Maminka.czPéče o dítě a jeho výchova

O přechodné pěstounské péči se moc nemluví, a to je škoda

Markéta Novák Matějková 17.  1.  2017
O adopci nebo pěstounské péči se obecně ví, ovšem o poznání méně se hovoří o přechodné pěstounské péči, což je velká škoda. Její význam pro dítě je totiž nezanedbatelný. Co totiž může být pro děťátko lepší než otevřená náruč rodiny.

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

S pěstounskou péči na přechodnou dobu se v České republice začalo teprve před několika lety, kdy vláda novým zákonem zřídila pozici profesionálních pěstounů, aby nabídla alternativní péči rodinného typu nejmenším i starším dětem, které by jinak skončily v ústavech, protože jejich rodiče na péči nestačí.

Co znamená přechodná pěstounská péče

Přechodná pěstounská péče je jednou z forem pěstounské péče, kde se přechodní pěstouni starají o dítě maximálně po dobu jednoho roku. Za těch 12 měsíců mají rodiče možnost buď svou situaci zlepšit a dítě se k nim zpátky vrátí, anebo děti odcházejí do pěstounství či osvojení.

Jak dát svému životu nový smysl? Staňte se matkou – pěstounkou

Do přechodné péče jdou děti, které vyžadují okamžitou pomoc a které nemohou nadále pobývat ve své vlastní rodině, anebo je matky odloží v porodnicích.

Klepněte pro větší obrázek

Kdo se může stát pěstounem

Pěstounem se může stát každý, kdo je ochotný přijmout dítě se všemi jeho vadami, problémy ve dne či v noci, a to na několik dnů či měsíců. Jak již bylo řečeno výše, tak po dobu maximálně jednoho roku.

Stejně jako dlouhodobí pěstouni, pěstoun pro přechodnou péči musí na příslušném úřadu podat žádost. Musí doložit lékařské potvrzení, dále je třeba, aby se svými dětmi i manželem absolvoval vyšetření u psychologa.

Klepněte pro větší obrázek

Rozdíl je snad jen ve školení. Pěstoun pro přechodnou péči musí projít speciálním školením, aby se uměl odpoutat od dítěte, které předává novým rodičům.

Jaké je to být pěstounem?

„Osobně mám v péči děti věkové skupiny 0 – 3 roky. Na počátku šla miminka do nových rodin kolem 5.- 6. měsíce. Dneska odcházejí děti mezi 11. – 12. měsícem. Stává se, že i později. Vše záleží na rodičích, úřadu i soudech. Za necelých pět let, co tuto práci dělám, jsem do biologické rodiny dítě ještě nevracela. Šest jich šlo do osvojení a jedno do dlouhodobé pěstounské péče,“ říká pěstounka Beáta Folwarczná. 

Lucie Benešová: „Adopce Sáry bylo to nejlepší rozhodnutí“

Ta má můj neskonalý obdiv, protože starat se o děťátko na přechodnou dobu chce silnou povahu. Přece jen člověk k děťátku zákonitě přilne a zvládnout jeho odchod nemusí být snadné.

Klepněte pro větší obrázek

„V přechodné péči je fajn jedna věc. Víte dva měsíce dopředu, že vám dítě bude odcházet. Máte dost času se s tímto faktem srovnat. Když jsem si brala starší syny (bratry) z dětského domova, tak v jeden den jsem si pro ně dojela a taky odvezla. Společné sžívání se byl dlouhodobý proces. Mladší si zvykl hned, ale u staršího byl dost velký problém.

První úspěch jsem zaznamenala až po 9 měsících pobytu u nás. U nejmladšího syna jsem byla v kojeneckém ústavu 2 x 3 dny, a to jen proto, abych se naučila aplikovat inzulín. Malý je diabetik. Opět, sžívání se byl dlouhodobý proces a problémy si všichni kluci nesou dodnes, “ říká paní Beáta.

Jak vypadá přechod dětí do nových rodin?

„Od přechodných pěstounů jdou děti do nových rodin pozvolným předáváním. Vše se domluví na první schůzce s novými rodiči, OSPOD-em, organizací, která zastupuje pěstouna a samotným pěstounem. Noví rodiče nějakou dobu za dítětem dojíždějí.

