Maminka.czPéče o dítě a jeho výchova

Nemůže najít kamarády? Pomozte mu! Co můžete pro své dítě udělat?

Barbora Vajsejtlová 18.  7.  2019
Stěžuje si, že s ním nikdo nechce kamarádit. Jeho vztahy s ostatními dětmi jsou problematické a konfliktní. Je vám to líto a ráda byste svému dítěti nějak pomohla. Přinášíme vám tipy, jak pomoci dětem najít si kamarády.

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Jsem skrz naskrz společenský tvor. Moji rodiče často vzpomínají, jak jsem, coby dítě, oslovovala úplně cizí lidi, kladla jsem jim důvěrné otázky a na oplátku (k ohromné radosti mých rodičů) jim sdělovala intimní detaily z našeho rodinného života. Odjakživa jsem byla obklopená hromadou kamarádů, neustále jsem se s někým seznamovala a navazovala nová přátelství. 

Můj syn má úplně jinou povahu a je pro mě vlastně nepochopitelné a poněkud šokující sledovat, jak v mezilidských vztazích občas beznadějně tápe. Ne že by neměl žádné kamarády. Ale kombinace toho, že dlouho trvá, než se někomu otevře, a jeho velmi úzce profilovaných zájmů navazování přátelství příliš neusnadňuje. A tak i já balancuji na hraně toho, kdy je vhodné zasáhnout a v oblasti kamarádských vztahů mu podat pomocnou ruku, a situací, kdy je lepší nechat to na něm, aby si své kamarády vyřešil sám. 

Přátelé jsou důležití i v útlém věku. Jak pomoci dětem navázat kontakty?

Možná jste na tom podobně a také byste ráda svým potomkům pomohla najít si kamarády a naučila je „chodit“ v přátelských vztazích. Možná si také nejste jistá, jak dosáhnout rovnováhy mezi rodičovskou pomocí a nepatřičným vměšováním. Právě pro vás jsme dali dohromady tipy, jak můžete svým dětem v této záležitosti pomoct.

Jak na emoce

„Navazování přátelských vztahů je jedna z dovedností, kterou děti do značné míry odkoukávají od svých rodičů,“ upozorňuje psycholožka Eva Malá. „Dítě se nápodobou učí, jak fungují sociální interakce a mezilidské vztahy, nejen ty kamarádské. Pokud tedy uvidí, že se jeho rodiče chovají k ostatním lidem přátelsky, slušně a otevřeně, je pravděpodobné, že se podobným způsobem bude chovat ono samo.“ Tudíž prvním pravidlem, které byste měla mít na paměti, je skutečnost, že stejné chování, které vidí děti u vás, budou uplatňovat i u svých kamarádů. Jestliže děti uvidí, že se k ostatním lidem (nejen ke svým přátelům) chováte slušně, umíte jim naslouchat, projevujete o ně zájem a jste empatičtí, zvyšujete tím pravděpodobnost, že podobné principy bude uplatňovat i ve svém chování. 

Na druhou stranu je potřeba si uvědomit, že na rozdíl od dospělých děti ještě neumějí rozkódovat své emoce a vyznat se v nich. „Zejména při orientaci v negativních a nepříjemných emocích potřebují děti pomoct,“ potvrzuje psycholožka. 

 

Malé děti přirozeně vnímají, že nezapadly do kolektivu a že je ostatní děti neberou, ale většinou už nedokážou samy rozklíčovat, proč tomu tak je...

 

Například by děti z vašich úst měly slyšet, že je v pořádku, pokud se s kamarádem pohádají, nebo mají na něco odlišný názor, ale že je vždy nutné věci si vyříkat, případně se omluvit. Nebo že ani v kamarádství nemusí být pořád všechno růžové, ale je naprosto normální, když občas ke svému kamarádovi (nebo on k němu) pocítí i negativní emoce. 
Když svým potomkům pomůžete v tom, aby se ve svých emocích zorientovali, budou je i lépe zvládat a jejich kamarádským vztahům to prospěje.

Samostatnost i jistota

Při navazování a udržování kamarádských vztahů vašim dětem také příliš nepomůže, pokud k nim ve výchově zaujímáte autoritářský přístup. Hned několik výzkumů, provedených na toto téma, zjistilo, že děti příliš autoritářských rodičů mají se svými vrstevníky mnohem víc konfliktů a problémů než ostatní. Jsou méně oblíbené a jejich vrstevníci je častěji odmítají. Odborníci tvrdí, že je to kvůli tomu, že děti autoritářských rodičů nejsou zvyklé diskutovat, samy hůř rozpoznávají, co je dobré a co špatné (protože za ně většinou rozhodují a přebírají zodpovědnost jejich rodiče) a mají tendence řešit konfliktní situace agresivně. 

