[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Američané tvrdí, že malé děti se vychovávat nemají. Podle nich mají být především šťastné a na pravidla, která se ve společnosti dodržují, si mají postupně přijít samy. To samé praktikují severské národy, takže i v Norsku nebo Dánsku můžete po půlnoci potkat maminku s miminkem na procházce, protože malému se prostě nechtělo spát.
Jižní Evropa žije dlouho do noci tak nějak obecně, pokud ale chcete, abyste měla alespoň večer klid na sebe a partnera, měla byste nastavit mantinely. Kdy? V okamžiku, kdy se vrátíte z porodnice a budete moci dělat vše po svém a tak, jak to vyhovuje vám.
Jestliže své miminko naučíte, že se po koupání napapá a pak jde spinkat (možná se to zprvu neobejde bez slziček), budete mít další dny velmi ulehčené. Děti, které umějí smlouvat a jsou od kojeneckého věku vedeny k tomu, že spát po jídle a koupání občas musí a občas ne, mají mnohem větší problém s usínáním než jejich vrstevníci, kteří vědí, že večerka se zkrátka dodržovat musí.
Psycholožka Marie Šťastná tvrdí, že nejlépe táhnou příklady. Pokud nechcete svého potomka nechat „vyřvat do úmoru“, vyzkoušejte na něm systém pootevřených dveří. I když si možná myslíte, že něčemu takovému jako „za dveřmi je máma s tátou a světlo, tudíž bezpečí“ ještě rozumět nemůže, pletete se. Kojenec přesně ví, kde vás má, a i když si to nedokáže pojmenovat, tuší, že za pootevřenými dveřmi se skrývá bezpečí, a proto pokojněji usne. Stejné je to i s pravidelnými procházkami.
Pokud svého miláčka naučíte, že dopoledne se spinká v kočárku a odpoledne v postýlce, neměla byste tento řád libovolně měnit podle nálady. Přizpůsobte se na chvíli svému dítěti a vyrazte s ním na dopolední procházku i v dešti. Vám se nic nestane a kočár můžete schovat pod pláštěnku.
Potomek se na čerstvém vzduchu krásně vyspí a nebude se divit, co že to po něm vlastně chcete, když včera dopoledne spal venku, dnes ho nutíte usnout doma a zítra by to mohlo být všechno jinak.
Podle psycholožky mu totiž kromě nejistoty vnášíte do života i obavu, jestli je vše tak, jak má být. Najednou nebude vědět, co a kdy je správné. Může se stát, že mezi možnostmi, které mu při dobré vůli nabídnete, si nebude umět vybrat, a výsledkem bude jeho plačtivost a mrzutost. Důsledkem toho pak vaše únava, stres a pocit selhání.
Snažte se tedy nastavovat pravidla hned od začátku. Je jasné, že nebudete miminku diktovat, s jakým si má hrát chrastítkem a jestli má ve spánku mít ruce zaťaté v pěst, nebo ne. Musíte ale za něj rozhodnout, jestli je čas na spánek, vyjížďku v kočárku, krmení nebo hraní.
Jestliže dítě tohle základní pravidlo naučíte v plenkách, respektovat vás bude i později v předškolním věku. Umožněte svému potomkovi zdravou samostatnost, které je samozřejmě zapotřebí v každém případě, nenechte ho ale, aby se z něj stal kvůli vaší výchově malý tyran. Věřte tomu, že děti, které nevědí, co si mohou a co nemohou dovolit, jsou uvnitř velice nešťastné.
A to přece nechcete!
Více se dočtete v aktuálním vydání časopisu Maminka.