[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Protože však často dochází k porušení tohoto potrubí (oděrky, říznutí, operace atd.) a hrozilo by vykrvácení a smrt, má krev ojedinělou schopnost se sama srážet a v případě malých poranění vytvořit zátku a „díru“ tak ucpat. V ideálním případě je tedy krev v cévním „potrubí“ tekutá a sráží se právě jen při nějakém jeho poškození. Tohoto ideálního stavu je dosaženo velmi složitým mechanismem, do kterého zasahuje mnoho činitelů - především krevní destičky a různé „srážecí“ a „protisrážecí“ látky rozpuštěné v krvi. Pokud jsou obě tyto skupiny látek v rovnováze, tak krev funguje, jak má. Jestliže však jedna skupina převáží tu druhou, nastává nerovnováha a je zle. Při převaze „protisrážecích“ látek se krev při poranění nesráží a i malé říznutí může způsobit její velkou ztrátu. Naopak při převaze „srážecích“ faktorů se krev sráží i uvnitř cév, může nějakou cévu úplně ucpat a znemožnit tím tok krve do orgánů za „špuntem“. Takto může vznikat například plicní embolie nebo mozková mrtvice. Takovému stavu lze někdy předejít užíváním „protisrážecích“ léků.
Jsou-li příčinou poruchy krevních destiček či cév, krvácení bývá spíš povrchové. Projevuje se drobnými modřinami. Pacienty často obtěžuje krvácení z nosu a dásní. Při těžších poruchách bývá prodloužené krvácení z vpichů. Modřinky se začnou objevovat bez příčiny, nemocný krvácí i do spojivek, trávicího traktu či jiných vnitřních orgánů. Krvácení při těchto poruchách bývá okamžité. Jinak probíhá, když je důvodem porucha srážecích faktorů. Většinou jde o krvácení do hlubokých tkání (podkoží, klouby a svaly). Vzniká opožděně po podnětu, pomalu se zastavuje po stlačení postiženého místa a může se i opakovat. Projevuje se mravenčením v postiženém kloubu, později nastupuje intenzivní bolest a kloubem nejde pohnout. Současně se objeví otok. Krvácení do svalu bývá způsobeno prudkým úderem nebo pohybem. Projeví se také bolestí a ztrátou hybnosti, otokem a promodráváním výronu pod kůži. Vnitřní krvácení do trávicího traktu a ledvin se projeví krví v moči nebo stolici.
Hemofilik (člověk s poruchou srážlivosti), který svou nemoc zná, už ví, co má dělat. Je nutné aplikovat pomalu do žíly koncentrát srážecího faktoru. Když ho nemá doma, je nutné stlačit postižené místo a odjet k lékaři. U výronů do svalů a kloubů je potřeba postiženou část těla chladit speciálními gely nebo ledem. Důležitá je rehabilitace. Měla by (včetně vodoléčby) následovat po každém krevním výronu. Při krvácení z nedostatku vitaminu K se dodává pacientovi tento vitamin. Velká část poruch srážlivosti je dědičných. Hemofilii přenášejí obvykle ženy a jen málokdy jí samy trpí. Postižení bývají většinou muži. Trpěl-li touto nemocí váš dědeček, má syn vysokou míru pravděpodobnosti, že tuto chorobu také zdědil (až v 50 %). Těžko můžete ovlivnit komplikace krvácivých nemocí. Nejzávažnější je krvácení do mozku.
Snažit se důsledně předcházet veškerým možným úrazům. Věnujte se proto raději uměleckým aktivitám než sportu. Pohyb je nutný pro život, pro nemocné lidi s poruchou srážlivosti je vhodné například plavání, pěší turistika, rizikové jsou třeba lyžování či jízda na kole, kolečkových bruslích a kolektivní sporty (fotbal, hokej…).
V průběhu zdravého těhotenství dochází k mírnému vychýlení krevní rovnováhy směrem k většímu srážení. Důvodem je pravděpodobně větší ochrana budoucí maminky před vykrvácením. Někdy se ale stává, že tato výchylka překročí únosnou míru. Příčinou může být dědičná dispozice, o které žena nemusí vědět a která by se mimo těhotenství ani nemusela nijak projevit. V graviditě však může tato vrozená větší srážlivost umocněná „těhotenskou“ větší srážlivostí způsobit závažné komplikace včetně opakovaných potratů. Příčinou je „ucpání“ cév v děloze či placentě krevní sraženinou a následný nedostatečný tok okysličené krve směrem k plodu. Vyšetření srážlivosti krve některou z moderních metod přitom může problém rychle odhalit a následná vhodná antikoagulační (protisrážecí) terapie pak ženě umožní zdárný průběh jiného stavu. Dalším rizikovým obdobím je porod a následující šestinedělí. „Těhotenská“ větší krevní srážlivost je v tomto období maximálně vystupňována a může ženu ohrozit například již zmíněnou plicní embolií. Při správné strategii vyšetřování a léčby však lze toto nebezpečí dokonce i u velmi rizikových skupin žen omezit na minimum.
