reklama

Nemoc se někdy převlékne za dětské zlobení

Ať už ten dnešní den skončí! To dítě neustále kňourá, neposlouchá, vzteká se, jednou chce to, pak zase ono, když to dostane, tak s tím práskne o zem a zase ječí a ječí. Zkušenější maminky ale už ví, že se za náhlou změnou chování může schovávat i propukající nemoc.

Jen si vzpomeňte, jak jste naladěni vy, když na vás „něco leze“, něco vás bolí, tlačí nebo svědí. Obvykle jsme mrzutí, ztrácíme trpělivost i pochopení, snadno nás cokoliv rozčílí, zkrátka rychle „startujeme“.

„Milá maminko, jsem mrzutý, neboť mě bolí uzliny.“

Tak přesně téhle věty se od malých dětí těžko dočkáte, své bolesti a nepříjemné pocity často ještě neumí definovat. V takových chvílích pak na své okolí reagují dráždivěji, vše je rozhodní, zneklidní a vy hudrujete, proč je to dítě dnes tak nesnesitelné. Malé děti zkrátka z pohledu dospělého zlobí nejen tehdy, když si chtějí uspořádat život podle svého gusta, ale také před propuknutím nemoci, jsou-li unavené, ospalé, hladové nebo jsou ve stresu.

Příběh první: Plavkyně Johanka (2 roky)

Johanka s maminkou chodí od 6 měsíců na kurzy kojeneckého plavání. Holčička je vodní živel, plavání si užívá; bez problémů a s radostí se potápí, skáče a s instruktorkou ochotně a nadšeně spolupracuje. Maminka je na svou „nadanou plavkyni“ hrdá. Minulý týden byla holčička na plavání velmi nenaladěná, nechtěla se potápět, když měla skočit do vody (což si obvykle velmi užívá), tak plakala a nakonec ztropila hlasitou hysterickou scénu, protože nedostala jakousi hračku, kterou viděla na břehu. Maminka zvyklá na Johančiny úžasné výkony vše těžce nesla, Johance hubovala. Příští týden byla holčička z plavání omluvena. Po poledním spaní totiž Johanka stala s pláčem, držela se za ouško a měla zvýšenou teplotu. Na ORL se potvrdil zánět středouší.

Příběh druhý: Puntíkatý Péťa (3 roky)

Petřík chodí už dva měsíce na dopoledne do školky, prvních 14 dní sice občas ráno ukáplo pár slziček, ale rozhodně nešlo o žádné srdcervoucí scény. Péťa chodí do školky rád a miluje svou paní učitelku. Dnes měl Petřík krizi (krizi měla i maminka a paní učitelka), ráno všem zkoprněným zúčastněným předvedl, jaký kus zvířete se v něm skrývá – maminky se při předávání držel jako klíště, řval jako tur a nakonec se i bil jako lev. Ve školce prý pokračoval asi 10 minut a nakonec usnul na koberci vysílením, celé dopoledne prospal a po obědě šel domů. Druhý den už nepřišel. Z Petříka se stalo dočasně další zvířátko, tečkované sluníčko. Péťa má neštovice. A spolu s ním je za nějakou dobu bude mít i spousta dětí ve školce, neboť již včera byl dle paní doktorky infekční, bohužel tomu ještě nic nenasvědčovalo. Tedy až na to neobvyklé chování.

Příběh třetí: Nespavec Erik (10 měsíců)

Erik je kluk jako buk; spokojený, veselý a prozpívající kojenec. Erik je konzervativní, nejraději pije mléko od maminky a jen velmi pomalu akceptuje příkrmy. V poslední době začal Erik hůře spát, stále s sebou v postýlce šije a ze spánku pobrekává. Přes den je nevyspalý a mrzutější, rozmrzelost se rozplyne, pouze když se kojí nebo pije odstříkané mléko, nebo se zabere do zevrubného průzkumu bytu. Zkušená maminka tří kluků změnu příliš neřešila. Ví, že děti mají své dny a období. Až hlídací teta si všimla, že se klouček začíná drbat, především za kolínky, kde začínají být patrné jakési červené flíčky. Erikovi byl časem diagnostikován atopický ekzém a vše zapadlo do souvislostí. Cosi v prvních příkrmech spustilo alergickou reakci – atopii, ekzém ve dne i v noci svědil, chlapec se budil, byl mrzutý a nevyspalý.

reklama
Přihlásit se


AKTUÁLNÍ HOROSKOP

Nad svými pudy ale máte přehled, což vás dokáže udržet při práci. Starejte se i o vzhled vašeho domova. Měl by být vždy čistý a útulný.…
Maminka na Facebooku


reklama

Výpočet data porodu


Spočítejte si ovulaci


reklama