[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Už v počátcích medicíny si řada lékařů všimla, že fyzické zdraví souvisí do značné míry s psychickým stavem pacienta. Téměř každý psychiatr nebo homeopat vám řekne, že psychická složka se účastní každého onemocnění. To potvrzuje také uznávaný německý lékař a psychoterapeut Ruediger Dahlke, který se zaměřuje na komplexní medicínu.
Za pozornost určitě stojí jeho kniha Nemoc jako řeč dětské duše. Mohou mít i děti psychické a psychosomatické problémy? Vždyť přece nemohou mít žádnou příčinu. Napadají vás podobné otázky? Ruediger Dahlke odpovídá: „I moderní lékaři předpokládají, že dítě je silně poznamenáno dědičným materiálem svých rodičů. Poslední výzkumy ukazují, že zde mají svůj značný vliv i okolnosti prenatálního života a stejně tak i doba kojení.
Podle našich vlastních poznatků musíme vycházet z toho, že děti nezřídka řeší stejná témata, problémy a učební úkoly jako jejich rodiče, kterým je tím názorně ukazují a ztělesňují, stejně jako rodiče zrcadlí problémy svých dětí. Rezonance rodičovských konfliktů se u dítěte může projevit zánětem. Čím dále jsme od porodu a citově od rodičů, tím zřetelnější je tento fenomén. U novorozenců proto není podobnost až tak vyhraněna, “ píše Dahlke ve své knize.
Ruediger tvrdí, že existuje přímá souvislost mezi kožním kontaktem dítěte a inteligencí. Říká, že brzký kožní kontakt podporuje kromě vývoje láskyplnosti také inteligenci. Každý dotek přináší vzruchy a podněty, na něž reaguje nervový systém tím, že začne vytvářet nová nervová spojení.
Moderní psychosomatika je u nás spíše na okraji. Většinou ve zdravotnictví převládá přístup lékařů, který je zaměřen na tělesné obtíže člověka. Lékaři se zabývají nemocí a jejími příznaky, místo toho, aby se zajímali také o psychické naladění pacienta, jeho životní situací. Toto se týká vleklých zdravotních komplikací, u kterých ani série vyšetření neukáže na jasnou příčinu. I přesto je u nás stále více lékařů, kteří se na životní situaci rodičů a dětí ptají. Bohužel stále převládají ti, kteří se snaží nasazenou léčbou potlačit symptomy, které sice mohou na určitý čas ustoupit, ale po nějaké době se vrátí a dochází k jejich opakování.
Ruediger Dahlke (*1951) je německý lékař a psychoterapeut se zaměřením na holistickou (komplexní) medicínu. Vystudoval lékařství na univerzitě v Mnichově, poté absolvoval lékařskou přípravu v oboru přírodní léčby a psychoterapie. Kromě práce psychoterapeuta se věnuje psaní knih a pořádání seminářů. V roce 2012 založil se svou partnerkou poblíž rakouského Grazu léčebně-vzdělávací centrum TamanGa, kde nyní žije. V německy hovořících zemích, ale již také v České republice, je velice populární. Napsal více než 40 knih, které byly přeloženy do 27 jazyků; mezi zásadní patří Nemoc jako řeč duše, Nemoc jako symbol či Princip stínu.
Důvod je jasný – nebyla odstraněna příčina zdravotního problému. Tomu se chce vyhnout tzv. psychosomatika, která v sobě spojuje dva světy – klasickou biologickou medicínu a svět psychoterapie. Cílem lékaře, kterému přijde do ordinace pacient s nějakým problémem, není pouze zjištění potíží, ale rovněž zájem o širší souvislosti. U dětských pacientů se psychosomatické poruchy odhalí snáze než u dospělých. To může být dáno také tím, že dítě nedokáže na rozdíl od nás dospělých ovlivnit situaci, která v něm může vyvolávat stres, úzkost nebo jiné nepříjemné pocity. Nemoc tak představuje reakci na danou situaci. K typickým psychosomatickým poruchám patří například nejrůznější bolesti, únava, oční onemocnění a zrakové poruchy, krční, nosní a ušní onemocnění, potíže dýchacích orgánů, trávicího traktu, pohybového aparátu, alergická onemocnění, kožní onemocnění nebo cukrovka.
Za každou z výše jmenovaných nemocí, se kterými se malí pacienti dlouhodobě potýkají, hledá Dahlke psychickou příčinu. Jedním z nejběžnějších patologických jevů postihujících dýchací soustavu, patří bronchitida a zánět průdušek. Za těmi vidí konflikt v komunikační oblasti dýchacích cest. „Již jsme nejednou viděli, jak se matky nechávají upoutávat prostřednictvím záchvatů kašle.
Jedno je jisté, pro zdraví dětí je fungující partnerský vztah nesmírně důležitý. Jednou jsem četla přirovnání, že harmonický vztah rodičů emočně vyživuje děti v rodině, stejně jako placenta vyživuje dítě v děloze. Něco na tom bude. Také je třeba mít na paměti, že všechno má svůj čas, a tak by rodiče neměli mít na své děti ani velké nároky, kterými je příliš zatěžují. To, co jim mohou naopak dopřát v hojné míře, je láska. A samozřejmě pocit, že doma pro ně mají vždy porozumění.
Oslabená imunita – Nedokážu se bránit.
Bolest v krku – Už jsem toho spolkl dost.
Břišní bolesti – Nejsem ve svém středu.
Tříměsíční kolika – Je tak těžké strávit ten nový svět.
Skolióza – Dostal jsem se na šikmou plochu.
Alergie – Příliš bojuji, jsem špatně naladěn a reaguji přecitlivěle.