[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Kalhoty naruby, boty obráceně, zubní pasta ve vlasech a vítězoslavný úsměv od ucha k uchu. A to ještě nevíte, jak vypadá koupelna! Prý po sobě uklidilo, děťátko… Vybuchnout vzteky, nebo vyprsknout smíchy? Chce se vám obojí a ani jedno není dobře.
JÁ SÁM. Dvě malá slůvka a tolik trápení. Odborníci to nazývají obdobím vzdoru. Rodiče noční můrou a zkouškou nervů v jednom. Mezi druhým a pátým rokem života dítě rebeluje. Chce se samo oblékat, jíst, mýt, rozhodovat o všem. Chce to jinak a hlavně v duchu hesla „JÁ SÁM“. Pranic záleží na tom, že mu to – z dospěláckého úhlu pohledu – nejde. Váš uzlíček štěstí pomalu, ale jistě vyklouzává z mateřské náruče. A neobejde se to bez vztekání, křiku a protestů. Násilím křiklouna přeprat a nacpat ho do oblečení správným směrem či řádně vymydlit není nejlepší řešení. „Batolecí věk je zásadním pilířem pro rozvoj a hledání identity. Je to senzitivní doba, kdy má dítě přirozenou možnost získat pocit ‚já to umím, zvládám to‘. To je předpokladem pro vývoj zdravého sebevědomí a sebehodnoty,“ vysvětluje neuroložka Magdalena Danielová. „Dítě potřebuje znát své mantinely, ale zároveň je žádoucí, aby mělo možnost vyjít čas od času ze své zóny komfortu a posunout se na vyšší vývojový stupeň. Musí mít šanci zkoušet své limity, a získávat tak nové zkušenosti. To samozřejmě zahrnuje sem tam i nějaký ten pád nebo neúspěch. Tím ale roste jeho odolnost vůči stresu a může si tak rozvinout účinné strategie pro zvládání nečekaných či krizových situací. Prohlubuje se tak i jeho znalost sebe samotného a důvěra ve své JÁ. Rodič tvoří bezpečné zázemí, ze kterého dítě může vycházet za objevováním světa, a může se do něj vracet, kdykoli potřebuje. Musíte mu dát dostatek prostoru a času, i když je třeba obrnit se při tom trpělivostí a vytrvalostí.“
Pravda, té trpělivosti to chce asi tak tunu. Možná i víc... Slovník malého vzteklouna je samé „ne“ a „já chci“ a „já nechci“. Já, já, já! Občas to vypadá, že potomek testuje, co všechno rodič vydrží. Ale on jen hledá právě to své já. Objevuje vlastní identitu a potřebuje k tomu jak potvrzení svých rozvíjejících se možností, tak vymezení hranic. Najít rovnováhu mezi oběma póly není ovšem jen tak. „Pokud se bojíte, že batole vyklopí malého sourozence z kočárku, nechte ho řídit s vaší dopomocí. Pokud ten strach nemáte, proč ho to nenechat zkusit samotného? Obecně doporučuji řídit se v každé situaci svými pocity a moc nehledět na to, jak si myslíte, že by se to mělo dělat. Jste to vy, kdo s dítětem tráví čas, takže byste to měli být vy, kdo rozhodne, kolik samostatnosti mu poskytnout,“ říká Lucie Machoutová, specialistka na kontaktní rodičovství a respektující výchovu. Pokud dítě vyjádří touhu něco dělat samo, ve většině případů na to už pravděpodobně dostatečně dozrálo. Je však třeba zatnout zuby a nepodléhat chuti popohánět a opravovat, nové činnosti trvají dětem prostě déle než dospělým.
Děti milují být v roli pomocníka – jaké úkoly jim svěřit?
Tipy, jak zvládnout období "já sám".
Co radí psycholožka?
Vyjádření doktorky Cajthamlové.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na devíti webech.
Už mám předplatné. Přihlásit se