Nedávám dětem sladkosti. V očích většiny matek jsem zvrácená

Vsechny extremy prinasi dalsi extremy..... Vysvetleni: Jedna ma kamaradka (nebudu jmenovat) byla v podstate uplne stejna, jako, v clanku zminovana maminka dvou deti...... Pamatuji se, ze, kdyz k nam prisli na narozeninovou oslavu, chudinky jeji dve dcery nemohly ani ochutnat narozeninovy dort...... mely s sebou nejake "bio zrni" ..... Vyrustaly tak "extremne zdrave"..... Ze nyni obe dve 15 a 17 let vesele extremne kouri a fetuji........

Autorka textu mi přijde dost namyšlená.. jediná informovaná? Myslím si, že spousta maminek umí číst etikety, umí si spočítat kalorie a kilojouly a umí si najít éčka v potravinách.... ale některé věci prostě nehrotí jako autorka.... protože stejně dojde k tomu, že ty děti budou mít sladkosti.. školka...tam občas dostane ke svačině nějaký ten mléčný řez.. a myslí si snad, že děti řeknou NE? Navíc, zakázané ovoce nejvíc chutná.. každý ať si přistupuje ke stravě jak si myslí, že je nejlepší, ale povyšovat se nad ostatní, co přemýšlí selským rozumem a občas nějakou tu sladkost za odměnu dá, mi přijde nemorální... nevidím na tom nic špatného, dát občas dítěti gumový bombón, nebo cukrovinku z hroznového cukru apod.. určitě by našla alternativy sladkého, aniž by musela dítěti cokoliv složitě vysvětlovat a hrotit situace se vyhýbáním nákupu zmrzliny apod....

Jediná informovaná maminko, souhlasím s příspěvky nade mnou a navíc musím podotknout, že např. banány také nejsou vhodné pro děti, např. z hlediska makrobiotiky..přečtěte si prosím knihu Radost ze zdravých dětí a potom budete skutečně informovaná...navíc i sladkosti v malém množství nemohou uškodit, ale tím, co děláte, budou vaše děti bohužel vytrhávány ze společenských rituálů a nebudou to lehce nést...také mám příklad v rodině, kde se dětem nepovolují sladkosti a opravdu jsou jako urvané z řetězu, když je rodinná oslava apod. Ale samozřejmě je to vaše věc, jen bych radila nebýt tak moc striktní

tohle je přílpad mojí sestry ale ta zase nedává uzeniny a niž by to naše mamka věděla dala holkám párky no a co se stalo holky se pob.... měly průjem a skončily v nemocnici a moje segra na mamu ječela jak splašená holkám je 5 a2 rok.: Mamka s toho byla neštastná protože to nevěděla a ani by jí to nenapadlo.Jako extrem plodí zase extrém mám roční holčičku a jako klidně jí dám sučenku nebo štávu proč ne.

Také jíme jinak, ale prioritně ne kvůli cukru. Náš malý (2,5 roku) má četnou potravinovou alergii (mléko, vajíčka, pšenici, sezam, spousty ovoce atd. atd.). Ze začátku jsem to obrečela, ale naučili jsme se jíst celá rodina jinak a přizpůsobili se i babičky a musím říct, že i mě tento jídelníček nakonec vyhovuje. Přirozeně jsme se začali vyhýbat i cukru a určitě souhlasím s autorkou článku, že pro děti jsou sladkosti špatné a neměly by je konzumovat. Je však otázkou výchovy a přístupu zda děti budou sladké konzumovat či nikoliv a určitě, bych je striktně nezakazovala. Zakázané ovoce nejlépe chutná a to je bohužel pravda Nejdříve jsem byla mezi známými také ekzot, ale pak stačilo odpovědět, že má malý dietu a tím neustálé otázky na sladkosti skončily. Dáváme místo bonbónů rozinky, místo sušenek vlastní zdravé pečené laskominy, snažím se věci pojmenovávat stejně, jako rozinky, že jsou bonbónky a podobně a zatím to funguje a chodíme s dětmi i na zmrzlinu zatím úspěšně bez scén. Malý mlsání u nám vidí pouze výjimečně a to že jí okolí jinak se naučil akceptovat, tak i doufám, že mu to vydrží Určitě, ale není dobré před dětmi tajně mlsat, jednou vás stejně přistihnou a o to horší pak bude vysvětlování, proč ony nemohou a tatínek jo.

