[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Situace z roku 2021, kdy už každé čtvrté dítě v Česku trpělo nadváhou, se prozatím podle pediatrů nijak nelepší, naopak se dokonce zhoršuje. Navíc rozhodně neplatí populární rčení, že děti z tloušťky „vyrostou“, naopak si zakládají na celou řadu zdravotních komplikací, jako jsou například vysoký krevní tlak, astma nebo cukrovka 2. typu.
Nárůst počtu obézních dětí se nedaří zastavit. Fakt, že už více než rok mohou děti opět sportovat bez omezení, na tom nic nezměnil. „Nejčerstvější data stále představuje studie Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost z roku 2021, podle které má problémy s váhou asi 26 % dětí, obézních je pak 16 %. Nicméně z naší praxe nic nenasvědčuje tomu, že by se situace měla lepšit, spíše naopak,“ říká MUDr. Kateřina Bednaříková, pediatrička a ředitelka Dětské léčebny Křetín, která se specializuje na léčbu obezity. Znepokojující je však podle ní především tempo, jakým obézních dětí přibývá – v roce 2016 jich trpělo obezitou „jen“ 10,3 %. U řady dětí „dědictví“ pandemie navíc stále přetrvává.
„Děti získaly v době covidových lockdownů kila navíc i kvůli tomu, že měly doma neustále přístup k jídlu, a ztratily tak jakýkoli režim. Mnohé se také naučily takzvaně zajídat nudu a podle slov rodičů se řadě z nich bohužel nedaří tyto zvyky odstranit a znovu nějaký režim nastavit,“ říká PhDr. Veronika Koch Ondrová, psycholožka v Dětské léčebně Křetín. Nebylo tak podle ní výjimkou, že děti během pandemických roků přibraly i 15 až 20 kilogramů. Přestože v tomto období obézních dětí přibývalo více, je to podle lékařů spíše vyvrcholení dlouhodobého trendu.
„Děti mají dlouhodobě vyšší příjem kalorií než jejich výdej. To vede k rozvoji nadváhy a později obezity. Jsou také zvyklé více mlsat, jíst mezi hlavními jídly a často se stravovat v různých fast foodech. Obrovskou porci kalorií mají na svědomí také slazené nápoje nebo energetické drinky,“ vypočítává MUDr. Bednaříková. Dětskou obezitu podle ní rozhodně nelze brát na lehkou váhu, protože s sebou nese řadu zdravotních rizik. „Je to například vysoký krevní tlak, u velmi obézních dětí se objevuje cukrovka 2. typu. Obezita také představuje enormní zatížení kloubů, což s sebou přináší nejrůznější ortopedické problémy. Obézní děti více trpí například respiračními infekty nebo se u nich častěji vyskytuje astma,“ varuje MUDr. Bednaříková.
Obézním dětem přitom často stačí jen ukázat, jak zdravěji žít, podle odborníků se jim totiž ve vlastních rodinách takového vzoru nedostává. Prvním krokem ke změně může být pobyt v dětské léčebně, kde kromě toho, že zhubnou, získají od specialistů i lepší informace.
Příčina narůstajícího problému je podle odborníků v rodině. „Rodiče by se měli snažit děti zapojit do vhodných aktivit a najít udržitelný režim, který jejich potomkům pomůže mít váhu pod kontrolou. Pokud se to nepodaří, tak se nám děti do léčebny vrací, a často ve výrazně horším stavu, než od nás odjely,“ říká PhDr. Koch Ondrová. Není podle ní výjimkou, že dospívající klienti léčebny mají přes 100 kilogramů.
„Zároveň je důležité, aby rodiče byli dětem vzorem a žili tak, jak si přejí, aby žilo jejich dítě. Aby mu ukázali, že zdravý životní styl je normální, ať už se to týká jídla nebo pohybu,“ doplňuje. Pokud už si rodiče opravdu nevědí rady, může jim ve správném nastavení zdravějšího režimu pro děti pomoct právě ozdravný pobyt v dětské léčebně.
„Dětem ukážeme, jak by se měly stravovat, tedy pravidelně a vícekrát denně, a také jim představíme základy zdravé výživy. Léčebna také předvede možnosti pohybu. Ukážeme jim, že to není jen o monotónním cvičení nebo chození na procházky, ale že si mohou pohyb zpříjemnit například hledáním kešek nebo jízdou na koloběžce,“ říká MUDr. Bednaříková.
V léčebně se podle ní dětem obvykle podaří za čtyři týdny zhubnout o přibližně 7 kilogramů, ale především se metabolismus nastartuje a dítě může pokračovat v domácím prostředí. „Tam je samozřejmě klíčová následná podpora rodičů a také spolupráce praktického lékaře, který sleduje pokrok,“ uzavírá lékařka.