[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Překvapuje vás nízké procento rodičů v České republice, kteří se dětem v tomto tématu věnují? Konkrétně podle vašeho průzkumu jen 15 %.
Že není v českých rodinách situace nejrůžovější, jsem očekávala. Ale na rovinu přiznám, že takto nízké číslo mě překvapuje. Ještě více pak množství nekvalitních zdrojů – tedy spolužák, kamarád, vrstevník, internet nebo přímo porno.
Čím to, že téma sexuální výchovy je stále v českých rodinách tabu?
Tabu je pouze v rodinách, kde se do tématu rodičům příliš nechce. To je tehdy, když se rodič necítí pevný v kramflecích nebo téma s ním v dětství také nikdo neprobíral. Tato generace pak nevědomost šíří do generací dalších. Mnoho rodičů také spoléhá na školu. Setkala jsem se však i s rodiči, kteří se do tématu odvážně vrhli, ale nepromysleli to a úplně se do něj zamotali, takže původně zajímavá oblast se pro dítě změnila v naprostou nudu.
Vy jste chtěla vést děti ve vzdělávání o sexu sama? Proč?
Přišlo mi to přirozené. Sama jsem ze své rodiny odcházela s informacemi v oblasti sexuality a nedokázala jsem si představit, že by to u mých dětí bylo jiné, že by na ně v této oblasti nejvíce působil někdo jiný než rodič.
Jak k tomu tedy správně přistupovat?
Není nic jednoduššího než si pořídit literaturu. Stačí kvalitní knížku pro náctileté, v níž je již problematika probrána komplexně. V ní najde rodič nejdříve inspiraci a správný slovník, na základě čehož pak může vést hovory s dětmi a knížku dítěti věnovat. Knihy slouží jako pomůcka rodiči, pomůžou mu najít potřebné sebevědomí a více ho sblížit s dětmi.
Jak podle vás vypadá kvalitní sexuální výchova?
Určitě musí být fakticky správně. K tomu mi při vytváření literatury slouží vždy tým odborníků. Důležitá je vyváženost dané literatury, zastoupení těch správných problémů, které čtenář řeší, ve správné míře. Je potřeba si uvědomit, pro jaký věk knihu píšeme, a tomu vše přizpůsobit. Například u problematiky, jak děti přicházejí na svět, jsem pouze odpovídala na dotazy pětiletého dítěte. Jednoduše, pravdivě, ale nikam dále jsem nezabíhala.
To je cesta pro nejmenší, jak přistupovat k těm odrostlejším dětem?
V pubertě se v dnešním internetovém světě dostáváme úplně jinam. Dnes v době internetu si můžeme o postupném seznamování s problematikou nechat zdát. Dítě se v on-line prostředí dostane ke všemu najednou. Proto by i první literatura pro dospívající měla v přiměřené míře obsahovat úplně vše. Dítě si pak samo vybere, co je v daném věku a situaci v centru jeho zájmu. Design a forma vhodné pro náctileté (příběhy, komiksové zpracování) motivují k tomu, si knihu přečíst.
Měl by rodič všechny ty „rady“ z internetu kvalitní sexuální výchovou a vhodnou literaturou předběhnout?
Nevím, jestli je v silách dnešního rodiče předběhnout internet, ale minimálně by měl informace z internetu a také od spolužáků korigovat. Určitě by bylo fajn, kdyby dítě obdrželo kvalitní zdroj před první návštěvou pornografických stránek.
A proč je tedy sexuální výchova ze strany rodičů tolik důležitá?
Může to být úplnou prevencí před návštěvou porna. V průzkumu jsme zjistili, že děti vzdělané v sexuální výchově kvalitně doma nebo ve škole na pornostránky zavítaly pouze v polovině případů oproti dětem vzdělaným těmi nekvalitními zdroji.
Jak moc sledování porna dítě poznamená?
Děti vůbec netuší, že v pornu není popsán skutečný sexuální život. Obracejí se tak na sexuology, že nejsou úplně v pořádku, protože jejich erekce vydrží pouze 15 minut, ale ten pán na internetu to zvládl i hodinu. Naprostou destrukci pak může porno napáchat v partnerských vztazích. Chlapci, kteří masturbují u internetu od raného věku, mají problém navázat vztahy s dívkami. Fyzického kontaktu se bojí, normální vztah i sex je neuspokojí. Dokonce po partnerkách vyžadují to, co dělaly pornoherečky na internetu. Jsou také velmi neobratní v takzvaném namlouvání, protože ve filmu se vždy šlo hned na věc.
Co je podle vás raný věk zcela nevhodný pro pornografii?
Ve studii jsme zjistili, že na porno koukají již úplně malí školáci od 6 do 10 let, přičemž šest let byla naše dolní hranice. A právě ti byli nejzranitelnější vůči útokům sexuálních agresorů na internetu. Zatímco z této skupiny dokázalo přerušit konverzaci s on-line agresorem pouze 58 %, mezi studenty, kteří porno viděli poprvé ve vyšším věku nebo vůbec, se dokázalo agresorům úspěšně bránit více než 90 %.
To skoro vypadá, že sexuální výchova chrání děti před pornografií i internetovými sexuálními agresory.
Ano, nejlepší ochranou před riziky je kvalitní sexuální vzdělání získané doma v rodině. Díky němu si dítě vybuduje potřebné sebevědomí, kladný vztah k vlastnímu tělu a nemá důvod si informace zjišťovat u jiných, často fakticky pochybných, někdy až manipulujících zdrojů.
*Výsledky průzkumu vedeného anonymně v průběhu září 2020. Účastnilo se ho 1655 žáků a studentů ve věku 13 až 20 let z různých typů vzdělávacích zařízení.