Podle mě je názor autorky, trošku přehnaný, ale její volba a přijde mi lepší než když maminky dovolují dětem se slakostmi projíst až do obezity. Já si etikety čtu a vím co daný výrobek obsahuje, ale zas tak moc mě to nebere a sladké si neodpírám, i když jsem jako biolog-chemik plně informovaná. Děti zatím nemám a i když pro ně budu vybírat potraviny pečlivě, rozhodně nebudu sladké odepírat ani jim. Když jsme byly děti dostávali jsme od našich něco dobrého, třeba tatranku, jednou denně a po obědě za prázdný talíř skleničku sladké minerálky. Zuby jsme měli bez kazů a postavu štíhlou. Pokud si dítě hraje a běhá venku, jezdí na kole nebo má prostě nějaké pohybové aktivity, cukry snadno a rychle spálí a zoubky si vyčistí. Všechno má být s mírou, to potvrdí i odborník.

tak nevím, dokud je dítě pod dozorem a maminka ho může hlídat tak se možná sladkému vyhne ,ale nebude s maminkou pořád,a bojím (no hlavně asi maminka by se měla bát) aby to dítko až bude větší neskončilo naopak jako velmi obézní (bulimik apod.) jen proto že zakázané "ovoce" nejlépe chutná,a to dítě si k tomu sladkému stejně cestu najde,a možná se bude tím sladkým nehorázně přežírat, jen proto že mu to nikdy nebylo dopřáno.Toť můj názor....

příjde mi ten konec článku trochu namyšlený. Toto je jediná mamínka, která má své děti ráda a jediná, která ví, co je dobré. Poslední rozumná osoba na planetě! Milá paní, běžte se vycpat! Já osobně jsem po morbidní obezitě zvládla díky výživě a zdravému způsobu života zhubnout na tolik, že mám normální váhu a nadšeně zdravou výživu propaguju. Neodsuzuju ovšem ostatní, kteří jdou po obědě na zmrzlinu nebo si dopřávají čokoládu. Občas ani u dětí ani u dospělích to není na škodu "zhřešit" naopak! - a navíc jsou i "zdravé" sladkosti - vysokoprocentní čokolády jsou nejen dobré ale i mají dobré účinky na tělo. Jestli je člověk nekonzumuje denně po kile, je to přece OK!

Tak nevím, ale spousta z vás si myslí, že za kokina vás budou mít děti víc rády, milovat vás. Ale není to tak. Pokud se dětem věnujete, vytváříte jim pohodu, jistotu, láskyplný domov, tak určitě si sladkostma jejich lásku nepřipoutáte o nic víc. Mám dvě vnoučátka, absolutně neznám, že bychom přišli do krámu a děti tam lítaly a snášely plné košíky sladkostí. Tak jak píše paní, raději jim dáme misku sušeného ovoce, oříšky, i na tu zmrzku se zajde, ale na co je cpát bonbonama, čokoládama. V obchůdcích zdravé výživy mají spousta sušenek, keksíku, ovšem ze zdravých surovin, není vůbec žádný problém jim to koupit a pochutnají si víc, jak na sladkostech, kterých jsou plné supermarkety. A to už vůbec nemluvím o hranolcích a takových sračkách, džušíky, cocacoly apod. Děti doslova zabíjíte už od mala. Stačí zničené ovzduší, které se pak podepisuje i na výpěstcích, jenže to by člověk musel víc přemýšlet. Že své děti nadevše miluji vytvářím hlavně tím, že se jim snažím aspoň co nejvíc chránit jejich zdraví a to kromě dbaní bezpečnosti taky stravou. Nikdo z kokin ještě neumřel, ale pak není divu, že je tolik alergicích nemocí u dětí. Myslete si co chcete.