Vyšetření krevního obrazu podstupuje budoucí maminka v průběhu gravidity hned několikrát, je vlastně součástí prvního vstupního vyšetření při zjištění těhotenství. Kontrola krevního obrazu a srážlivosti krve by měla být součástí prohlídky v osmém lunárním měsíci (mezi 28. a 32. týdnem jiného stavu). Taková je běžná praxe. Existují samozřejmě také speciální důvody.
Nejčastějši tří důvody vyšetření KO: 1.podezření na infekci - zde je pro nás důležitý především počet bílých krvinek,2. podezření na chudokrevnost neboli anemii (například při krvácení či poruchách krvetvorby) - zde sledujeme hlavně počet červených krvinek a množství červeného krevního barviva (hemoglobinu),3. poruchy srážení krve (například při nadměrné tvorbě modřin nebo při špatném stavění krvácení při poranění) - zde sledujeme zejména počet krevních destiček. Podrobnější vyšetření KO nám pak pomůže blíže specifikovat daný problém. Například zjistíme-li zvýšený celkový počet bílých krvinek, tak nás také zajímá, jaká podskupina bílých krvinek je hlavně zmnožena. To je důležité pro přesnější diagnostiku a následnou léčbu. U červených krvinek zase sledujeme například jejich velikost a množství mladých forem.
Vyšetření krevního obrazu je většinou jen jedním z ukazatelůa jeho výsledek by se měl vždy hodnotit v širších souvislostech (klinický stav pacienta, koagulační vyšetření, množství železa atd.). Nikdy nehodnotíme jen čísla!
„Normální“ hodnoty krevního obrazu se přirozeně mění v průběhu věku. Nebuďte překvapené, že co považujeme u dětí za normu, může být v dospělosti již patologické. Podobně během těhotenství dochází k určitým fyziologickým změnám. Nejdůležitější je tzv. těhotenská hemodiluce neboli „naředění“ krve. Nejedná se ale o přesný termín, nýbrž o skutečnost, že během gravidity mírně stoupá podíl krevní plazmy na úkor červených krvinek.
Objem krve v průběhu těhotenství narůstá o 30-40 %. Na základě toho se zvyšuje i frekvence srdeční činnosti, a to asi o 10-15 úderů za minutu. Dochází k rozšíření cév, otokům kotníků a zvýšení krevního tlaku. Změnou jednotlivých složek krve se zvyšuje objem plazmy a naopak se snižuje objem hemoglobinu (červené barvivo, které je součástí červených krvinek a váže na sebe kyslík). Krví se k dítěti dopravuje výživa i kyslík. Ten je zcela nezbytný pro zdravý vývoj mozku a dalších orgánů. Pro jeho zásobování je potřeba dostatečný počet a velikost červených krvinek. Za základ se považuje železo. To najdete kromě potravinových doplňků s vysokým obsahem železa a kyseliny listové i v hovězím mase, listové zelenině nebo meruňkách. Podle čínské dietetiky pomáhá kuřecí maso k zesílení po porodu, hovězí se předepisuje pro podporu krvetvorby, vepřová játra také. Asi 5 % žen trpí takzvanou trombofilní mutací, kdy mohou být rodičky ohroženy v průběhu těhotenství a po porodu žilní trombózou. Spolu s porodním a poporodním krvácením patří k nejčastějším příčinám mateřské úmrtnosti. Naproti tomu vaginální krvácení je v průběhu šestinedělí naprosto přirozené a samo odezní u běžné krevní srážlivosti. Může trvat 2 až 6 týdnů, nejdřív je jasně červené a hojné, postupně slábne a hnědne, většinou končí dřív u matek, které kojí. V tomto období je třeba dodržovat důsledně hygienu, používat vhodné vložky a vyvarovat se tamponů. V případě jakýchkoli pochybností navštivte gynekologa. Během gravidity se mění nejen objem, ale i srážlivost krve.