Obezita dětí: Dodatečné cukry do dětského jídelníčku nepatří

Zatímco u dospělých se zdá, že se trend narůstání váhy v posledních letech zastavil či alespoň zpomalil, u dětí je tomu naopak. Dětská nadváha a obezita jsou stále větší hrozbou, statistické údaje se zvyšují přímo skokově.

Na vině je jistě složení jídelníčku, ale, a to zejména, i nedostatek pohybu. Nedá se říct, že cukr a sladkosti by měly být pro děti naprosté tabu. Záleží však na tom, jestli má dítě zdravý a vyvážený jídelníček, zda jí pravidelně a optimální porce. Pokud ano, jistě si může čas od času dopřát nějakou sladkost. Vždyť co by to bylo za dětství bez čokolády nebo sladkých letních limonád? Důležité je ale kompenzovat to všechno dostatkem pohybu.

„V tom já vidím hlavní problém dnešních dětí. Přirozeného pohybu je totiž čím dál méně, děti už dávno nechodí do školy kilometry pěšky jako dřív a po škole zahodit aktovku do rohu a vyběhnout ven už se taky příliš nenosí,“ vysvětluje doktorka Dita Pichlerová. 

Není cukr jako cukr 

Musíme rozlišovat cukr přirozeně obsažený v potravinách a cukr dodatkový. V potravinách se totiž schovává plno cukrů, aniž bychom to vůbec tušili. Dostatek cukru je v ovoci a kupodivu i v zelenině, těstovinách, bramborách, rýži, nesladkém pečivu, mléčných výrobcích, a to i v těch nedoslazovaných. A znovu jsme u toho, jak takový základní jídelníček pro děti vypadá, zda už v něm není plno cukrů skrytých v podobě sladkého pečiva, sladkých jogurtů nebo limonád.

Říct tedy přesně, kolik gramů dodatkových cukrů by mělo dítě mít, je velmi obtížné. „Není nutné pečlivě přepočítávat gramy cukru v potravinách. Řekněme si základní fakta pro praxi: množství nástavbového cukru bohatě pokryje jedna sladká limonáda za den v objemu asi půl litru. A to jsme ještě nemluvili o koláčích a čokoládách. Je dobré si tedy nejprve uvědomit, jak vypadá základní jídelníček dítěte. Pokud se strava dítěte skládá ze zdravých nedoslazovaných potravin a dítě je denně alespoň hodinu v pohybu při sportu a netrpí obezitou, nemusíme se obávat sladké limonády či řádku čokolády. Větší problém bych viděla v kupovaném sladkém pečivu, oplatkách či třeba v uzeninách. Tam se snoubí cukr s vysokým obsahem tuku a nezřídka i s vyšším obsahem transmastných kyselin, což je to, co nám v jídelníčku škodí mnohem víc než rychlý cukr v podobě limonády, kterou navíc dítě obratem vysportuje,“ dodává Dita Pichlerová. 

Protiváha sladkostí? 

Jednoznačně dostatek pohybu. Čím víc, tím líp. Co se týká stravy, tak dostatek zeleniny (alespoň 300 g denně, nejlépe syrové). V dnešním sedavém světě alespoň hodinu pohybové aktivity denně, o víkendu déle. Je jasné, že v týdnu je to spíš otázka sportovních kroužků (ve školce nebo organizované v rámci základní školy), nicméně ve volné dny záleží jen na rodičích a na širší rodině, zda se všichni vydají na sobotní výlet, nebo budou víkend trávit u televize a v nákupním centru s fastfoodem. 

Zlatá pravidla stravování 

„Dítě by mělo samozřejmě denně snídat,“ upozorňuje obezitoložka důrazně. 
„Příklad? Kus pečiva s čerstvým sýrem a plátkem šunky, jedno rajče. Denně bychom měli chystat dětem svačinu do školy, základem je opět pečivo, doplněné třeba tvarohovou pomazánkou a jablkem, stačí malá porce. Oběd bývá ve školní jídelně a existuje široká diskuse o kvalitě těchto stravovacích zařízení.

O víkendu by mělo být zlatým pravidlem vařit z čerstvých surovin, vrátit se jako rodina ke společnému stolu. Odpolední svačinka by mohla být mléčného typu, tedy tvarohový výrobek, zákys nebo jogurt, vše okolo tří procent tuku, k tomu opět ovoce. A večeře by stejně jako oběd měla být příležitostí k tomu, aby se celá rodina opět sešla u stolu.