Smáli se mu, že je zrůda. Pomohla až kočka se stejnou vadou

Místo autoritářského přístupu se snažte dětem vymezit jasná pravidla a v rámci nich jim dát přiměřenou samostatnost. „Stejně jako děti potřebují pevné hranice a pravidla, potřebují i možnost být samostatné a řešit si své konflikty samy. Dítě by proto mělo vědět, že drobné konflikty se svými vrstevníky si musí řešit samo a rodiče to za něj neudělají. Zároveň je ale nutné, aby mělo v rodičích jistotu, na kterou se může spolehnout, když konflikty s jeho kamarády přesáhnou určitou mez,“ říká psycholožka. 

Naučte ho kamarádit se 

S tím, abyste byla schopná svému potomkovi pomoci v orientaci v kamarádských vztazích, úzce souvisí to, že o nich budete mít přehled. Což samozřejmě neznamená, že byste měla dítě špehovat a slídit, ale když budete dlouhodobě o kamarády svého potomka projevovat zájem, je pravděpodobné, že se dozvíte i o problémech, které se vyskytnou, a budete mu moci poradit nebo pomoci. „Rodiče často oblast kamarádských vztahů svých dětí podceňují. Je ale rozhodně užitečnější a podnětnější povídat si cestou ze školky o tom, co zajímavého dítě prožilo se svými kamarády, kdo z kamarádů je mu nejbližší, nebo s kým aktuálně nevychází, než o tom, co mělo k obědu,“ říká Eva Malá. Všimla jste si, že interakce vašeho dítěte s vrstevníky není nijak ideální? Ze všeho nejdřív pátrejte po příčině této situace. 

Co ještě můžete udělat?

Následující věci také pomohou vašemu dítěti získat nové kamarády. 

1. Vyprávějte mu příběhy

Vyprávějte a čtěte svému dítěti příběhy o kamarádech a přátelství. Na nich se naučí a osvojí si principy, na kterých vztah mezi kamarády funguje. 

2. Berte ho mezi děti

Čím víc času stráví v dětském kolektivu, tím víc šancí bude mít k navázání kamarádských kontaktů. Nabídněte mu, že si může pozvat kamarády i k sobě domů (klidně i přes noc), nebo že u nich může přespat. Podpoříte tak jeho samostatnost i vazby mezi ním a kamarády. 

3. Stýkejte se s ostatními rodiči

Stejně tak, jako se vaše dítě učí sociálním dovednostem při kontaktu s ostatními dětmi, i vy se můžete poučit z reakcí rodičů. Všímejte si, jak ostatní rodiče řeší například konflikty mezi kamarády a další problematické situace. 

4. Respektujte individualitu

Každé dítě je jiné a i když se mu snažíte pomoct najít nové kamarády, je potřeba respektovat jeho individualitu. Introvert se nikdy nebude cítit dobře při hrách, kde se má předvádět před ostatními atd. Snažte se proto individuálním charakteristikám svého dítěte přizpůsobit i typ aktivit a velikost kolektivu. 

5. Podporujte zdvořilost

Je samozřejmé, že se snažíte dítě vychovávat ke zdvořilosti, ale pokud ho naučíte osvojit si i drobné laskavosti a ochotu pomoci, zlepšíte i jeho pozici v dětském kolektivu. 

„Malé děti přirozeně vnímají, že nezapadly do kolektivu a že je ostatní děti neberou, ale většinou už nedokážou samy rozklíčovat, proč tomu tak je,“ vysvětluje psycholožka. Pokud si tedy vaše dítě stěžuje, že ho nikdo nemá rád, nikdo si s ním nechce hrát a všichni ho odstrkují, zkuste být objektivní. Odhlédněte od skutečnosti, že je to vaše dítě (a tudíž nejlepší a nejkrásnější na světě), pozorujte ho při interakci s ostatními a pokuste se zjistit, co dělá špatně. V případě, že sama tápete, pomoci vám může například i konzultace s učitelkou ve školce či škole, která vidí dítě jinýma očima než vy. 

Žádoucí chování s ním potom můžete nacvičit třeba doma při hře. Právě v situacích, kdy si s dítětem hrajete, máte vynikající příležitost naučit ho například prohrávat, dělit se, zvládat impulzivní chování, výbuchy vzteku a další negativní projevy, které mu komplikují vztahy s ostatními dětmi. Nacvičujte s ním problematické situace a zároveň mu vysvětlujte, které vzorce chování jsou v kamarádství destruktivní a jak je mohou vnímat ostatní. 

Témata: Děti, Rodina a vztahy, Péče o dítě a jeho výchova, Výchova, Rodina a vy, Rodiče, Základní škola, Mateřská škola, Najít, Eva Malá, Bert, Konzultace, Vrstevník, Ostatní děti, Kamarád, Navazování, Kamarádský vztah, Psycholožka