Nekonečné stonání

Možná máte pocit, že je vaše batole každou chvíli nemocné... Pokud je mu kolem tří let, pak je to téměř normální, protože jeho imunita se v tomto věku teprve vyvíjí.

Bohužel je ale také fakt, že maminky malých dětí ani pořádně nevědí, jak mohou imunitu svých dětí přirozeně podporovat a posilovat. A někdy je to přitom docela snadné. Výsledky výzkumu společnosti Factum Invenio zjistily, že si matky dětí do tří let uvědomují existenci problému „oslabená imunita“.

Z výsledku také vyplynulo, že malé děti do tří let jsou nemocné relativně často. Jak říká imunoložka a alergoložka MUDr. Dagmar Pohlová, často nemocné dítě je takové dítě, které má obvykle 4 a více infektů během kalendářního roku a častěji mu bývají podávána antibiotika (děti do půl roku bývají nemocné ještě častěji, jednou za 1,5 měsíce).

Nejsou to však většinou žádné „vážné“ nemoci, ale spíše běžná rýma, kašel a chřipka.
Spousta maminek si spojitost mezi imunitou a častou nemocností uvědomuje a snaží se to napravit. „Moje dcerka Sára, které je teď 1,5 roku, je stále nemocná. Pořád má něco, kašel, rýmu, zánět průdušek...

Vlastně to začalo v půlroce, a od té doby má každou chvíli nějaké zdravotní potíže. Neumím si představit, co bude, až začne chodit do školky. Byly jsme už na imunologickém vyšetření, a tam mi potvrdili, že má Sára sníženou imunitu. Snažíme se ji posilovat nejrůznějšími přípravky, ale také stravou, jak mi lékaři poradili. Častěji jí podávám zeleninu a ovoce, dávám jí pořád kojenecké mléko s probiotiky a vždy jen celozrnné pečivo,“ říká Veronika Malá (31) z Brna. Souvislost mezi imunitou a stravou ostatně potvrzuje také dr. Pohlová.

„Kvalita stravy je důležitá, proto je dobré dítě dostatečně dlouho kojit, následně pak zavést pestrou, vyváženou stravu a nezapomínat na pitný režim. Imunitu může ale také negativně ovlivňovat vegetariánství, porucha výživy způsobená závažným onemocněním, eventuálně anorexie a v rozvojových zemích podvýživa,“ vyjmenovává lékařka.

PORUCHA IMUNITY

Co to vlastně je a jak se dá zjistit? Z lékařského hlediska je imunita schopnost organismu bránit se proti vnějším nebo vnitřním škodlivinám. Imunitu zkoumá věda zvaná imunologie, a to především její fyziologické funkce a poruchy včetně jejich odstraňování. „Pro člověka je imunita nezbytná. Se základy obranných reakcí již člověk přichází na svět – jedná se o tzv. vrozenou, nespecifickou imunitu. V průběhu života se rozvíjejí mechanismy získané, specifické imunity,“ vysvětluje dr. Pohlová.

Tělo je chráněno řadou bariér, které je oddělují od vnitřního prostředí – kůží a sliznicí. „Dojde-li k průniku cizorodých částic přes tyto bariéry, aktivuje se imunitní systém během minut až hodin (u vrozené imunity), získané imunitní mechanismy se zapojí až později. Většina obranných reakcí probíhá automaticky a vůbec si je neuvědomujeme,“ říká imunoložka.

STRAŠÁK ANTIBIOTIKA

Jen se zkuste zamyslet sama nad sebou, jak často necháváte předepisovat svému děcku antibiotika. „Jen mu je dejte, pane doktore, hlavně ať je Toník brzy zdravý,“ řeknete kolikrát, a vlastně se nezamýšlíte nad tím, zda je vůbec jejich podání nutné. Lékař by měl být tím, kdo o jejich podání rozhodne, ne vy. Antibiotika jsou dvousečná zbraň – na jedné straně pomáhají, ovšem v případě jejich nadužívání mohou naopak škodit.

