Neslyšící plaváčci: Když se jim nechce z vody, prostě zavřou oči

Kurzy kojeneckého plavání pro neslyšící jsou naprosto nedostatkovým zbožím. Jeden z pražských plaveckých klubů tuto možnost nejen nabízí, ale malé neslyšící plavce časem integruje mezi jejich slyšící vrstevníky. Zeptali jsme se za vás, jak takové kurzy probíhají.

Míšo, jak tě vůbec napadlo začít plavat s neslyšícími dětmi?

Vlastně to byla naprosto přirozená volba. Mé dvě kamarádky pracují v Centru rané péče Tamtam, které se věnuje rodinám s dětmi se sluchovým postižením. Před pár lety byla jedna z nich, Marcela Peřinová, naší kolegyní ve Studiu Motýlek. Do svých skupin zařazovala i neslyšící rodiče s dětmi. Několikrát se pak stalo, že přišli ke mně na náhradu zameškané lekce

O prázdninách jsme společně jezdívali na rodinná táboření. Má starší dcera se jednou pozastavila nad rozhovorem mezi mnou a dalšími dospělými, když jsme si sdělovali, jak úžasně Marcely syn komunikuje i přesto, že neslyší. S údivem na nás vytřeštila oči: „On neslyší?“ Nechápala, že s ním 2 týdny stavěla přístřeší, vodní mlýny a objevovala přilehlé kouty a nevšimla si, že se nedomlouvají tradičním způsobem. Vůbec ji nepřišlo a mysl, že neslyší. Na všem potřebném se vždy domluvili.

Kdo někdy absolvoval kurz kojeneckého plavání, ví, že nedílnou součástí jsou i básničky a písničky, které provázejí nejrůznější vodní hrátky a „cviky“. Ty ses bez nich asi musela obejít, bylo to těžké?

Vlastně nemusela :o). Jen jsem více přemýšlela nad tím, co sděluji. Doprovázela jsem slovo pohybem a výrazem tváře. Věnovala jsem pozornost pravidlům komunikace s neslyšícími dětmi: srozumitelné vyjadřování, čitelná artikulace, stále být otočený obličejem k dětem, neustálý kontakt. Děti neskutečně rychle začaly napodobovat dané hříčky. Využití uvítacích a závěrečných rituálů, které používáme se slyšícími dětmi, jsme nemuseli upravovat.

Jak si děti přesvědčovala, aby spolupracovaly ve chvílích, kdy se jim nechtělo, nebo se třeba bály?

Velkou oporou mi byli rodiče dětí. Jejich neskutečná láska a schopnost pomoci dětem s komunikací v neznámém prostředí a s neznámými lidmi byla obdivuhodná. Všechny děti byly z Tamtamu, jehož pracovníkům skládám hold.

Bez většího úsilí, se stejnými prostředky jako u slyšících dětí, jsme pozvolna poznávali vodní prostředí. V tomto věku mají děti nižší schopnost korigovat pohyb na základě slovní instrukce. Hlavní proces učení je zprostředkován přes napodobování a odezírání. Ve většině případů proto nenastávají odchylky v kvalitě provedení pohybu.

Jednu věc mě ale tyto děti naučily. Pokud nechtějí změnit právě vykonávanou činnost, která je baví, a jsou do ní zabrány, otočí hlavu a volně pokračují. Nereagují ani na poklepání na paži či obejití a snahu navázat kontakt. Většinou velmi dobře chápou nebo tuší, že jim skončí něco zábavného, ale nechtějí přestat. Dokážou lépe ošálit rodiče či instruktora výrazem – vůbec nechápu, co po mně chceš a proč. Brzy přijdou na to, že otočit hlavu či zavřít oči je možnost, jak uniknout změně činnosti.

Co je z pohledu učitele na práci s neslyšícími „plaváčky“ nejtěžší?

Práce s neslyšícími dětmi má svá specifika. Důležité je se seznámit s možnostmi a schopnostmi dětí. Vybrat vhodný komunikační prostředek pro výuku, případně se naučit alespoň základy znakového jazyka. Domluvit si užívání znaků, které děti již znají, případně doplnit znaky využívané při výuce. Pro kontakt s dětmi a náležitou odezvu je lepší být s dětmi ve vodě pro zkrácení času na vysvětlení dané činnosti.

Velmi důležité je vzít v úvahu dobu možné koncentrace dítěte. Je nutné počítat s delší časovou dotací na vysvětlení a osvojení jednotlivých prvků plaveckých dovedností. Při nácviku potápění volíme jinou variantu obvyklého postupu. Nácvik sluchového podmíněného reflexu zaměníme za zrakový či taktilní.

A naopak; co je nejtěžší pro děti?

Velká náročnost na odezírání. Pokud mají děti sluch kompenzován sluchadly či kochleárním implantátem, do vody si musí všechny pomůcky odložit. V tuto chvíli se stanou opět dětmi s komunikační bariérou pro ty, jež neovládají znakový jazyk či jiný vhodný prostředek dorozumívání. Musíme počítat s tím, že je velmi individuální, zda dítě odezírá, rozumí či nerozumí, a tomu přizpůsobit vhodnou komunikaci, která nám umožní navázat s dítětem kontakt.

Vím, že po prvním kurzu se ti podařilo některé děti integrovat do běžných kurzů. Proč ses k tomu rozhodla a kam bys vlastně chtěla touto cestou dojít?

Opět to byl přirozený vývoj víc než plánovaný proces. Cílem pohybových aktivit je nabídnout rodinám sluchově postižených dětí podporu v situaci, kdy potřebují zvládnout novou skutečnost, na kterou nebyly připraveny. Nezanedbatelná je snaha umožnit rodičům prožít radost z dovedností svých dětí a děti seznámit s počátky plavecké výuky, na které by mohly navázat v rámci školního plavání.

Míšo, moc děkuji za rozhovor.




Bc. Michaela Pathyová je spokojenou maminkou dvou dospívajících dcer, majitelkou Studia Motýlek (studio-motylek.cz), instruktorkou kojeneckého plavání, učitelem plavání C, instruktorkou dětského cvičení i kojeneckých masáží v jedné velmi kreativní, akční a energické osobě. Práci s dětmi se věnuje již 23 let.

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře

Přihlásit se


AKTUÁLNÍ HOROSKOP

Za klienty cestujte, vyplatí se vám to nejen finančně. Skrze Lunu dobře reagujete na rozumné autority a samy máte dostatek inteligence,…
Maminka na Facebooku



Výpočet data porodu


Spočítejte si ovulaci