žádný článek mě dlouho nepobavil tak, jako tenhle. Autorka je fakt exot. neříkám kdyby byly děti nemocné a musely dodržovat deitu, to je samozřejmě o něčem jiném. Ale tohle je spíš případ pro psychologa jak se asi bude ona matka tvářit až začnou děti chodit do školy a bude tam třeba automat na sladkosti? Za co myslíte, že půjdou utratit kapesné? Já mám 19 měsíční dcerku a sladkostem se nevyhýbám. Zmrzlinu koupím v pohodě, tu chce pokaždé když ji vidí, čokolády taky má ale ani je moc nemusí (zatím). To si vezme tak jendou za měsíc. Co však miluje, jsou lentilky. Proč jí je nedopřát? Ven chodíme 2x až 3x denně, pohybu má dost, stravu má taky vyváženou, zubky čistíme 2x - 3x denně. Kolikrát se stane, že jí její malí kamarádi, s kterými jsme venku, dávají sušenku nebo čoko tyčinku a ona si 2x kousne a dá to mě. Když sní pěkně snídani, nevidím důvod proč jí pár lentilek nedat. Malá má taštičku se sladkostma na místě kam dosáhne a kolikrát si ji celý týden ani nevšimne. Možná je to proto, že ví že tam může kdykoliv. Kdybych před ní sladkosti schovávala, lákaly by ji víc to je jasné.

Já s autorkou souhlasím. Jsem momentálně těhotná a přesně takový plán pro své dítě mám taky. Už teď připravuju babičky a dědečky a tety, že minimálně do 3 let nechci vidět jako dárky jakékoli sladkosti. Děti cukr v této formě prostě nepotřebují....

Taky jsem asi zvrácená, a dokud to půjde tak moje dítě taky čokoládu nebude dostávat. Jak píše pani kami tyhle ty sajrajty si v životě užije ještě dost. Ale jak se dítě naučí jíst v tomhle věku (mé dceři je 18m) takové návyky si ponese do budoucna. Vím co cukr dokáže způsobit v puse i v krvy a celkově v organismu. Děti rozhodně nepotřebují cukr v této podobě. Ale taky neříkám, že ho malá ještě neochutnala. Samozřejmě ne z mých rukou, jen tomu tak vehementně nebránim jako autorka článku. O ochutnávky se starají především babičky. Já sladké také nejím. A malá ochutnává maximálně buchtu (kterou jí babička chtěla dát k snídani už v deseti měsících ) , trochu medu na máslo atd. To je sladkého pro takové prťátko až až. Dámy nedivte se že vaše děti mají předčasně zkažený chrup, jsou tak trošku moooooc aktivní a hrr, v patnácti mají zvýšený tlak za vše možná zmrzlina po obědě, čokoláda po večeři, brumík sem a milchšnit tam bla bla bla. Samozřejmě Vašeho dítěte se to netýká nebojte

KAŽDEJ extrém je škodlivej. Sušenky a čokoláda ke každé svačině dětem zcela jistě dobrou službu neudělají, ale nasadit dítěti náhubek pokaždé, když jdu někam, kde by se mohlo, nedejbože, šmarjá, potkat s něčím, co obsahuje cukr, je taky ujetý. Čas od času se nějaká ta sladkost snese - zvlášť u dětí, které mají velký výdej energie. Pravda - dětské pitíčko bych dětem nekoupila ani já, ale cukr je to poslední, co by mi na něm vadilo. Ostatně jak se tu kdosi pohoršoval nad "buchtovou babičkou" - doma upečená sladkost má tu výhodu, že přesně vím, co a kolik čeho v ní je a vyhnu se zbytečným barvivům, konzervantům a aromatům, která jsou daleko větší svinstvo než cukr (zas je jich ale v jednotlivých výrobcích tak málo, že taky ještě nikoho nezabily). První, co udělaj, vážená dámo, vaše děti až je ztratíte z dohledu, bude, že se nacpou zakázaným až jim bude cukr prýštit z uší. Mimochodem - měla jsem za to, že se celozrnné pečivo, které tuhla matka autorka článku dává svým dětem na svačinu, malým dětem nedoporučuje. To už je taky zas jinak? A kypřidla, regulátory kyselosti a konzervanty a případný syntetický karamel, věrný přítel "celozrnných" pečiv nevadí?

