[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Prostě jeden z těch lidí, kterým vadíte z principu, protože jste matka. Jeden z těch lidí, kteří jsou přesvědčeni, že byste se měla vzdát věcí, které jste dělala vždycky. Za trest. Jednou sis prostě pořídila dítě, takže teď holt nebudeš chvíli (asi patnáct let) dělat věci, který bys dělala normálně. A dvě věci jsou naprosto zásadní. Rozhodně nebudeš lítat letadlem, protože nikdo nechce sedět x hodin vedle tvýho ukňouranýho dítěte. To je klasika. A hlavně ježiši nebudeš s malým vysedávat v kavárnách a restauracích, brát prostor nám, co si chtějí užít chvilku klidu po práci. To si nemůžete uvařit doma? Prostě jeden z těch lidí, které vás odsunou na kraj společnosti. Tahle známá rozhodně není sama, a nějak mám pocit, že to je hodně česká záležitost.
Jedním z tisíce důvodů, proč miluju Itálii, je vztah Italů právě k dětem. Malí Itálkové můžou leckomu připadat rozmazleně, rozjíveně. A asi i jsou. Nevím. Ale jsou to prostě hlavně děti. Nikdo po nich nechce, aby se ve společnosti chovaly jinak než doma, aby se chovaly dospěle. Ještě o půlnoci je vidíte v restauraci, jak se honí kolem stolu a nikomu to nepřijde divné, naopak. Rodina se šla najíst a užít si společný chvilky. A děti si je užívají po svém. Nikdo se nepohoršuje nad tím, že jsou prckové večer, co večer, do konce V NOCI venku. Nikdo po nich nechce, aby spořádaně seděly u stolu a nevydaly hlásku. Nikdo od okolních stolů se neotáčí a nehází pohoršené pohledy. Žádné dusno se nekoná.
Ne, taky mi není příjemné, když moje dítě mezi lidma ječí. Fakt si to neužívám. Sama vyhledávám klid a ticho. Ale je mi to o to víc nepříjemné, když vím, jak moc je v tomhle česká společnost netolerantní. A přitom se většina lidí dříve nebo později dostane do situace, kdy budou sami trapností zalézat pod stůl a předstírat, že ty děti nejsou jeho.
Odmítám se na patnáct let zavřít doma. Když se mi nechce vařit a dojde i Sunárek, mám takovou jednu zahradní restauraci, kam nechodí moc lidí, je tam dětský koutek, na jekot Matýska už jsou zvyklí, mají tam super prosecco a nedívají se na vás divně, když si ho dáte už v brzkých dopoledních hodinách. Tady se dá ten okraj společnosti celkem přežít. Takže mateřství zdar a místo Facebooku přístě raději do Itálie!