Přechodně totiž oslabují obranné síly organismu, jejich užíváním se mění vnitřní střevní flóra, která je nepostradatelná pro správné fungování střevního imunitního systému. „Opakované podávání antibiotik může ovlivňovat naši imunitu. Proto je vhodné je podávat jen při bakteriálních, ne virových infekcích a raději až při pozitivním kultivačním nálezu (výtěr z krku, nosu, vyšetření moči atd.) a při zvýšených parametrech zánětu v krvi, sedimentaci, CRP či krevního obrazu.“

KDY SE NECHAT VYŠETŘIT

„Při opakovaných či závažných infekcích by měl být každý vyšetřen praktickým lékařem klinicky a laboratorně (sedimentace, krevní obraz, CRP, výtěry z krku a nosu), eventuálně pak absolvovat například ORL vyšetření k vyloučení zvětšené nosní mandle,“ říká MUDr. Dagmar Pohlová.

Vznikne-li na základě těchto vyšetření podezření na poruchu imunity, bývá pak doplněno vyšetření v alergologicko-imunologické ambulanci. „Tam se provede podrobnější laboratorní vyšetření a následně je pacientovi doporučen vhodný léčebný postup, tzv. imunologická léčba.

Ve zvláště komplikovaných případech jsou pacienti posláni do specializovaných center při fakultních nemocnicích,“ dodává lékařka. Imunologické vyšetření by se mělo provádět v klidovém stavu, kdy dítě není akutně nemocné, aby výsledky nebyly zkreslené. Mezi nemocí a odběrem krve by měl být aspoň třítýdenní interval. „To se ale lehko řekne, náš syn snad neměl v minulém roce období, kdy by byl tři týdny bez obtíží,“ říká maminka Jana L. z Liberce.

„Ovšem nedalo se nic dělat, paní doktorka provedla odběr s rizikem, že výsledky mohou být zavádějící,“ dodává maminka. Pro váš klid, maminky, naštěstí je dětí s těžkými vrozenými defekty imunity málo. Obvykle to bývají „jen“ druhotné poruchy, které můžete snadno napravit i vy (s pomocí lékaře).

POMOZTE SI SAMI

Největším náporem na imunitu malých dětí je nástup do kolektivního zařízení, to s imunitou pořádně zacvičí.

„ Děti do tří let a předškoláci mívají časté infekty dýchacích cest, rýmy, záněty středouší a nosohltanu, kašel. Příčinou bývá nedozrálá imunita, nedonošenost, krátká doba kojení, nedostatečně léčené infekty a krátká rekonvalscence po nich, stres, škodliviny zevního prostředí a podobně,“ vyvětluje lékařka.

Pro posílení imunity však můžete udělat hodně i sami doma. Co nejdéle kojte, dodržujte racionální výživu, pitný režim, dostatek spánku i pohybu, udržujte nekuřácké prostředí, eliminujte stres, správně postupujte v léčbě infektů a po antibiotické léčbě podávejte dětem k úpravě střevní flóry probiotika.

„Můžete přidat i potravinové doplňky, které jsou volně prodejné – vitaminy, stopové prvky, enzymy, výtažky z bylin či živočišných tkání. Pozor ale, nejde o léčbu, takže je lepší, když jejich podávání zkonzultujete,˝ říká lékařka.

Z LÉKAŘSKÉHO SLOVNÍKU...

Akutní zánět: projevuje se zarudnutím, otokem, teplotou, bolestí – po jeho odeznění dochází většinou k plné regeneraci organismu (například při rýmě, angíně, chřipce).

Chronický zánět: probíhá déle a může dojít k různě velkému stupni poškození organismu (například chronický zánět krčních madlí).

Autoimunitní choroby: imunita se může obrátit i proti vlastním strukturám (například onemocnění štítné žlázy, cukrovka).

Alergie: je vlastně přehnaná reakce naší imunity na běžné podněty (pyly, roztoči, plísně, zvířecí alergeny, léky).

Imunodeficit: je snížená či porušená funkce imunitního systému, a to na vrozeném či získaném podkladě. Častější jsou získané poruchy imunity vlivem řady faktorů.

Přihlásit se

AKTUÁLNÍ HOROSKOP

Máte jednu z posledních šancí, jak získávat na náročné aktivní činnosti, protože by vám mohlo vyhovovat, abyste byly příští týden více…
Maminka na Facebooku



Výpočet data porodu


Spočítejte si ovulaci