Tak uplně děti odstavit od sladkostí je nesmysl. V momentě, kdy přijdou do školky, a podobně, a okusí takovéto dobroty, budou po nich jak urvané z řetězu...o tom vůbec nepochybuju. Kdežto děcko, které sem tam něco dostane, tak se za tím nebude honit jak vzteklý pes. Ale zas na druhou stranu neuznávám, aby sladkosti někdo dával ročním dětem a podobně..to jenom moje tchýně by to do dětí rvala už snad od narození :-X :-X :-X :-X :-X :-X :-X :-X dětská kupovaná pitíčka nemámráda ani já...nic moc dobrého v tom není... Moje děcko nikdy nechtělo ani Brumíky a podobně věci, bylo to na něho sladké až moc..ale občas si prostě dobrůtku dá..... Děti, které se k dobrotám dostanou později,bez jakéhokoliv předchozího ochutnání, to pak budou vyžadovat mnohem víc..a když jim to odepřete, budou závidět jiným.... a děcko, které jenom závidí, a lítostivě kouká po jiných , když něco dostanou..tak takové děcko je chudák Prostě já nemám nic proti sladkostem...ale samozřejmě s rozumem..ani moje děcko to nejí každý den..ale občas prostě dostane co má rád

takže jak pisatelka píše v článku: jediná informovaná máma?........to je vtip, ne? to že děcku dá občas někdo něco sladkého, to snad není taková hrůza..aby ti lidé byli neinformovaní , nebo snad i nějak mentálně postižení, ne? je to k smíchu Mám syna,který má skoro čtyři a půl roku, a občas sladkost dostane..no a co? občas dostane něco nezdravého, třeba hranolky, no a co?má to velice málo..jinak má rád bílé jogurty, sýry, zeleninu, ovoce.... nemyslím si, že bych byla neinformovaná jenom proto, že občas můj syn sní kousek čokolády.... Jako malý taky nic nedostával, to zas já sem na to dbala.. nemám ráda, když se to cpe malým prďoškům, kterým ještě ani všechny zuby nevylezly.......ale pak později už člověk nějakou tu dobrotu vytáhne ze šuplete....... Každý extrém škodí.

Asi udělá míň škody 1x za čas lízátko se sklovinou jako 1x za čas to že všechny děti něco dostaly a já ne s psychikou dcery. Doporučila bych uvědomělé matce návštěvu psychologa aby jí to vysvětlil a případně rovnou u ní začal s léčbou. Neříkám cpát sladkosti horem dolem, nikdo tě nenutí kupovat je domů nebo dávat dětem přeslazené pití, ale připravovat psychicky dítě kilometr před okýnkem se zmrzkou, že ji nedostane, protože po jejím požití ostatní děti pravděpodobně "okamžitě zemřou" je úchylárna a 100% si z toho dítě ponese trauma a pocit křivdy strašně dlouho. A v momentě kdy si začne hospodařit s nějakým kapesným, za co si myslíš, že to utratí...odříkaného chleba největší krajíc!

