[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Jelikož čtyři dny v týdnu pracuji jako lektorka dětského plavání, mám šanci mimo jiné pozorovat, do jaké míry jsou české děti otužilé, jak od útlého věku zvládají pohyb ve vlažné vodě, a třeba i to, kolik vrstev oblečení na sobě některé děti běžně nosí.
Nechci být škarohlídem, ale mám pocit, že jsme národ „zmrzlíků“; mnohé děti nosívají od brzkého podzimu punčocháče, teplé čepice, šály a mikina bez bundy je pro ně takřka nemyslitelná. V bazéně, který má teplotu 33 stupňů, se některé děti i přes aktivní pohyb třesou zimou, což jim plavání samozřejmě znepříjemňuje.
Poněkud jiný pohled se vám naskytne, když zavítáte do Skandinávie, Anglie nebo některých dalších evropských zemí. Zatímco my máme bundu a čepici, místní drobotina se obvykle spokojeně brouzdá v kalužích v holinkách, kraťasech a lehké mikině.
A k čemu je otužilost, respektive otužování dobré? „Z praktických zkušeností vyplývá, že otužování vůči chladu je důležité především z hlediska snížení nemocnosti pro akutní respirační choroby,“ uvádí ve své knize „Adaptace na chlad u člověka“ profesor Václav Zeman.
„Děti nejsou otužilé a snadno ofouknou.“
Teplo – dříve luxus, nyní norma, na kterou jsme zvyklí v každé situaci. Z příjemně vytopeného bytu, teple oblečeni míříme do vytopeného auta, autobusu, školky, práce, školy, nákupního centra, zkrátka se neustále pohybujeme v přijatelně vytopených prostorech. Což je sice samozřejmě příjemné, avšak vše má i druhou stranu mince.
Moderní doba nás pozvolna olupuje o přirozenou schopnost pohotově reagovat na chladové podněty. Jsme stále méně otužilí; my i naše děti ztrácíme přirozenou otužilost a mnohého z nás s nadsázkou „ofoukne“ každý studenější větřík a nachlazení je tu!
Naproti tomu příznivci otužování o sobě tvrdí, že se jim nemoci z nachlazení vyhýbají nebo alespoň mívají lehčí průběh a dříve odezní. „Většina dnešních dětí během dne pobývá v suchých a přehřátých prostorách, pobyt venku v chladných měsících je minimální a navíc oblečení je většinou nevhodné. Tyto skutečnosti vedou následně ke zchoulostivění dítěte a poklesu odolnosti vůči virovým infekcím,“ tvrdí například doktorka Květoslava Ludvíková.
Nestor českého saunování a otužování, lékař Antonín Mikolášek, tvrdí: „Otužování samo o sobě je děj, který vede k úpravě reflexů mezi cévami tělesné periferie a nosu, vyvolaných chladovým podnětem. Zlepšení tohoto děje napomáhá ke schopnosti cév nepropustit choroboplodné zárodky do sliznice nosu, zejména při působení chladového podnětu, a prakticky tak vytvořit jistou ochranu dosaženého stavu tělesné odolnosti.“
Mnozí z nás mají bohužel naprosto mylně zažité, že otužování rovná se studená sprcha. Otužování však musí být vždy pozvolné, postupné a zahrnuje nejen kontakt s vodou, ale například i tzv. „vzdušné lázně“, saunování, pravidelný pohyb na čerstvém vzduchu a samozřejmě i střízlivý přístup k oblékání atd.
U dětí je v tomto ohledu vhodné soustředit se především na přiměřené oblékání, nepřetápění místností, časté větrání, pravidelný pohyb venku (takřka za každého počasí) a jednoduché otužování vodou.
Pravidelné otužování může dle zkušeností mnoha rodičů přinést dítěti nejen menší nemocnost a větší odolnost, ale také lepší spánek a zdravou chuť k jídlu.