Maminka.czChování a vztahy

Od kdy děti potřebují kamarády? Batole se díky nim učí, předškolák je vyhledává

Jana Potužníková 2.  8.  2020
Dlouho jsou nejraději ve vaší blízkosti a o žádných dalších lidech vyjma úzké rodiny kolem sebe nechtějí moc slyšet. Ale znáte to, všechno jednou skončí. A i ten největší mámin mazel najednou začne potřebovat kamarády. Kdy to bude a jak to vám oběma změní život?

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Každý potřebuje přátele. I vaše dítě. A stejně jako se učí lézt, sedat si, chodit, mluvit, učí se postupně a ve zcela individuálním tempu hledat své „nové blízké lidi“. Pomalu krok za krokem opouští bezpečný kruh své rodiny a vytváří si zásadní vztahy mimo ni. Někdy snadno, jindy hůře.

Někdy s naší pomocí, jindy úplně přirozeně a bez rozpaků. Pomáhají mu v tom mimo jiné vzorce chování, které se naučilo právě doma, dále pak vrozené schopnosti odvíjející se od povahy dítěte.

A je to stále a především rodina, která dá dítěti také počáteční sociální neboli společenský status a významně dítě nasměruje do vod (společenských vrstev i zájmových nebo etnických skupin), ve kterých svá vůbec první přátelství bude uzavírat.

Zhruba do tři čtvrtě roku věku si váš potomek aktivně vystačí jen s nejbližšími lidmi, hlavně s mámou a tátou, případně sourozenci. Ale pak už to může začít pomalu přicházet – ta první přátelství nebo spíš první zaujetí dalšími dětmi. Svět dětských přátelství má každopádně svá pravidla a zákonitosti.

Melancholik, nebo flegmatik? Různí školáci vyžadují různý přístup

A pro vznik kamarádství jsou potřeba úplně jiné předpoklady, než jaké pak jednou zohledňujeme my dospělí.

To všechno se dočtete už o pár řádků dál. O prvních dětských přátelských kontaktech jsem si povídala s Mgr. Ivanou Procházkovou, která (nejen) v Brně vede kurzy pro rodiče, založila tam také montessori jesle a školku a je spoluautorkou knížky o výchově dětí: S láskou i rozumem. Na co jsme okolo dětského přátelství přišly?

NĚKDY KOLEM ROKU A PŮL BYLO U NÁS TO OBDOBÍ, KDY MÉ DCEŘI DO ŽIVOTA VSTOUPILA PRVNÍ VELKÁ KAMARÁDKA. JE TO KLASICKÝ VĚK, NEBO JE TO INDIVIDUÁLNÍ?

Myslím, že je třeba si na začátku vůbec definovat, co znamená kamarád. Děti jsou totiž ostatními dětmi přitahovány od samého narození. Určitě si každá maminka vybaví chvíle, kdy položila své půlroční dítko vedle jiného a obě děti na sebe hleděly a sahaly po sobě a byly sebou prakticky fascinované.

Roční dítě také pozoruje ostatní děti: Jsou mu podobné, načítá si je. Myslím ale, že ta opravdová kamarádství vznikají později. Obzvláště do tří let věku se dítě ve většině případů bude „kamarádit“ s každým jiným dítětem, které potká, pokud toto na něj není agresivní nebo jinak invazivní.

Kamarádství, která v tomto nízkém věku vznikají, jsou dána spíše kamarádkami maminek a jejich dětmi, se kterými se pravidelně scházejí. Jinak určitá forma socializace probíhá u každého dítěte prakticky od narození, jenom mění formu.

Proč by měly děti pomáhat s domácími pracemi? 



POČÍTÁM, ŽE V TOM HRAJE ROLI TAKÉ POVAHA DÍTĚTE?

Určitě jsou děti, které jsou více otočeny ven a nebojí se vyrazit vstříc novým dobrodružstvím, dětem, prostředí. Jsou ale samozřejmě i takové, které se drží máminy sukně a než se vzdálí, tak to trvá. Jestli vůbec. Je to ale stejné jako s námi dospělými. Také jsou mezi námi tací, kteří nemají problém s ostatními lidmi, a jiní, co jsou více samotáři. A nic není dobře, nic není špatně, každý to má prostě jenom „jinak“.

PRVNÍ KAMARÁDI NEJSOU ASI TAKOVÍ, JAKO SI PŘEDSTAVÍME MY DOSPĚLÍ, ŽE? ČASTO VIDÍME SOUBOJE O HRAČKY, VRÁŽENÍ DO SEBE… JE TO SPÍŠ ZJIŠŤOVÁNÍ, CO MI DOVOLÍ LIDÉ MIMO RODINU?

Ano, přesně tak. Tady se o kamarádství zatím mluvit nedá. Jde opravdu o přirozenou socializaci, dítě si ještě nehledá kamarády. Hledá si spíše své místo ve společnosti, na hřišti, v kolektivu, potom se teprve každé dítě dokáže otevřít dalším dětem. V těchto chvílích se učí, jak fungují základní principy mezi dětmi, jak fungují v tomto všem jejich rodiče, za kým stojí, koho se zastávají, jak se řeší situace.

