Maminka.czTěhotenství

Odběr plodové vody. Opravdu je třeba se bát?

Simona Procházková 31.  1.  2022
Amniocentéza, jak se toto vyšetření odborně nazývá, nahání mnoha nastávajícím maminkám velký strach. Nemůže to ublížit miminku? Jak moc to bude bolet? Nepotratím? A co udělám, když výsledek nevyjde dobře? Známe odpovědi.

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Nedopadlo vám zrovna nejlépe vyšetření krve v prvním trimestru? Na ultrazvuku se odborníkům „něco nezdá"? Hrozí u vás dědičné genetické onemocnění (na základě rodinné anamnézy)? Pak vám patrně váš lékař doporučil podstoupit odběr plodové vody. Nahání vám ta představa hrůzu? Váháte, zda do toho vůbec jít?

VIDEO: Podcast Maminka: Vyšetření při těhotenství

Se synem jsem otěhotněla ve 37 letech. Z lékařského hlediska nejde samozřejmě o ideální věk, i když jsem se ani trochu necítila jako „postarší“ budoucí matka, spíše naopak. Těhotenství mě doslova nabíjelo energií a ani na vteřinu jsem si nepřipustila, že by se něco mohlo pokazit. Přesto jsem měla v sobě obrovskou pokoru a byla jsem odhodlána poslechnout svého gynekologa ve všem, co mi poradí a doporučí.

A pokud by mezi to patřil i odběr plodové vody, neváhala bych ani minutu, i když samozřejmě znám rizika. Pořád si ale myslím, že pozitiva nad nimi jistě převažují. Nakonec vše dopadlo tak, že jsem při genetickém vyšetření pomalu vyzvídala na panu doktorovi, zda mě na amniocentézu přece jen nechce poslat, že už „mám svůj věk“.

Vysvětlil mi, jak výborně dopadly veškeré krevní testy a celý tzv. prvotrimestrální screening, a přiklonil se k závěru, že není třeba. Do té doby jsem žila v přesvědčení, že jakmile překročíte pětatřicítku a troufnete si otěhotnět, amniocentéza vás prostě nemine, a to bez debat. Mýlila jsem se.

Holka, nebo kluk? A dozvědět se to už po prvním ultrazvuku? Ramziho metoda to slibuje

Jaká jsou rizika aneb musím tam jít?

Lékař vám vyšetření doporučí, zdůvodní, proč je třeba, a vysvětlí vám přínos a samozřejmě i možná rizika. Konečné rozhodnutí je vždy ale nakonec jen na vás.

Amniocentéza je vyšetření, při kterém se z dělohy těhotné ženy odebere malé množství plodové vody. Cílem je včas diagnostikovat eventuální chromozomální abnormality plodu a předejít případnému zklamání rodičů z narození nevyléčitelně nemocného či těžce postiženého dítěte.

"Provádí se ženám, u kterých je zvýšené riziko, že by mohlo mít dítě genetickou nebo vývojovou vadu. V praxi se přistupuje k odběru plodové vody na základě pozitivního screeningu (triple test) nebo při abnormálním ultrazvukovém nálezu. Dříve byla amniocentéza doporučována všem ženám nad 35 let, v současné době se rutinně těmto ženám, pokud mají negativní screening, neprovádí,“ vysvětluje gynekoložka MUDr. Radka Gregorová z Lékařského domu v Praze 7.

Těhotenská cukrovka: Víte, co to pro vás vlastně znamená?

Amniocentéza: co mě čeká?

Na vyšetření se objednáte zpravidla mezi 15. a 18. týdnem těhotenství, někdy je možné i později. Celý výkon se provádí vleže na lehátku a pod ultrazvukovou kontrolou.

Lékař si nejprve pečlivě ověří, v jaké části dělohy je plod uložen a jakou pozici zaujímá, zda má pravidelnou srdeční akci, jaké je množství plodové vody a kde je uložena placenta. Poté potře místo vpichu na břiše dezinfekcí a opatrně zavede tenkou punkční jehlu do děložní dutiny.

