Maminka.czVánoce

Vánoční zklamání: Jaké dárky vás jako děti vůbec nepotěšily?

Martina Machová 10.  12.  2020
Jindřiška dostala štěně, které ji nesnášelo. Nina zase čekala u stromečku na prima sestřičku, ale maminka z porodnice přinesla plešaté mimino, a ještě k tomu kluka!

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Dětské vzpomínky na Vánoce nemusí být vždy idylické, a to i přestože se rodiče snaží. Pět čtenářek pro nás krátce zavzpomínalo na nevyvedenou nadílku…

Nina (31): Fuj, plešaté mimino!

Mé naprosto největší vánoční zklamání přinesla maminka na Vánoce z porodnice. Tolik jsem se těšila na sestřičku, na společné hraní s panenkami a na princezny. Dodnes si vybavuji, jak sedím s babičkou u stromečku, hrajeme pexeso a čekáme na rodiče, až dorazí z porodnice.

Pak se otevřou dveře a maminka nese v náručí strašlivě červené, řvoucí, a navíc plešaté mimino – fuj! A to není vše, prý je to kluk! Mám pocit, že mi tehdy nechutnalo ani cukroví. („Plešounkovi“ je nyní 27, má cop do půli zad a je to ten nejúžasnější a nejstřelenější brácha pod sluncem!)

Nejhorší dárky pro děti? 45 % morčete, ručníky do výbavy a Barbie s ulomenýma nohama

JINDŘIŠKA (25): Tatínkovo štěňátko

Celý rok jsem nosila jedničky, myla nádobí, luxovala – zkrátka sekala latinu, abych naše přesvědčila, že umím držet slovo a plnit povinnosti. Doufala jsem, že je to přesvědčí, aby mi po dvou letech přemlouvání koupili štěně.

Mám skvělé rodiče, a tak mi pejska nakonec opravdu koupili, jenže ta umíněná potvora mě od prvního dne neměla ráda (a nejen mě), zato milovala mého otce, a to od první chvíle, co vykoukla z vánočně ozdobené krabice. Okamžitě se k němu rozběhla, olízala ho od fousů k ponožkám a odmítala se od něj hnout. Brumlu, jak se fenka kokršpaněla jmenuje, máme doteď.

Brumle je 12 let a od jejích prvních Vánoc u nás se nic nezměnilo. Naše samorostlá psice poslouchá výhradně našeho tátu a fanaticky ho zbožňuje. Od první chvíle je to prostě „tatínkův pejsek“. Dnes se tomu směju, ale tehdy jsem měla pocit, že mi skončil život!

Babi, to nemuselo být! Galerie nejbizarnějších dárků od prarodičů

JAROSLAVA (42 let): Lux mi vysál radost z Vánoc!

Bože, jak já si ji přála! A jak se mi zhroutil svět, když jsem tenkrát vytouženou mrkací dlouhovlásku nedostala. Doteď nemohu pochopit, jak mohl být děda tak škodolibý a mé horečnaté rozbalovaní veliké krabice s mašlí považovat za skvělou zábavu. Když jsme se tehdy s bratrem vrhli pod stromek, okamžitě mi padla do oka velká krabice s růžovou mašlí.

Bedna, do níž by mrkačka perfektně pasovala, ale neměla jmenovku. „Tak to rozbal, Slávinko, však on si ten dárek šťastného příjemce najde!“ uchechtával se děda, když viděl, jak mi nad balíčkem jiskří oči.

Rychlostí blesku jsem servala papír i mašli a už se nemohla dočkat, až své nové krásce prohrábnu vlasy hřebenem. Jenže ouha – v krabici byl lux pro babičku! Náladu mi ten večer nespravilo nic. Ani růžové tepláky, ani plyšový pejsek, ani fixy. Lux mi vysál radost z Vánoc, a já je proto dlouho neměla ráda.

TÝNA (38): „Měkouš", kam se podíváš

Jako děti jsme nesnášely „měkouše“, měkké dárky ukrývající ponožky, punčochy, spodní prádlo a nátělníky. Měkouš byl synonymem trapnosti, nudy a falešných děkovaček Ježíškovi. Když mi bylo 8 let, panovala v rodině napjatá atmosféra, babička se hádala s maminkou a maminka se svými sestrami.

Na svátky ale došlo k několika pokusům o usmíření, a tak jsme za štědrovečerním stolem zase seděli všichni – celá širší rodina. Jenže vzhledem k jakýmsi neshodám se rodina nějak špatně dohodla a já našla pod stromečkem snad šestery kousavé rudé punčocháče, tunu ponožek a spodních kalhotek, dva nenáviděné roláky, šílené háčkované čepice s anténkou (alias debilky), nátělníky a jednu šedou teplákovou soupravu, která podivně visela i na o tři roky starším bratrovi.

Ke konci rozbalování už jsem jen ohmatávala balíčky – každý dárek, který nebyl měkký, se počítal!

Rodiče často dětem nakoupí na Vánoce dárky, které si ještě ani nestačí přát

RADKA (37): Byla jsem nevděčná intelektuálka

Byla jsem divné dítě; nezajímaly mě panenky, plyšáci ani šaty a sukénky, zajímaly mě výhradně knihy! Jenže naši měli na zájmy holčičky jiný pohled, a tak mé touhy nebrali vážně a já každoročně hraně jásala nad panenkou, plyšáky a nádobím do kuchyňky.

Jeden rok mi ale naprosto nečekaně udělal obrovskou radost děda, protože mi k pohoršení všech daroval své staré karty a ještě téhož večera mě zasvětil do tajů lízaného mariáše. Dědečka už dávno nemám, ale jeho karty mám schované stále!

VIDEO: Když si rodiče udělají legraci ze svých dětí a dají jim dárky, které rozhodně nechtěly

Témata: Děti, Porodnice, Vaše příběhy, Vánoce, Stromek, Nina, Ten večer, Mašle, NEJ, První chvíle, Skvělá zábava, Jaroslava, Punč, Bruml, Alia, Štědrovečerní stůl, Rozbalování, Van, Maminka, Mimino, Vaš, První den, Punčocha, Dárek, Společné hraní