VNÍMÁM TO DOBŘE, KDYŽ SI MYSLÍM, ŽE DĚTI SVÉ PRVNÍ KAMARÁDY POTŘEBUJÍ SPÍŠ JAKO DALŠÍ MOTIVAČNÍ PRVEK, JAKO DALŠÍ UČITELE?

Ano, to jste udeřila hřebíček na hlavičku. Přesně tak to je. Děti se dokážou od určitého věku naučit nejvíc od ostatních dětí. Učí se na nich základní interakce, zvládání emocí, přicházejí nové emoce, otázky respektu, ohleduplnosti, slušného chování, budování si vlastní identity.

MÁM JÁ JAKO MÁMA AKTIVNĚ NACHÁZET DALŠÍ MAMINKY S PŘIBLIŽNĚ STEJNĚ STARÝMI DĚTMI, NEBO NECHAT NA SVÉM DÍTĚTI, JAK SI PORADÍ?

Nemyslím, že je třeba aktivně vyhledávat. Pokud člověk nežije na samotě, pak se děti přirozeně setkávají na ulici, v obchodě, během běžného každodenního života.

Pozorují se a až jim to přestane stačit, dají vám rychle najevo, že chtějí mezi ostatní děti, že jsou připravené. Tady už bych dítě v socializaci začala cíleně podporovat (chodila do parku, na kroužky apod.).

Moje dítě je introvert. Učím ho žít ve světě extrovertů

JE NĚJAKÁ PRAVDĚPODOBNOST, ŽE PRVNÍ KAMARÁDSTVÍ VYDRŽÍ TŘEBA DLOUHODOBĚ, AŽ DO DOSPĚLOSTI?

Pokud neměníte místo bydliště a původní kamarád také ne, pak kamarádství může vydržet roky. První kamarádství nicméně skutečně nejsou o tom, že si kamarády opravdu cíleně vybíráme, děti se berou takové, jaké jsou. Kamarádí se docela dlouho i s dětmi, které jim vlastně tak úplně nesedí.

Je to dáno opravdu spíše tím, s kým mají možnost se potkávat. To, že si svým způsobem vybírají, kým se obklopí, to dělají až později: Až zhruba kolem pátého roku věku se začínají vymezovat a přátelí se jen s tím, kdo je jim příjemný. Mohou si to také později dovolit, jsou schopné si samy za kamarádem zajít, zkontaktovat ho.

To malé děti nejsou, musí brát to, co je kolem nich. Někdy se ale opravdu může stát, že se u vás vyskytne ten pravý kamarád, který vám zůstane ještě dlouhé roky.

Přespávačky a dětské párty: Zvát, či nezvat kamarády domů?

Jaké asi bude tempo socializace vašeho dítěte?

NOVOROZENEC

Potřebuje jen mámu a zase mámu.

KOJENEC

Jsou dny, kdy ocení taky tátu, babičku, dědu, strejdu. Když vedle sebe uvidí dalšího kojence, se zájmem se na něj podívá, poněkud nešikovně si ho otlapká, ale máma bude pořád na prvním místě.

BATOLE

Už opravdu cíleně kouká po ostatních „malých lidech“. Že by si ale s nimi hrálo? To spíše hezky vedle sebe, paralelně. Bitvy o hračky jsou na denním pořádku stejně jako pláč a mateřské zoufalství, co za neurvalce to z toho dítěte vyroste. Pokud máte nejlepší kamarádku s dítětem nebo dětmi ve stejném věku toho vašeho, může se už dožadovat toho, abyste systematicky vyhledávali právě tu kamarádku se stejně starým dítětem. O takovém kamarádovi už i doma mluví, vzpomíná na něj a dokáže se těšit na další setkání.

PŘEDŠKOLÁK

Je v plné kamarádské interakci. Je sice často v kolektivu dětí, které si nevybral (viz školka), ale postupně si dokáže třídit, ke komu má nejblíže. Kamarádství se také prolínají s prvními láskami a všechny tyto vztahy mohou mít velmi jednoduchý základ stojící třeba na faktu, že děti mají rády stejnou pohádku a podobně. V pěti letech typický předškolák navíc už tráví většinu svého dne mimo rodinu. A kamarádství pro něj nabírá na důležitosti. Pomalu se budou rodit také hlubší přátelské vztahy.

Proč se dcery zamilovávají do svých otců?
Půjde do školy, a stále neumí jezdit na kole? Tohle je možná příčina!
Témata: Děti, Časopis Maminka, Předškolák, Rodina, Batole, Chování a vztahy, První kamarád, Extrovert, Hřebíček, Introvert, Nejbližší člověk, Když si myslit, Samotář, Tempo, Pátý rok, Základní princip, Ret, Nové dobrodružství, Nejlepší kamarádka, Stejný věk, Povaha, Dík, Domácí práce, Kamarád, Pár rad