důvody jsou různé. Někoho k tomu vede prostá potřeba si nos vyčistit, někdo to dělá z nudy, někoho to stejně jako třeba kousání nehtů uklidňuje a už si na to tak navykl, že to dělá téměř automaticky. U dětí, které se dloubají pouze, když si potřebují nos vyčistit, je pomoc poměrně snadná. Většinou stačí jen zvlhčit vzduch v pokojíčku, častěji větrat nebo nosní sliznici preventivně čistit sprejem do nosu s mořskou vodou či zvlhčujícími kapkami.

Zdraví prospěšné? Ano, ale…

Pokud ale nutkavé puzení strkat si prsty do nosu nevychází u vašeho dítěte z potřeby čištění, pak se ho budete zbavovat zřejmě mnohem obtížněji. První reakce nás rodičů bývá většinou upozornění, aby si dítě ruku z nosu vyndalo. Pokud se to opakovaně neshledává s kýženým efektem, následují ostřejší způsoby domluvy: plácnutí přes ruku, strašení o vytahaných nosních dírkách, báchorky o tom, jak z toho dítě bude nemocné, atd.

Podle lékařů přitom dloubání v nose – z medicínského hlediska – není zdraví nijak nebezpečné ani závadné. Rakouský lékař Friedrich Bischinger ho dokonce považuje za zdraví přínosné. „Umožňuje nám lépe dýchat a vychází z naprosto přirozeného reflexu. Vždyť vzpomeňte si na návštěvy zoologické a postávání před takovým pavilonem goril!“ Jenže pravda, nežijeme v tlupě primátů v džungli. Většina rodičů si dá tu práci a trpělivě se dítěti snaží vysvětlit, jak moc ošklivý je to zlozvyk a že se mu budou ostatní děti posmívat, když ho uvidí. Všechny tyto postupy jsou samozřejmě správné (mluvíme o jemném plácnutí přes ruku, ne o mlácení řemenem) a není vůbec od věci všechny je vyzkoušet. Co ovšem dělat, když žádný z nich nezabere?

Když už, tak alespoň v soukromí

Většina psychologů i rodičů, kteří mají za sebou roky marného boje, se shodují na tom, že děti se přestanou dloubat v nose teprve, až se samy rozhodnou. Jediná korekce, která je z naší strany většinou účinná, nespočívá v zakazování dloubání, ale jeho usměrnění co se místa provádění týče. Pokud vám žádná z výše popsaných metod odnaučování nezabrala, přestaňte sebe i dítě mučit dalšími a dalšími neúspěšnými pokusy. Pokuste se dítěti vštípit alespoň to, že když už má nutkavou potřebu strčit si prsty do nosu, mělo by jí provádět v soukromí. V soukromí pokojíčku, koupelny, prostě někde, kde je samo, a ne před zraky ostatních.

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře

Přihlásit se


AKTUÁLNÍ HOROSKOP

Partner vám udělal dobrou snídani do postele? Nebo jste mu ji udělala vy? Možná jste to ráno zas nestihli, ale nic si z toho nedělejte…
Maminka na Facebooku



Výpočet data porodu


Spočítejte si ovulaci