Maminka.czČasopis Moje psychologie

Otázky u pohovoru

Iveta Sigmundová 31.  5.  2010
Otázky u pohovoru
Připravujete se na přijímací pohovor? Pečlivě si promyslete nejen odpovědi na dotazy personalisty, ale i otázky, které mu položíte. Jak říká personalistka Iveta Sigmundová, mohou o vás prozradit víc, než si myslíte.

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

V rámci hledání nového profesního uplatnění se nevyhnete vstupnímu pohovoru, který je nedílnou součástí výběrového řízení. U pohovoru je většinou přítomen jeden zástupce firmy – často v osobě personalisty nebo vedoucího oddělení, někdy to ale bývá i majitel.

Pokud je zástupců více, může to být výhoda, protože každý vás vidí jinak, jestliže však nejste dostatečně připraveni, ztrácíte body u všech. Abyste uspěli, je nutné dbát nejen na první dojem, ale i na pečlivou přípravu.

Důležité je zjistit si co nejvíce informací nejen o firmě, ve které se ucházíte o místo, ale i o pracovní pozici. Nebudete tak ztrácet čas a body otázkami typu: „Co dělá asistentka?“ Pokud chcete personalistu získat na svou stranu, musíte být konkrétní, jasní, struční a hned na začátku „vypíchnout“ takové zkušenosti, které souvisejí s danou pozicí.

Začněte stručným přehledem praxe, zaměřte se na informace a objasnění toho, co spadalo do vašich povinností a za co jste zodpovídali. Hovořte vždy v první osobě. Lidé se často schovávají za úspěchy celého týmu a používají například tato slovní spojení: „Podařilo se nám optimalizovat náklady.“ Tato věta může vypovídat o tom, že jste vymysleli skvělý nápad, ale stejně tak může znamenat, že jste jen přepisovali zápisy z jednání týkajícího se problému. Chlubení cizím peřím vám uškodí stejně jako vymýšlení si a upravování faktických zkušeností ohledně jazykových znalostí nebo práce s počítačem.

Personalista určitě uvítá, pokud nebudete zbytečně zacházet do detailů a odbíhat od tématu ve snaze říct toho co nejvíc. Pokud bude chtít znát podrobnosti, určitě se vás zeptá. Až vám personalista v rámci interview položí otázku, zda máte nějaký dotaz, klidně odpovězte: „Ano, mám.“ Nebudete-li mít žádné otázky, může to vyznít tak, že nejste motivováni a o místo vlastně nestojíte.

V první fázi se můžete ptát na detailní popis pozice a s ní spojené úkoly, nadřízeného, tým, ale určitě vynechte otázky na „sociální jistoty“: zda dostanete týden dovolené navíc, stravenky, jak je to s omluvenkami za návštěvu u lékaře atd. I když jsou to důležité informace, patří až do druhého kola pohovorů.

Budete-li už na první schůzce pokládat podobné dotazy, prozradíte na sebe, že víc než o práci a o výkon vám jde o jistoty. A to – zvlášť v době ekonomické krize – zaměstnavatel určitě neuslyší rád. Otázky ohledně možností dalšího rozvoje a vzdělávání také nechte až na závěr. Nejprve musíte ukázat, že požadované znalosti máte, a nikoli že se je do firmy přicházíte naučit.

Pro dobrý pocit z pohovoru se snažte být aktivní, komunikativní a vést diskusi. Personalisté dávají přednost osobám, které se ptají a které vyjadřují zájem, před těmi, které odpovídají jednoduchými větami a skoro to vypadají, že jsou na pohovoru z donucení. Na konci klidně udělejte krátké resumé získaných informací.

Zeptejte se, kdy můžete očekávat výsledek, poděkujte za čas, který vám druhý člověk věnoval, a podáním ruky se rozlučte. I když to třeba nevyjde, je dobré zanechat pozitivní dojem. Nikdy nevíte, zda si to kandidát, který byl úspěšnější než vy, s případným nástupem nerozmyslí…

Více se dočtete v aktuálním vydání časopisu Moje Psychologie.

Témata: Časopis Moje psychologie, Peníze a kariéra, Stručný přehled, Resumé, Upravování, Chlubení, Pohovor, Personalista, Výběrové řízení, Ota, Druhý člověk, Hledání nového, Otázka typu