Neplodnost očima okolí: Kdy už budete mít dítě?!

Plodnost ženy v historii

Dlouhá staletí byla a částečně i dnes je příčina neplodnosti přisuzována ženě. Vnímání ženy neschopné otěhotnět má v historii i současnosti několik aspektů:
• náboženský
• ekonomický
• kulturní
• demografický

Hodnota plodnosti se měnila se změnou aktuálních potřeb společnosti a tím, co bylo zrovna považováno za normu. V polovině 19. století měla žena průměrně šest dětí a plození bylo považováno za její hlavní úkol. Nicméně do tohoto období se datuje i první vzestup hnutí propagujícího kontrolované početí. Zvláště pro chudé bylo tehdy množství dětí spíše přítěží. Naopak v zemích třetího světa s vysokou úmrtností dětí a prakticky nedostupnou lékařskou péčí je vysoká plodnost považována za přínos. Skutečná situace žen tedy byla a je často jiná než normy prezentované společností.

Dnešku vládne čekání

• S narůstajícími možnostmi seberealizace stále více párů odsouvá založení rodiny do pozdějšího věku – zatímco v 70. letech byl průměrný věk rodičky okolo dvaceti let, dnes se blíží třicítce.

• S tím souvisí postupné snižování plodnosti a následně delší doba potřebná k otěhotnění, ať už spontánně, nebo za pomoci medicíny.

• Už samotný fakt problému s početím a množství s tím souvisejících lékařských procedur je velkou zátěží pro psychiku bezdětného páru, k tomu se pak ještě navíc přidává mediální a společenský tlak okolí.

Nepříjemná atmosféra

Neschopnost počít dítě ještě stále není vnímána jako nemoc, nýbrž jako jisté selhání. Mít dítě je považováno za společenskou normu. Navíc okolí o neplodnosti svých známých obvykle neví a pak je nevědomky zraňuje. Například bezdětná žena okolo třicítky se pravidelně potýká s dotazy na dítě, často bývá obviňována z kariérizmu a sobectví. Přitom je možné, že se již roky neúspěšně snaží otěhotnět, ale jelikož se s tímto intimním problémem nikomu nesvěří, stává se terčem pomluv a dohadů. Pokud se naopak odhodlá okolí svěřit, je vystavena soucitným pohledům.

Bez předsudků

Problematický je i postoj veřejnosti k metodám umělého oplodnění a dárcovství vajíček, spermií či embryí. Obecně ale lze říct, že se zvyšující se mediální osvětou se stává veřejnost těmto metodám čím dál více nakloněna. Většina párů plánujících potomka si nepřipouští, že by se problém s početím mohl týkat i jich, dokud nejsou postaveni před realitu. Pak bohužel zjistí, že Češi jsou k neplodným párům stále poměrně netolerantní.

www.ulekare.cz

Zdroj: www.zenska-neplodnost.cz