Odsaje potřebné množství plodové vody (pro představu jde o zhruba 20 ml, do tří hodin tělo toto množství opět nahradí) a jehlu opět šetrně vyjme. Po dobu výkonu byste se měla snažit ležet pokud možno bez pohnutí.

Po zákroku si chvilku odpočinete a pak můžete (nejlépe s doprovodem) odejít domů. Lékař vám určitě doporučí zůstat alespoň tři dny v klidu, nesportovat a nic těžkého nenosit a nezvedat.

Bolí odběr plodové vody?

Přiměřeně, asi jako odběr krve. Je to náročné spíše psychicky, přece jen jde o velikou emoční zátěž. Mnohem více než samotná případná bolest vám bude pravděpodobně nepříjemný fakt, že někdo píchá jehlou do vašeho těhotného bříška a „ohrožuje“ drobečka uvnitř. Otázky, zda mu to nemůže ublížit, prolétnou jistě v té chvíli hlavou nejedné mamince.

Vteřinovou ostrou bolest pocítíte při zavádění jehly, když prochází kůží, překvapit vás může ještě jiná, trošku intenzivnější bolest, kterou pacientky přirovnávají k menstruačním křečím, a to ve chvíli, kdy jehla prochází stěnou dělohy.

Ale žádný strach, lékař na monitoru ultrazvuku přesně vidí, kterou vrstvou právě prochází, a proto vás většinou předem upozorní, co bude následovat. A pokud vás očekávaná bolest skutečně trápí, můžete před zákrokem požádat o aplikaci lokálního anestetika.

Jak si poradit s chřipkou, když jste těhotná?

A co komplikace při odběru plodové vody?

Komplikace postihnou jen přibližně 1 % žen, což je zcela minimální počet. Přesto je dobré o nich vědět a být připravena. Nejčastějším problémem bývá předčasný odtok plodové vody, ke kterému zpravidla dojde do 48 hodin po výkonu.

V tomto případě na nic nečekejte a jeďte co nejrychleji do nemocnice. Lékaři musí zjistit, zda se u vás neobjevila nitroděložní infekce, která je důvodem k ukončení těhotenství. Dále je třeba ověřit množství plodové vody a srdeční akce plodu.

Budete muset dodržovat klidový režim, pozitivní ale je, že i při částečném odtoku plodové vody se otvor v plodových obalech může zalepit, a pokud nenastane infekce a miminko má dostatek plodové vody, může těhotenství dále pokračovat.

Mezi další komplikace patří slabé poševní krvácení, děložní stahy nebo předčasné odlučování placenty. Vyšší riziko možných potíží, nebo dokonce potratu existuje u žen nad 40 let, u maminek, které v minulosti prodělaly opakované spontánní potraty v prvním trimestru, a také u těhotných s myomy v děloze.

Odběr plodové vody: Je důvodem ke strachu a jak zákrok probíhá?

Co vše lékař zjistí z plodové vody?

Odebraná plodová voda putuje do specializované laboratoře, kde se vyšetřuje různými metodami. Testování trvá dva až tři týdny, podle použitých metod a typu laboratoře. Proto se na výsledky tak dlouho čeká, jak si netrpělivé a vystrašené maminky často stěžují.

Rozborem se odhalí mimo jiné: genetické a chromozomové odchylky (např. Downův nebo Turnerův syndrom), dědičné metabolické poruchy (mj. cystická fibróza), vrozené anatomické odchylky, pohlaví plodu (důležitý údaj v případě chorob vázaných na pohlaví, jako je např. hemofilie), stav plodu při inkompatibilitě krevních skupin rodičů i stupeň zralosti plic plodu. Existuje také rychlá diagnostika FISH, která může odhalit některé základní odchylky genetické výbavy plodu už během několika dnů.

Témata: Těhotenství, Tipy a rady v těhotenství, Od těhotenství k porodu, Zdraví žen, Bolest, cystická fibroza, Plodová voda, Stupeň, Maminka, Vyšetření, Nit, Potřebné množství, Spontánní potrat, Lokální anestetikum, Krevní test, Předčasné odlučování, Gynekoložka, Amniocentéza, Radka Gregorová, Plod v, Hematom, Genetická vada, Hemofilie, Praha, První trimestr