[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Děti mají s mluvením čím dál větší problémy, což je podle odborníků alarmující, jelikož často jde o těžké poruchy komunikace a závažné formy vad řeči. Předškolák by se měl naučit vyslovovat správně jednotlivé hlásky a postupně je zdokonalovat. Když zvládne změkčené hlásky, měl by dokázat vyslovovat bezchybně G, V a K, později pak sykavky a hlásku L. Výslovnost by měla být v pořádku a srozumitelná před nástupem do první třídy. Pokud je patlavost závažnější a objeví se jakékoli zpoždění ve vývoji řeči nebo jiná specifická porucha jako např. vývojová dysfázie, jde o důvod k odkladu povinné školní docházky. Odchylky ve výslovnosti před sedmým rokem se považují za výslovnost nesprávnou, zatímco nedostatky, které přetrvávají i po sedmých narozeninách, se už označují za výslovnost vadnou.
Vada řeči patlavost je porucha, která se projevuje nesprávnou nebo vadnou výslovností více hlásek, například L, V, S, Š, R, Ř, C, Č, Z, Ž. Bývá narušena výslovnost jedné nebo více hlásek. Projevuje třemi způsoby. Dítě buď úplně ve slovech vynechává hlásku (pirát – piát, stromeček – stomeček), nahrazuje ji nesprávnou hláskou (pirát – pilát, stromeček – stlomecek) nebo sice vyslovuje správnou hlásku, ale špatně (řekne sice pirát nebo stromeček, ale ráčkuje nebo si šlape na jazyk). Samo se to zpravidla nespraví, proto se nevyplatí čekat příliš dlouho. Chce to vytrvalost, každodenní trénink a odbornou pomoc klinického logopeda. Logopedická terapie je vždy dlouhodobější záležitostí a může trvat několik měsíců nebo dokonce let. Vždy ale nezapomeňte dávat najevo pochopení, podporujte sebevědomí dítěte a jeho silné stránky, zdůrazňujte i nepatrné úspěchy a pokroky.
Příčin vadné výslovnosti bývá více. Mezi nejčastější patří nesprávný řečový vzor (dítě napodobuje vadnou mluvu lidí kolem sebe, rodičů, prarodičů, kamarádů), neobratnost mluvidel, zejména jazyka (tzv. líný jazyk) a rtů, nevhodné výchovné metody a přístup rodičů (malý zájem, nedostačující komunikace, málo vnějších podnětů pro rozvoj smyslů atd., dítě pak mluví později, má chudou slovní zásobu i špatnou výslovnost), také ale poruchy sluchového vnímání a vady sluchu (např. poruchy fonematického sluchu, což znamená, že dítě nedokáže sluchově rozlišovat jednotlivé hlásky, například C a Č) nebo specifické poruchy chování a pozornosti typu hyperaktivity a ADHD.
Každé dítě se samozřejmě vyvíjí individuálně. S důsledným nácvikem správné výslovnosti začněte kolem čtvrtého roku věku. U dítěte, které dostatečně nerozvíjí motoriku (obratnost) mluvidel, se nutně projeví vadná výslovnost některých hlásek, zpravidla těch, které jsou náročné na jejich pohyblivost a koordinaci (hlásky L, R a Ř). „Pokud dítě nemá dostatečně zralou nervovou soustavu, nedokáže přesně poznávat kvalitu zvuků, a proto je i nepřesně napodobuje. Podobné hlásky mu pak splývají a běžně je zaměňuje. Jindy dítě dobře vnímá, co má napodobit, hlásku správně pozná, ale nedokáže ji ještě bezchybně vyslovit,“ vysvětluje PaedDr. Dana Kutálková ve své knize Logopedická prevence.
Kromě systematického tréninku pomůžete potomkovi s rozvojem řeči například vyprávěním pohádek, předčítáním a společným čtením, recitujte básničky, učte se společně říkanky, zpívejte, povídejte si o běžných věcech kolem nás.
S návštěvou klinického logopeda by rodiče neměli dlouho otálet. Jednou z příčin dyslalie je patologie mluvních orgánů, jako je mimo jiné pohyblivost jazyka, podjazyková uzdička, rty, tvar tvrdého patra, nezbytná je rovněž správná koordinace dýchání a fonace (proces vytváření zvuku v hlasivkách). „Roli hraje i úroveň sluchového vnímání. Jsou děti, které ho mají oslabené nebo ještě není rozvinuté, což může mít vliv na správnou výslovnost hlásek. Je toho ale více, co musí dítě zvládnout, aby bylo schopno správně vyslovovat konkrétní hlásky. V okamžiku již zafixovaného vadného stereotypu výslovnosti ke spontánnímu zlepšení a nápravě již nedojde a je na místě, aby rodiče s potomkem vyhledali klinického logopeda,“ vysvětluje Mgr. Bubeníčková, klinická logopedka z brněnské kliniky Logo a zdůrazňuje, že terapie by měla začít, pokud možno, co nejdříve.
„Při terapii se nezaměřujeme se jen na artikulaci (výslovnost). Než se dostaneme k samotnému vyvozování hlásek, je potřeba se zaměřit na rozvoj sluchového vnímání (sluchového rozlišování) konkrétních hlásek, protože bez toho, aniž by dítě hlásky sluchově rozlišovalo, se nebude dařit hlásku zautomatizovat ve spontánní řeči. Součástí terapie jsou artikulační cvičení jazyka a rtů, důležité je také cvičení prostorové orientace v pusince, protože děti často neví, kde je nahoře za zoubky nebo dole za zoubky a podobně,“ popisuje dále Mgr. Bronislava Bubeníčková. Logopedi umí úspěšně pracovat i s malými dětmi, kdy terapie probíhá formou hry a pro děti je sezení zábavou, na kterou se těší, a léčba velmi dobře funguje.