Nezapomínejte připravit 2–3x týdně rybu, neopomíjejte bezmasá jídla, jako je čočka s vajíčkem nebo obyčejný květák s bramborami. Mám zkušenost, že pokud je jídlo připravené doma a u stolu vládne pohoda, dítě s chutí sní i docela obyčejné jídlo. Problém je, že od určitého věku (obvykle se zahájením školní docházky) už dítě může samo jít, koupit si tajně oblíbenou sladkost a rodiče se to vůbec nemusejí dozvědět. O to důležitější je, aby základ jídelníčku dítěte měli rodiče pod kontrolou a sladkosti dávkovali uvážlivě. Není ani ideální dítěti zakazovat úplně vše, protože tím víc nahráváme tomu, že najdeme za postelí obaly od tajně snězených čokolád. “ 

Genetika versus životní styl 

Je důležité si uvědomit vysokou roli genetiky v obezitě dětí. Když má dítě oba rodiče obézní, je 70% pravděpodobnost, že bude v dospělosti také obézní. Když si k tomu přičteme ještě obezitogenní prostředí, ve kterém toto dítě obézních rodičů s vysokou pravděpodobností vyrůstá, je to téměř jisté. Je tedy důležité rozbíjet stereotypy a změny musejí začít u rodičů, jejich životního stylu. Je to těžké, ale jiná cesta neexistuje. 

„Tekuté cukry“ určitě ne 

  1. Nevědomky škodíme: Může se to zdát zvláštní, ale i v dnešní době rodiče občas přislazují miminku mléko či čaj, aby byl chvilku klid. Podle průzkumů Češi obecně pijí slazené nápoje ve velkém a cukry v nich obsažené představují téměř polovinu celkového doporučeného příjmu cukrů. Děti ve věku 5 až 10 let takto přijmou až 60 % denní dávky cukrů.
  2. Nebezpečí v nápojích:  Pravidelné pití limonád může způsobovat řadu zdravotních potíží, jakými jsou obezita, diabetes, srdeční choroby, artritida, astma, poškozování zubní skloviny, hyperaktivita, agresivita a řada dalších.
  3. Limonády neobsahují jen cukry: Velké množství cukrů, ale i barviva, konzervanty a další nebezpečné látky jsou součástí slazených nápojů. Třeba takový kofein může v některých limonádách podle odborníků narušovat vývoj mozku dítěte. Po stimulaci organismu totiž následně dochází k poklesu soustředění.
  4. Zrada v džusech a čajích: I kupované džusy jsou doslazované cukrem. Stejně tak ledové čaje, ochucená mléka. Chcete dítěti dopřát vitaminy v džusu? Volte 100% ředěné alespoň v poměru 1:1 vodou, ledové čaje vyrábějte raději domácí.
  5. Co pít? Vodu a minerálku!: Pro organismus je nejlepší doplňovat tekutiny čistou pramenitou vodou či minerálkou. Chcete dětem občas dopřát něco „chutnějšího“? Namístě je ovocný a bylinkový čaj, ředěné džusy. Při vyšší fyzické zátěži a teplém počasí je vhodná minerální voda. Ta totiž kromě tekutin doplní i vypocené minerály. Potí se i nejmenší a minerálky pomohou také jim. Dejte pouze pozor, abyste dětem nenalévali vysoce mineralizovanou vodu, ta při dlouhodobém a pravidelném užívání není vhodná ani pro dospělé, natož dětský organismus. Nejlepší jsou minerální vody s vysokým obsahem hořčíku a nízkým množstvím sodíku.
  6. Obsah minerálů v číslech: Jen pro představu: Velmi slabě mineralizované vody mají obsah rozpuštěných látek do 50 mg/l, zatímco ve velmi silně mineralizovaných je množství vyšší než 5 g na litr. Sledujte proto etikety na nápojích! 

Odborná spolupráce: MUDr. Dita Pichlerová

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře

Přihlásit se


AKTUÁLNÍ HOROSKOP

Je dobrý čas vydat se na výlet po krásách naší země, navštivte staré známé, kterým jste to slibovaly. Dopoledne se také poctivě staráte…
Maminka na Facebooku



Výpočet data porodu


Spočítejte si ovulaci