Dobrý den, dceři sladkosti vybírám, spíš jí sušenky peču. Je to jak s koláčema, můj je lepší než clever balený z Billy s deseti éčkama. Mě se spíš nelíbí model dám mu kokino ať neotravuje, nebo abych byla lepší než ta zlá máma....A taky je to o respektu, každá matka ať si to dělá jak chce, podle sebe. Taky nikomu nenutím svoje názory a nerýpu do kamarádky, nekomentuju, .Platí to i opačně, když ona mi řekne, že toto nechce abych jejímu dítěti dělala, tak to nedělám.Na pískovišti slyšívám maminy jak jim děti špatně jí a zároveň jim dává kolovýho jupíka a kokinko.Ale máte pravdu, že se to netýká všech dětí. Jen dospělák ví co tam je a dítě tomu nerozmí. Ale to bysme rozebírali i opalování, čínský hračky...

:'( :'( :'( :'( :'( :'(

Jsem výživová poradkyně a mohu vám říci, že mezi výživovými poradci je veliký počet lidí, kteří sladké vlastně nemají rádi. Když se s nimi bavíte, vidíte, jak kroutí hlavami nad tím, že si jejich klienti prostě nedokážou odepřít po obědě kousek něčeho sladkého. Jim prostě hrozně chutná zelenina a už i hroznové víno je na ně hrozně sladké. Bohužel nedokážou pochopit, že většina lidí to takhle nemá a sladkosti vynechat nedokážou, alespoň ne úplně a trvale. Všimli jste si, že ani sama matka nejí sladkosti, jen otec? Očividně jí samotné sladkosti nic neříkají, takže jí připadá snadné a správné, když to nebudou jíst ani její děti (a nejlépe žádné dítě v okolí). Jenže to je nastaveno někde v osobních chutích člověka. Ona s tím neudělá nic. Naopak. Když děti budou mít sladké zakázané, co myslíte, že udělají s kapesným nebo penězmi na sešity? Měla jsem v poradně jednu obézní patnáctiletou dívčinu, se kterou přišla maminka a většinu času o tom, co sní a co má ráda a co ne, mluvila jen máma, zatímco holka koukala. Z jídelníčku, co přinesla, by měla být holka hubená jako lunt. Teprve když jsem matinku vymanévrovala ven pošeptáním do ucha, že se chci vyptat na menstruaci a dcera by se mohla stydět, dozvěděla jsem se, že u nich doma je sladké absolutní tabu. Takže ji dcera obchází. Dostane kapesné a řekne, že jde s kamarádkama do kina. Místo toho jde do cukrárny a v dortech na místě projí tři stovky. Pak dostane peníze na kredit, ale raději skoro nevolá a koupí si několik balení sušenek. Pak potřebuje nové pantofle, ale řekne mámě, že stály o pajdu víc a koupí si plechovku Salka, kterou sní na posezení. Všechno sladké sní na posezení. I obří kus dortu u kamarádky, i když se do ní skoro nevešel. Ostatní ho nechaly... ale ona má někde v sobě zakořeněný strach, že odněkud přiběhne máma, a pokud to rychle nesní, tak jí ty dobroty vezme. Naučit tuto dívku, aby dokázala svou chuť na sladké ovládnout a koupit si jen jeden dort nebo jednu sladkou tyčinku, to byl mnohem těžší oříšek, než učit lidi, že mají jíst pětkrát denně a že mají pít.

Mozna je mama tak tvrdohlava, ze si nedokaze pripustit, ze to, co si mysli, ze je spravne, az tak spravne neni. To, co se totiz rika, nemusi byt vzdy pravda. Sama jsem v detstvi jedna hooodne cokolady a pila sladke napoje. Zaroven jsem mela rada i zeleninu a ovoce /cokolada vsak prevazovala/. Nikdy jsem nemela problem s nadvahou. A hlavne: nikdy jsem nemela zubni kaz a dokonce mam jeste misak. A to je mi 30. Takze synovi urcite nerikam: ne, to nesmis! To je spatne, co delaji ostatni deti!

Tohle už je opravdu zvrácenost! Jedna věc je nervat dětem sladkosti od rána do večera, ale druhá věc je nekoupit chudákovi ani blbé lízátko nebo občas zmrzlinu a navíc nutit manžela aby jedl to co má rád někde potají
Vážně matka jak z hororu ]:-<