Po týdnu či dvou jsou u mě doma na víkend. Pak dojíždím já k nim, aby si dítko na nové prostředí zvyklo. Podle toho, jak velké dítě je, mu všichni necháváme prostor na zvyknutí si. Až je vše tak, jak má být, noví rodiče podávají k soudu Návrh na předběžné opatření. Řízení trvá 7 dní.

Pokud soud souhlasí s návrhem, dítě novým rodičům odvážím natrvalo k nim domů a zůstávám tam první noc. Pokud proběhne noc bez problémů, odjíždím, už bez miminka, domů.

Celý proces v našem případě trvá u starších děti cca měsíc. U mladších je to kratší doba. Záleží totiž i na rodičích, odkdy může nová máma nastoupit na mateřskou. Všechno je to o domluvě, “ popisuje celý proces paní Beáta, která je ráda, že až na jednu výjimku je v kontaktu se všemi dětmi, které měla v přechodné pěstounské péči.

Kolik dětí se dostane ročně do přechodné pěstounské péče

V roce 2015 bylo odebráno 543 dětí. Z toho se k rodičům vrátilo 49 dětí, do jiné formy náhradní péče šlo 156 dětí, do osvojení 93 dětí, do ústavního zařízení nebo do ZDVOP-u šlo 9 dětí. Jiná mezitím nabyla zletilosti nebo byla umístěna jinam.

Zdroj: MPSV

Petice za omezení ústavní péče pro nejmenší děti

Známé osobnosti v čele s režisérkou filmu V nejlepším zájmu dítěte Lindou Kallistovou Jablonskou zveřejnili na www.e-petice.cz Petici za omezení ústavní péče pro nejmenší děti.

„Raný vývoj nejmenších dětí je křehkým procesem, který by podle všech vědeckých výzkumů měl ideálně probíhat v milující péči jednoho výhradního pečovatele. Ten je dítětem vnímán jako bezpečný opěrný bod, který neuspokojuje pouze potřebu jídla, spánku a podobně, ale také (a především) potřebu lásky, blízkosti a bezpečí.

Tuto potřebu personál kojeneckých ústavů navzdory vší poctivé snaze nemůže naplnit. Pobyt v ústavech vede k citové deprivaci dětí a k nevratným změnám v jejich psychickém vývoji, které často ústí v osobnostní problémy v dalším životě těchto dětí (neschopnost navazování sociálních vztahů, zvýšené sklony ke kriminálnímu jednání atd), “ píšou signatáři petice na stránkách.

S tím souhlasí také uznávaný český psycholog Jeroným Klimeš, který o přechodné pěstounské péči napsal zajímavý text na svých stránkách.

„Mnoho výzkumů též ukázalo, že děti z ústavů mají nižší inteligenci než děti vychované v rodině. Naprosto tristní je poměr u vysokoškoláků. Mezi těmi bychom děti z ústavu hledali lucernou. Důvodem je vymírání mozkových buněk v kritických obdobích,“ píše na svých stránkách. Celý text si můžete přečíst zde.

Klepněte pro větší obrázek

Pod petici se podepsaly například herečky Martha Issová, Jitka Schneiderová, Lenka Krobotová a další známé osobnosti. Celé znění petice si můžete přečíst zde.

Pokud se chcete o této problematice dozvědět více, doporučujeme ke zhlédnutí film V nejlepším zájmu dítěte.

Jak si žijí pěstouni v ČR
Chování a vztahy

Jak si žijí pěstouni v ČR

Témata: Rodina a vztahy, Péče o dítě a jeho výchova, Adopce, Pes, Pěstounská péče, Jitka Schneiderová, náhradní péče, Vada, Diabetik, Nový smysl, Dlouhodobý proces, Pěstounka, První úspěch, Ústavní zařízení, OSPOD, Jeroným Klimeš, Nové prostředí, Moč, Nejmladší syn, Moc, Pec, Schneiderová, Nový rodič, Pěstoun, Žurnál